Poslední přání přehled

05.11.2024

Ach, Zaklínač! Kniha, která se nám zabydlela na nočních stolcích, jako by byla z brašny samotného Geralta z Rivie – přímo po boku jeho lektvarů, mečů, a ironického úsměvu, který odráží více než deset let nevyhnutelných průšvihů a nevybíravých monster.

Andrzej Sapkowski je skutečný mistr, a kdyby někdo náhodou zapochyboval, stačí pár stránek a je to jasné jako měsíční svit v opuštěném lese plném ghúlů. Čtenáři se dostane do světa, kde je každá postava tak živá, že byste s ní klidně šli na pivo – ale pravděpodobně jen jednou. A víte co? Stálo by to za to!

Jedním z největších kouzel Zaklínače je, jak nás vtáhne do světa, který je mnohem víc než jen kulisou pro boj s obludami. Svět je tak realisticky drsný, tak neproniknutelně špinavý a tak nepředvídatelně živý, že skoro cítíte na prstech kal. Lidé zde nejsou rozděleni na černé a bílé, protože život je spíš pořádný flekatý mišmaš šedé – a přesně tak to má být.

A pak je tu sám Geralt – chlap, který sice mluví málo, ale když už něco řekne, stojí to za to. Jeho suchý humor je přesně to, co svět plný magie, bezohledných intrik a krvežíznivých monster potřebuje. Stačí jedno jeho „Hmm“ a celá scéna je vyřešená – jakoby jen mávnutím ruky (nebo zaklínačského znamení Igni) dokázal zarazit i tu nejneodbytnější nestvůru, nebo alespoň diváky kolem sebe.

Sapkowski přitom ví, jak se s jazykem pořádně pohrát. Jeho styl je plný nečekaných obratů, šťavnatých metafor a občas tak špinavého humoru, že by ho ani ghúlové nevykousali z pod svých nehtů. Je to taková slovní hostina, že byste nejraději přelouskali celý příběh jedním dechem – kdyby se vám u toho nerozbušilo srdce z napětí, že každá další stránka přinese další obludu, zvrat, nebo ironickou poznámku.

A jestli se vám Zaklínač líbil jako kniha? No tak se připravte na jízdu, protože Sapkowski má zřejmě nekonečné zásoby nápadů. Nečeká vás jen příběh jednoho hrdiny, ale labyrint osudů, do kterého se necháte vtáhnout jako do živého obrazu, z něhož se nechcete probudit.

Zaklínač je zkrátka a dobře mistrovským dílem fantasy. Je ostrý jako ocel, kterou Geralt tak obratně vládne, a hořkosladký jako život sám – a jediné, co po přečtení zbyde, je prázdné místo na duši, kam už žádná jiná kniha nezapadne.

02.11.2024

Není asi moc co dodávat, snad že se čte dobře. Pro mě příjemná pohádka.