Vlk.kh
přečtené 930
Pokrokem nad propast
2024,
Mnislav Zelený-Atapana
Ná úvod bych chtěl napsat, že mé ne úplně vysoké hodnocení knihy - lehčí nadprůměr - je ovlivněno jedním zásadním faktem, který u běžného čtenáře nemusí hrát roli. Jde o to, že mám odsledované a naposlouchané všechny dostupné přednášky pana Zeleného, tím pádem mi kniha nepřináší z větší části nic nového a většinu v ní popsaných názorů a příběhů jsem slyšel. Druhou věcí, která snižuje mé hodnocení a která se patrně už bude týkat ostatních, co si knihu přečtou je to, že se v ní mnoho věcí pořád opakuje. Ono se není svým způsobem čemu divit, protože jde o sbírku článků a esejů u kterých nebylo plánováno, že jednou vyjdou uceleně v jednom svazku. Nicméně, pokud čtete narážku na nějakou událost/příběh/vzpomínku opakovaně a vracíte se v kruhu k opakování stejného názoru a postoje, začne to místy trochu nudit. Nicméně, pokud sdílíte názory p. Zeleného o rozežranosti a zkaženosti naší civilizace a zajímáte se o přírodní národy a jihoamerické indiány především, rozhodně si to přečtěte.... celý text
Ignis fatuus
2024,
Petra Klabouchová
Mé první setkání s autorkou a nebylo to špatné, určitě zkusím i další knihu, byť to bude žánrově asi něco trochu jiného. Co je knize ku škodě je právě to občasné přílišné "tlačení na pilu", jak tu už zmínili někteří čtenáři přede mnou. Méně je někdy více a vzhledem k tomu, že paní Klabouchová evidentně umí psát velmi dobře, vystačila by i s menším "gulášem". Ještě mě trochu iritovalo to časté zmiňování Keltů, ale čert to vem. Jde přece o fikci a autorka se evidentně opírala o příběhy z ezopošucké literatury a tam je taky dost překeltováno. Na závěr musím uznat, že se autorce povedlo pár dějiných zvratů, které jsem nečekal. Suma sumárum, byla to vcelku vydařená hororová oddychovka - pro milovníky žánru na podzimní večery ideální záležitost.... celý text
Sloužil jsem v Gaze
2024,
David Shorf
Není to špatné. Jde o zajímavý a netradiční příběh, který umožní jedinečný vhled do fungování izraelské armády v devadesátých letech, ale hlavně poodhalí roušku mentality tamních lidí a soužití mezi Židy a Araby. Pokud čtenář sledoval rozhovory s p. Shorfem, tak velkou část z obsahu knihy už zná, nicméně pořád je tam dost informací, které pro něho budou nové. Co je z mého pohledu zbytečné a působí, jako nastavovaná kaše je knižní přepis jednoho z rozhovorů z podcastu Kecy a politika, který je volně ke shlédnutí na internetu. Přijde mi to, jako pokus zvětšit obsah knihy, který by jinak činil nějakých 180 stran. Co se týče ceny, za kterou se kniha objevila na trhu, považuju ji za zcela neadekvátní a přestřelenou - já jí měl půjčenou z knihovny. Samozřejmě není třeba diskutovat o tom, že jde celkově o kalkul a marketingový tah, který se veze na vlně zájmu vyvolaného událostmi poslední doby.... celý text
Labuť a lovec
2024,
Jiří Březina
Tak, konečně jsem se k ní také dostal, k malé knížce skoro kapesního formátu, která poslední dobou dráždila mou zvědavost. Během včerejšího večera jsem jí vdechl, jako jednohubku a před spaním a po část dnešního dne se ještě v duchu toulal s lovci podél řeky plné ryb, chystal se na tah těch, co skáčou proti proudu a kontroloval vodní vrše, jestli se nenechal lapit vodní had s výborným masem. Spolu s Bojovníkem s obličejem hrozivě pomalovaným hlinkou a jeho válečnickou tlupou jsem se prodíral starým hvozdem při nájezdu na Lesní lidi. Pozoroval jsem Bábu, jak si nasazuje koženou masku a po požití magických hub se s bubínkem v ruce a se šamansnkou písní vydává do bojů s duchy, aby ochránila svou osadu a prostřednictvím Labutě jsem nahlížel do života klanu neolitických obyvatel dlouhých domů a poodhaloval roušku tajemství nad jejich rodovými zákony a zvyklostmi. Zkrátka, pro mě, pravěkem a přírodou postiženého jedince je tenhle nevelký knižní počin takovým malým zázrakem. Je znát, že autor studoval archeologické prameny a měl k ruce i pár odborných poradců. Mé vysoké hodnocení mohlo taky ovlivnit, že jde vlastně o jedinou knihu u nás, která se beletritickou formou zabývá přechodným obdobím mezi mizejícím světem mezolitických lovců a tím nastupujícím, neolitickým. Svou roli určitě hrálo i to, že jsem se nedávno mohl podílet na vykopávkách jedné takové neolitické osady a bylo fajn, když to, co jsem si mohl osahat v terénu teď nabývalo v mé mysli reálných obrazů v rámci pěkného, ale zároveň drsného příběhu z těch dávných dob. A aby těch pěkných náhod kolem načasování vydání a mé následné četby Labutě a lovce nebylo málo, nedávno jsem četl parádní odbornou, ale laické veřejnosti srozumitelnou publikaci Měnící se svět: Poslední lovci a první zemědělci (nejen) ve východních Čechách, takže to do sebe tak krásně zapadlo. Jediné, co bych Labuti a Lovci vyčetl je, že je to tak krátké - i když, chápu, příběh se uzavřel - ale rád bych si přečetl i něco delšího, laděného v podobném duchu.... celý text
Dobrovolníci a Druhá světová válka
2007,
Stanislav Auský
Kniha je rozhodně plná zajímavých informací, ale jednu hvězdu z hodnocení ubírám kvůli jejímu dosti nešťastnému členění. Jde o to samé, co zmiňuje čtenář konicekbily, kniha v celkovém rozsahu "kašle" na časovou posloupnost událostí a tak v jednotlivých kapitolách skáčete v čase tam a zpět. Druhou hvězdu z hodnocení ubírám za obrovské množství překlepů v textu, což mě pokaždé dokáže pěkně podebrat, jak se lidově říká.... celý text
