Wisha komentáře u knih

Tedy... To byla jízda. Myslela jsem, že knihu vzhledem k její tloušťce slupnu jako jednohubku, ale nakonec jsem ji četla dobře měsíc. Musela jsem si ji kouskovat, protože při čtení bylo člověku až úzko, jak odporní psychičtí manipulátoři se můžou na světě vyskytovat. Možná mi bylo ještě víc úzko, že tyhle manipulace sama z okolí znám, i když ne v takové míře, a vím, jak frustrující to dovede být. Zhruba od půlky jsem už jen doufala, že Matylda kopne Jakuba do zadnice a uteče s křikem pryč.
Jak snadno se dají chlapi manipulovat, to je až k pláči.
Dávám pět hvězdiček, správná kniha má vyvolat dojem uvěřitelnosti a taky silné emoce, a obojí kniha u mě dokázala. Bylo to náročné téma, žádná slaďárna ke kafíčku, ale jsem ráda, že jsem měla možnost si to přečíst.

3 10.12.2024

Ačkoli nejsem jedním z lidí, kteří by si ze série "vybírali", které knihy přečtou (prostě čtu všechny tak, jak se to má a jak to autor plánoval), přiznám se, že do Duše krve a popela se mi moc nechtělo. Nepotřebovala jsem znát ten stejný příběh jen z pohledu Case, aspoň to jsem si myslela.
Jaká byla skutečnost? Čtení jsem si neskutečně užila!!! Kromě toho, že jsem samozřejmě už dávno zapomněla, co se v prvním díle dělo, protože vyšel před třemi lety, jsem si čtení užila, protože Casteel disponuje neskutečným smyslem pro humor. Několikrát jsem se rozesmála nahlas, jeho vtipné poznámky padly vždycky na úrodnou půdu. A i když si člověk prakticky jen přečetl to samé, co se dělo v prvním dílu, byla tam spousta dalších informací, které jsem si buď připomněla, nebo jsem je zjistila nově.
Co z toho vyplývá? Nikdy si nedělejte názor jen na základě ostatních. Původně jsem myslela, že to bude jen trapná marketingová snaha přispět si vydáním "zbytečné" knihy trochou peněz navíc, ale nakonec dávám pět hvězdiček a naprostou spokojenost. Vlastně... K naprosté spokojenosti by mi ještě chybělo upravit ten konec, nebo moct hned číst další díl, protože....!!! Ten konec!!!!!

2 16.11.2024

Tato povídka je sice kraťoučká, ale už od začátku si ji člověk zamiluje. Všechny postavy jsou sympatické, mezi hlavními hrdiny je od začátku chemie a aby toho nebylo málo, ještě se to odehrává ve slunné Itálii a celá kniha je prostoupená hromadami dobrého jídla a vína, takže doporučuju při čtení určitě mít připravenou svačinku - kromě knihy, kterou slupnete na posezení, budete potřebovat slupnout i něco na zub. :-)

3 08.11.2024

(SPOILER) Přečetla jsem s obrovským očekáváním už v angličtině hned po vydání... a je to asi první knížka od Maasové (kromě Dvoru hvězd a mrazu), které dávám menší než čtyř- nebo pětihvězdičkové hodnocení.
Do čtení jsem se musela často nutit, šlo to pomalu, půlku času hrdinové strávili jen blouděním v tunelech, dělo se toho minimum, z mého milovaného Ruhna mi SJM udělala ufňukanou a ubrečenou holčičku a závěrečná bitva s ultrahustodrsnými Asteri nakonec zabrala jen pár stránek, přičemž porazit nejmocnější bytost ve vesmíru nakonec zvládli s prstem v nose a s minimálními ztrátami. Nevím, vážně jsem čekala víc, větší rozuzlení...
Co ale miluju, je konečně černě na bílém potvrzené propojení se Skleněným trůnem, hurá! V to jsem moc doufala.
Celkově vzato to byla vážně jedna z nejslabších knížek od SJM a já budu moc doufat, že v další knížce naváže na svou genialitu, kterou tady trochu vynechala (asi 30 mistrovsky předpřipravených témat, na které jaksi zapomněla nebo o nich najednou nechtěla psát).

2 22.10.2024

Druhý díl nebyl tak pěkný jako ten první, ale i tak jsem si to užila. Možná byl zbytečně dlouhý, ale vzhledem k tomu, co všechno se tam stalo, je to pochopitelné. Draky stále miluju, jejich komunikaci s jezdci taky. Zápletka s Cat byla fajn, mám ráda, když mají hrdinové i nějakou milostnou minulost.
Občas trochu nechápu Violetiny myšlenkové pochody, ale nakonec je to víceméně vždycky vysvětleno, tak to beru. Xaden je prostě dokonalý, na tom nejde najít nic špatného. Hodně mi přirostli k srdci i ostatní členové druhé letky (a že mi trvalo, než jsem pochopila, že Violet je součástí druhé letky perutě plamenů čtvrtého křídla :-D :-D :-D).
Liam je pro mě prakticky to samé jako Connor v Půlměsíčním městě - stačí zmínka o něm a já už bulím. Což znamená to, že Rebecca Yarros píše zatraceně dobře a její postavy jsou věrohodné.
Jsem opravdu, opravdu zvědavá, jak to dopadne. Už aby vyšel třetí díl.

3 22.10.2024

Tohle byl tak pěkný příběh, že jsem ho po dočtení ještě několik dní měla v hlavě a bylo mi úplně líto, že už je konec. U téhle knížky do poslední chvíle člověk netušil, jestli to skončí dobře, nebo špatně, a i když už bylo dočteno, pořád zůstával jakýsi hořkosladký pocit. Moc a moc se mi líbilo, že kromě příběhu hlavní hrdinky je ještě knížka protkaná retrospektivními scénami z pohledu dědečka, a právě to mu dodalo tu hořkosladkou příchuť.
Obvykle knížku dočtu, napíšu recenzi a můžu jít číst něco jiného, ale tady jsem měla opravdu ještě několik dní v hlavě jen Všechny naše Vánoce. Moc doporučuju :-)

1 18.10.2024

Málokdy mě něco natolik zaujme, abych to všude doporučovala, a téměř nikdy to není od českého autora. Dávné duše jsou ale tak překrásná, tak čistá novela, že mi doslova vzaly dech. Jak Mikkaelu, tak Setha si okamžitě zamilujete, hlavně Setha... To je můj nový chlap snů, a ještě k tomu fyzioterapeut!!!
U čtení jsem měla mnohdy husí kůži, jak nádherný příběh to byl.
Doporučuju, doporučuju, doporučuju všemi prsty, které mám!!!!

5 08.10.2024

No, řeknu to takhle. Kdyby to nebyla trilogie, ale jeden delší román, bylo by to lepší. Ve druhém díle se prakticky nic nestalo a ve třetím až na konec taky, akorát to bylo zbytečně zdlouhavé. Líbilo se mi na těch dvou hlavně to, že v nich byly zahrnuté příběhy i ostatních, protože takovou Lýdii jsem měla ráda už od prvního dílu a Ember jsem si taky oblíbila. Jsem ráda, jak to dopadlo, ale první díl byl nejlepší.

2 20.09.2024

Krev Pradávných mě moc bavila, Jessie musí snad každému okamžitě přirůst k srdci. Líbilo se mi, že je taková prostě "správná", a přesto si umí vybudovat vlastní osobnost a leckoho pěkně setřít. Slovní přestřelky mezi ní a Kiernanem byly vážně boží, nejednou jsem se smála nahlas. Hláška "Zlý vlček!" mě doslova rozsekala :-D
Autorka umí moc krásně psát, rozvíjet osobnosti, emoce, chemie se jí taky daří na jedničku, stejně tak zápletky. V knize nebyla žádná hluchá místa, kde by se člověk nudil, naopak se čím dál víc zamilovával jak do hlavních postav, tak do těch vedlejších - mě osobně moc zajímá příběh outsiderky Ayly a vážně doufám, že se o ní ještě v budoucnu něco dozvím.
Kiernan byl ze začátku sice trochu otravný s tím svým "miluju tě, přestože tě vůbec neznám", ale časem se ho člověk tak nějak naučil mít rád - stejně jako to udělala Jessie :-)
Moc pěkný příběh. Vážně jsem nadšená autorčiným stylem vyprávění, je vidět, že to má v hlavě skvěle srovnané a dokáže čtenáře perfektně chytit, a ačkoli se mi to nestává často, jsem doslova natěšená na každou její další tvorbu, a to mě máloco uchvátí. Doporučuju všemi deseti!!!

1 20.09.2024

Velice, velice povedená knížka. Autorka na svůj mladičký věk píše vážně fantasticky, její slovní zásoba je úžasná, a pokud bude takto pokračovat, naprosto věřím tomu, že za pár let (nebo i dřív) z ní bude královna českého fantasy. :-) Opravdu chválím. A na to, že LGBT literaturu moc nemusím, tady jsem hlavním hrdinům fandila tak moc, až jsem se sama divila, kde se to ve mně bere - což je známka toho, že je to prostě dobře napsané :-)
Doporučuji všem, kdo mají rádi fantasy, romantiku a zajímavé, originální zápletky.

1 09.09.2024

Na druhý díl jsem skočila hned po přečtení prvního, protože jsem byla napnutá, ale musím říct, že mi připadá, jako bych se téměř nic nového nedozvěděla. Třičtvrtě knihy cukání, jestli odpustit, nebo ne, pak konečně šťastné shledání, které ale postrádalo jakoukoli chemii... Jediné velké plus téhle knihy bylo, že je psaná z pohledu více postav, protože vedlejší postavy v téhle sérii mám vážně ráda, hlavně Lýdii. No... Rovnou půjdu na poslední díl a budu doufat, že už se to nějak vyvrbí.
Překlad je ale podivný a to, že osmnáctiletí puberťáci říkají rodičům "maminka" a "tatínek" mi připadá spíš uhozené než milé.

2 05.09.2024

Tak. Moje cesta k Zachraň mě byla poněkud zapeklitá :-) Knížky mám doma už nějakou dobu, ale teprve když jsem se dozvěděla, že bude seriál, rozhodla jsem se po prvním dílu sáhnout. Jenže!!! Přečetla jsem asi první tři kapitoly a musela jsem ji odložit, protože mi Ruby připadala nesnesitelná. S pocitem, že asi raději zhltnu seriál než knihu, jsem si seriál pustila... a skončila jsem s nablblým úsměvem, jak moc mě to dostalo!!! Takže po shlédnutí první řady mi to nedalo a musela jsem si přečíst i knihu. A teď se proklínám, že jsem ji předtím odložila, protože mě to pak už chytilo a měla jsem přečteno asi za dva dny. A jelikož se mi moc líbí herecké obsazení, můžu si představovat hlavní postavy podle herců, což mě obvykle spíš rozčiluje, ale tentokrát je to lepší. Protože seriálový James je určitě lepší než ten zrzavý knižní :-))))) Okamžitě jdu číst druhý díl, protože jsem nesmírně zvědavá, co bude dál. Hrozně moc fandím Lýdii!!!

3 28.08.2024

Tohle se bohužel nepovedlo. Od knížky jsem čekala legraci, humor, nadsázku a celkově všechno, co slibovala anotace. Místo toho jsem dostala jakýsi absurdní text plný nereálných situací, nereálných a absurdně se chovajících postav, nesmyslných konverzací a příběhu, který vůbec nikam nevedl. Jediné, co bylo na celé knize uvěřitelné, byl pes Šéf - ten jediný se choval tak, že by si to člověk i dokázal představit. Je mi to líto, špatná hodnocení dávám strašně nerada, ale až asi na dvě situace hned zkraje knihy, kde jsem se pousmála, to bylo celé tak absurdní, že jsem se jen těšila, až knihu konečně dočtu a budu se moct vrhnout na něco, co má skutečný příběh a nějak se to posouvá dál. Tento typ humoru, zdá se, bohužel nesdílím :-(
Co mě iritovalo k nepříčetnosti, bylo neustálé a neúnavné opakování jmen a profesí Ditiných rodičů - "můj tatínek Zdeněk Hamáček", "moje maminka, paní profesorka češtiny, Eva Hamáčková". Proč??? Proč pokaždé, když o nich byla řeč? Bohatě by to stačilo jednou, případně dvakrát s ohledem na kontext, ale proč pořád a pořád dokola?

25.08.2024

Moc pěkný YA příběh plný sexy frajerů :-)

15.07.2024

Obvykle cestopisy nečtu, ale měla jsem příležitost se zahloubat do tohoto a musím říct, že se mi to moc líbilo. :-) Místy autor vyprávěl tak vtipně, že jsem se smála nahlas, a většinu knihy jsem měla silnou touhu se "hecnout" a taky vyrazit mimo komfortní zónu. Myslím, že jako zábavná forma cestopisu Cesta za snem splnila svůj účel - pobavila, poučila mě o kultuře, o které prakticky nic nevím, a nakopla mě, že plnit si sny člověk může i po padesátce. :-)

11.07.2024

Znám hry a znám seriál, tudíž jsem se do knížek dlouho nemohla dokopat, ale přišla chuť, a tak jsem začala. Jeeeežiš, měla jsem začít už dávno!!! Zaklínač je napsaný tak chytlavě, tak vtipně a geniálně, že jsem první díl přelouskala jako nic a už čtu druhý. Vážně, komu se do něj nechce, vyprdněte se na nechuť, protože tuhle knížku - a nejspíš i sérii - si strašně užijete a nasmějete se! :-)

Tak tohle se opravdu povedlo. Původně jsem si Čtvrté křídlo chtěla přečíst, až trochu opadne ten hype kolem něj, protože nenávidím, když mi někdo něco nutí, a propagace téhle konkrétní knihy byla až uhozeně obrovská - na to, že si ji většina čtenářů romantasy stejně měla v plánu přečíst. Nakonec jsem ale neodolala, moje zvědavost mě přemohla... A já se musím přidat ke stádu ovcí, protože Čtvrté křídlo opravdu JE neskutečná pecka.
Co se týče příběhu, ten byl lehce odhadnutelný - ani na konci jsem nebyla nijak extra překvapená, protože když už čtete asi milionté fantasy, překvapí vás jen máloco. :-) Ale to knize rozhodně neubírá na kvalitě. Naopak.
Chemie, která jiskřila mezi Violet a Xadenem, byla neskutečná!!! Tak moc jsem si ji užila, vychutnávala, že mi bylo vážně líto, že už kniha skončila. První milostnou scénu mezi Violet a Xadenem řadím na první místo všech milostných scén, které jsem kdy přečetla, protože... Tohle bylo vážně fantastické počtení.
Rozhodně nemůžu pominout vztah s draky, protože jsem čekala něco úplně jiného, a to, co jsem jako čtenář dostala, rozhodně předčilo moje očekávání. Nebudu spoilerovat, ale vážně, vážně jsem si draky zamilovala. Hlavně rozhovory mezi nimi a jezdci :-)
Už teď se těším na další díly!!!

5 20.04.2024

Já osobně fanda detektivek vůbec nejsem, nebaví mě je číst ani na ně koukat v televizi, tohle téma mi nijak moc neříká... Ale Dvojitý kříž! Nevím, jak to autor udělal, ale už po dvaceti stranách jsem byla chycená a celá knížka neskutečně odsýpala, nikde nebyly žádné nudné a zbytečné pasáže, prostě děj od začátku do konce. Ačkoli detektivky nečtu, tohle určitě není můj poslední Carter.

15 06.04.2024

Upřímně moc nevím, jak knížku zhodnotit. Miluju jak Seru, tak Nykta, ale trvalo mi takovou dobu se tím prokousat... Třičtvrtě knihy se jenom žvanilo, nuda, musela jsem se nutit číst dál... A pak najednou obrat a posledních 200 stran jsem slupla za dva dny. Poslední čtvrtka má tak 10 hvězd, zato prvních třičtvrtě knihy tak dvě. Každopádně autorka umí navnadit na další díl, takže už se na něj těším :-)

3 27.12.2023

Kdybych tušila, že půjde o "duhovou" knížku, nesáhla bych po ní - a to by byla obrovská škoda, protože byla vlastně vážně pěkná! Laura Kneidl už mě překvapila jednou, a to u Nedotýkej se mě. Tehdy jsem prostě chtěla jen nenáročnou romantiku, a nakonec mě příběh tak pohltil, že jsem ho slupla jako malinu, no a tady to bylo dost podobně. Zhruba v půlce už jsem začínala tušit, o co půjde, takže jsem nebyla až tolik překvapená, ale toto téma jsem v knize četla poprvé a musím říct, že mě to tak jako čistě vědecky velice zajímalo, jak bude probíhat jejich milostný život :-) Sice u mě Julian už nevyvolává takové testosteronové návaly jako zpočátku, ale i tak jdu pokračovat dalším dílem. :-)