Wisha
přečtené 178

Haunting Adeline: Stíny nad Adeline
2024,
H. D. Carlton
Opět jsem se přesvědčila, že když mě společnost a okolí přesvědčují, že je něco úplně TOP a nutně si to musím přečíst, budu prostě jenom zklamaná. Ani nevím, jak shrnout celkový dojem. Už jsem četla několik dark romance s drsnými frajery, a i když to není můj šálek kávy, dalo se to. Z recenzí jsem četla, že Adeline bude šokující, drsná, brutální a neskutečně žhavá kniha. No... Šokovalo mě asi jen to, jak moc je charakteristika postav nesmyslná. Člověk nemůže být chrabrý hrdina, který nenávidí násilí na ženách a zabíjí ty, kdo ho páchají, aby ve volném čase... No, ubližoval ženám. Člověk nemůže dávat přednášky o tom, jak je důležité dělat vlastní volby, rozhodovat sám za sebe a nenechávat se ovlivňovat ostatními, aby pak vzápětí řekl: "Jsi moje, myško, nemysli si, že mi někdy utečeš. Ty budeš se mnou už napořád, protože to tak chci, vezmeš si mě a odnosíš moje děti. Budeš mě milovat a zůstaneš se mnou napořád, tečka." Stručně a jasně řečeno, Stín nebyl ani sexy, ani inteligentní, protože ta jeho rozporuplnost z něj dělala buď schizofrenika, nebo totálního hlupáka. A jelikož schizofrenik nebyl... Prostě další z řady miliónu rádoby hustých, nabušených sexy frajerů s obřím ...ehm..., který je přesvědčený o vlastní dokonalosti a neomylnosti a jeho ego dosahuje nebeských výšin. Co se týče Adeline, ta byla víceméně snesitelná i pochopitelná, ten její vnitřní rozpor se pochopit dal. Stínův ale nikoli. Daya, Addieina nejlepší kamarádka, byla nejdřív nesnesitelně otravná s těmi rádoby drsňáckými hláškami typu "Měla by sis vrznout, mrcho!", protože tyhle typy pipin mě zvedají ze židle, ale pak se celkem zklidnila a nakonec jsem ji měla i celkem ráda. Abych to shrnula, první půlka knihy celkem šla a i mě docela chytla, hlavně ta detektivní linka a snaha zjistit, kdo zabil Addieinu prababičku. Ale druhá půlka byla k uzoufání nudná, předvídatelná a co se týče Stínu, totálně absurdní. Nevím. Prostě mám ráda knížky, které dávají smysl, a tady nedával smysl hlavní hrdina, tudíž nemůžu dát kladné hodnocení.... celý text

Formulista
2023,
Michaela Schmiedlová
Formulistu jsem měla doma už asi půl roku, ale pokaždé jsem tak nějak usoudila, že zrovna nemám náladu na sportovní knížku, protože sama moc velký sportovec nejsem... Bože můj, jaká jsem byla trubka!!! Tahle knížka mě tak moc v dobrém překvapila, že úplně cítím vnitřní euforii a vím, že nad ní budu ještě nějakou dobu přemýšlet. Jak to jen shrnout bez toho, abych něco prozrazovala? Začnu Vanessou, která mi hned padla do oka, protože byla chytrá, nic si nedělala z bulvárních keců a hlavně - byla obrovská a zapálená čtenářka s láskou k čokoládě! :-) A pak je tady Anthony, náladový a arogantní pilot F1, který k pracovnímu vztahu s Vanessou přistoupí jen proto, že ho donutí bratr... Asi každému je jasné, že "pracovní" vztah dopadne nakonec úplně jinak, ale ta cesta, kterou museli oba ujít... Nástrahy, přetvářka, nepochopení, nedostatek komunikace... Nikde se za rohem neskrývalo žádné klišé, naopak, knížka byla neuvěřitelně autentická, vtipná na správných místech (nejednou jsem se smála nahlas!), originální... A co absolutně miluju??? Autorčino propojení postav z její předchozí knihy Druhá šance pro Zoe!!!! Geniální, geniální, geniální - když mi došlo, o kom je řeč, úplně jsem nahlas nadšeně vyjekla, protože to byl senzační tah! Závažná témata, která se v knížce vyskytovala, mě donutila k zamyšlení, ale nikterak vtíravě - spíš probudila jistou zvědavost si o daných tématech zjistit něco víc. Vážně jsem nadšená. Opravdu jsem nečekala, že mě to až tak chytne, ale autorka se mi přesně trefila do noty. Doporučuju!!!!!... celý text

Květy pro Hyacintha
2024,
Connor Gordon
Na to, že obvykle LGBT tematiku nečtu, jsem Květy pro Hyacintha slupla jako malinu. Miluju řeckou mytologii a je vidět, že autor ji opravdu miluje taky. Moc moc moc pěkné čtivo :-)... celý text

Bezmocná
2024,
Lauren Roberts
Ještě snad nikdy jsem nebyla takhle rozpolcená, když jsem šla psát recenzi. Nikdy jsem necítila tolik paradoxů, nic ve mně ještě nevyvolalo natolik rozporuplné pocity. V jednu chvíli jsem byla otrávená, jak moc velká kopírka Hunger games to je, a vzápětí jsem ten příběh totálně hltala. V další chvíli jsem vyloženě cítila atmosféru Selekce, a najednou BUM - zjistila jsem, že bez dechu čekám, co bude dál. Tahle knížka je prakticky výcuc Hunger games, Selekce a Divergence, kdy je ze zmíněných sérií vytaženo to nejlepší, nejzajímavější, ale je to přetvořeno do nového světa s novými pravidly. A víte co? Kašlu na to, že je to očividná kopírka. Kašlu na to, že jsem už zhruba ve čtvrtce věděla, co se bude dít dál. Kašlu na předsudky a na obrovské množství klišé počínající už jen tím, že - ach! - oba princové se do naprosto obyčejné, a přesto výjimečné hrdinky okamžitě zamilují. Kašlu na to. Protože když je klišé napsáno dobře, dovede čtenáře pohltit. A tahle knížka byla napsaná setsakra dobře. Netvrdím, že jsem sem tam našla místa, která byla trochu nelogická, ale přesto mě příběh úplně sežvýknul a já jsem teď fakt naštvaná, že další díly ještě nejsou vydané, protože je prostě potřebuju hned!!!!!! Jak říkám, jsem plná rozporu, ale dobrá knížka musí umět vyvolat emoce, a to se Bezmocné povedlo na pět hvězdiček. Mimochodem... Je to taky trapné klišé, ale Kai je fakt k sežrání :-))) Škoda, že knize chyběla aspoň jedna paprička, ale chápu, že u knihy 15+ jsou jiné priority. Navíc mě čekají ještě další dva díly, takže se můžu těšit :-))))... celý text

Dvě tváře lásky
2024,
Marie Hamáková
Tedy... To byla jízda. Myslela jsem, že knihu vzhledem k její tloušťce slupnu jako jednohubku, ale nakonec jsem ji četla dobře měsíc. Musela jsem si ji kouskovat, protože při čtení bylo člověku až úzko, jak odporní psychičtí manipulátoři se můžou na světě vyskytovat. Možná mi bylo ještě víc úzko, že tyhle manipulace sama z okolí znám, i když ne v takové míře, a vím, jak frustrující to dovede být. Zhruba od půlky jsem už jen doufala, že Matylda kopne Jakuba do zadnice a uteče s křikem pryč. Jak snadno se dají chlapi manipulovat, to je až k pláči. Dávám pět hvězdiček, správná kniha má vyvolat dojem uvěřitelnosti a taky silné emoce, a obojí kniha u mě dokázala. Bylo to náročné téma, žádná slaďárna ke kafíčku, ale jsem ráda, že jsem měla možnost si to přečíst.... celý text

Duše krve a popela
2024,
Jennifer L. Armentrout
Ačkoli nejsem jedním z lidí, kteří by si ze série "vybírali", které knihy přečtou (prostě čtu všechny tak, jak se to má a jak to autor plánoval), přiznám se, že do Duše krve a popela se mi moc nechtělo. Nepotřebovala jsem znát ten stejný příběh jen z pohledu Case, aspoň to jsem si myslela. Jaká byla skutečnost? Čtení jsem si neskutečně užila!!! Kromě toho, že jsem samozřejmě už dávno zapomněla, co se v prvním díle dělo, protože vyšel před třemi lety, jsem si čtení užila, protože Casteel disponuje neskutečným smyslem pro humor. Několikrát jsem se rozesmála nahlas, jeho vtipné poznámky padly vždycky na úrodnou půdu. A i když si člověk prakticky jen přečetl to samé, co se dělo v prvním dílu, byla tam spousta dalších informací, které jsem si buď připomněla, nebo jsem je zjistila nově. Co z toho vyplývá? Nikdy si nedělejte názor jen na základě ostatních. Původně jsem myslela, že to bude jen trapná marketingová snaha přispět si vydáním "zbytečné" knihy trochou peněz navíc, ale nakonec dávám pět hvězdiček a naprostou spokojenost. Vlastně... K naprosté spokojenosti by mi ještě chybělo upravit ten konec, nebo moct hned číst další díl, protože....!!! Ten konec!!!!!... celý text

Ve víně je... láska
2024,
Jana Beranová
Tato povídka je sice kraťoučká, ale už od začátku si ji člověk zamiluje. Všechny postavy jsou sympatické, mezi hlavními hrdiny je od začátku chemie a aby toho nebylo málo, ještě se to odehrává ve slunné Itálii a celá kniha je prostoupená hromadami dobrého jídla a vína, takže doporučuju při čtení určitě mít připravenou svačinku - kromě knihy, kterou slupnete na posezení, budete potřebovat slupnout i něco na zub. :-)... celý text

Rod plamene a stínu
2024,
Sarah J. Maas
Přečetla jsem s obrovským očekáváním už v angličtině hned po vydání... a je to asi první knížka od Maasové (kromě Dvoru hvězd a mrazu), které dávám menší než čtyř- nebo pětihvězdičkové hodnocení. Do čtení jsem se musela často nutit, šlo to pomalu, půlku času hrdinové strávili jen blouděním v tunelech, dělo se toho minimum, z mého milovaného Ruhna mi SJM udělala ufňukanou a ubrečenou holčičku a závěrečná bitva s ultrahustodrsnými Asteri nakonec zabrala jen pár stránek, přičemž porazit nejmocnější bytost ve vesmíru nakonec zvládli s prstem v nose a s minimálními ztrátami. Nevím, vážně jsem čekala víc, větší rozuzlení... Co ale miluju, je konečně černě na bílém potvrzené propojení se Skleněným trůnem, hurá! V to jsem moc doufala. Celkově vzato to byla vážně jedna z nejslabších knížek od SJM a já budu moc doufat, že v další knížce naváže na svou genialitu, kterou tady trochu vynechala (asi 30 mistrovsky předpřipravených témat, na které jaksi zapomněla nebo o nich najednou nechtěla psát).... celý text

Železný plamen
2024,
Rebecca Yarros
Druhý díl nebyl tak pěkný jako ten první, ale i tak jsem si to užila. Možná byl zbytečně dlouhý, ale vzhledem k tomu, co všechno se tam stalo, je to pochopitelné. Draky stále miluju, jejich komunikaci s jezdci taky. Zápletka s Cat byla fajn, mám ráda, když mají hrdinové i nějakou milostnou minulost. Občas trochu nechápu Violetiny myšlenkové pochody, ale nakonec je to víceméně vždycky vysvětleno, tak to beru. Xaden je prostě dokonalý, na tom nejde najít nic špatného. Hodně mi přirostli k srdci i ostatní členové druhé letky (a že mi trvalo, než jsem pochopila, že Violet je součástí druhé letky perutě plamenů čtvrtého křídla :-D :-D :-D). Liam je pro mě prakticky to samé jako Connor v Půlměsíčním městě - stačí zmínka o něm a já už bulím. Což znamená to, že Rebecca Yarros píše zatraceně dobře a její postavy jsou věrohodné. Jsem opravdu, opravdu zvědavá, jak to dopadne. Už aby vyšel třetí díl.... celý text

Všechny naše Vánoce
2024,
Martina Dacková
Tohle byl tak pěkný příběh, že jsem ho po dočtení ještě několik dní měla v hlavě a bylo mi úplně líto, že už je konec. U téhle knížky do poslední chvíle člověk netušil, jestli to skončí dobře, nebo špatně, a i když už bylo dočteno, pořád zůstával jakýsi hořkosladký pocit. Moc a moc se mi líbilo, že kromě příběhu hlavní hrdinky je ještě knížka protkaná retrospektivními scénami z pohledu dědečka, a právě to mu dodalo tu hořkosladkou příchuť. Obvykle knížku dočtu, napíšu recenzi a můžu jít číst něco jiného, ale tady jsem měla opravdu ještě několik dní v hlavě jen Všechny naše Vánoce. Moc doporučuju :-)... celý text

Dávné duše
2024,
Jana Beranová
Málokdy mě něco natolik zaujme, abych to všude doporučovala, a téměř nikdy to není od českého autora. Dávné duše jsou ale tak překrásná, tak čistá novela, že mi doslova vzaly dech. Jak Mikkaelu, tak Setha si okamžitě zamilujete, hlavně Setha... To je můj nový chlap snů, a ještě k tomu fyzioterapeut!!! U čtení jsem měla mnohdy husí kůži, jak nádherný příběh to byl. Doporučuju, doporučuju, doporučuju všemi prsty, které mám!!!!... celý text

Krev Pradávných
2024,
Jana Beranová
Krev Pradávných mě moc bavila, Jessie musí snad každému okamžitě přirůst k srdci. Líbilo se mi, že je taková prostě "správná", a přesto si umí vybudovat vlastní osobnost a leckoho pěkně setřít. Slovní přestřelky mezi ní a Kiernanem byly vážně boží, nejednou jsem se smála nahlas. Hláška "Zlý vlček!" mě doslova rozsekala :-D Autorka umí moc krásně psát, rozvíjet osobnosti, emoce, chemie se jí taky daří na jedničku, stejně tak zápletky. V knize nebyla žádná hluchá místa, kde by se člověk nudil, naopak se čím dál víc zamilovával jak do hlavních postav, tak do těch vedlejších - mě osobně moc zajímá příběh outsiderky Ayly a vážně doufám, že se o ní ještě v budoucnu něco dozvím. Kiernan byl ze začátku sice trochu otravný s tím svým "miluju tě, přestože tě vůbec neznám", ale časem se ho člověk tak nějak naučil mít rád - stejně jako to udělala Jessie :-) Moc pěkný příběh. Vážně jsem nadšená autorčiným stylem vyprávění, je vidět, že to má v hlavě skvěle srovnané a dokáže čtenáře perfektně chytit, a ačkoli se mi to nestává často, jsem doslova natěšená na každou její další tvorbu, a to mě máloco uchvátí. Doporučuju všemi deseti!!!... celý text

Zachraň nás
2022,
Mona Kasten
No, řeknu to takhle. Kdyby to nebyla trilogie, ale jeden delší román, bylo by to lepší. Ve druhém díle se prakticky nic nestalo a ve třetím až na konec taky, akorát to bylo zbytečně zdlouhavé. Líbilo se mi na těch dvou hlavně to, že v nich byly zahrnuté příběhy i ostatních, protože takovou Lýdii jsem měla ráda už od prvního dílu a Ember jsem si taky oblíbila. Jsem ráda, jak to dopadlo, ale první díl byl nejlepší.... celý text

Trhliny v kameni
2024,
Nela Mičková
Velice, velice povedená knížka. Autorka na svůj mladičký věk píše vážně fantasticky, její slovní zásoba je úžasná, a pokud bude takto pokračovat, naprosto věřím tomu, že za pár let (nebo i dřív) z ní bude královna českého fantasy. :-) Opravdu chválím. A na to, že LGBT literaturu moc nemusím, tady jsem hlavním hrdinům fandila tak moc, až jsem se sama divila, kde se to ve mně bere - což je známka toho, že je to prostě dobře napsané :-) Doporučuji všem, kdo mají rádi fantasy, romantiku a zajímavé, originální zápletky.... celý text