witiko přečtené 680

Věčné tajemství Býčí skály 2015, Milan Stloukal

Kniha je poněkud komplikovaně sestavená. Vznikla tak, že jeden z autorů se pokusil naplnit záměr vydat publikaci složenou z jeho příspěvku a bohužel už nedokončeného příspěvku druhého spoluautora a jeho pozůstalosti. Nadto obě části, tedy antropologická a archeologická, jsou psány dost odlišně a nedrží příliš pohromadě, navíc druhý ze spoluautorů teprve pod dojmem závěrů práce prvního spoluautora svůj názor na to, co se odehrálo v Býčí skále, zásadně přehodnocuje. Je to vlastně jen náběh k ucelenému textu, který se už nepovedlo zrealizovat. To ještě více podtrhuje shrnující doslov Jana Bouzka, který se závěry obou spoluautorů úplně nesouzní a naopak předpokládá hypotézu, kterou oba spoluautoři zamítli. Už jen z toho je patrné, že tajemství Býčí skály bude asi už navěky věčné. Zcela jednoznačné je snad pouze to, že prvotní archeologický výzkum z 19. století byl velmi mizerně odvedený, a to dokonce i s pokusy o falza, a tradiční interpretace je příliš poplatná tehdejším romantickým názorům a předsudkům. A bohužel zbývá jen pramálo možností, jak se původní nálezovou situaci pokoušet rekonstruovat.... celý text

Děti půlnoci 1995, Salman Rushdie

Archeologické toulky po jižních Čechách 1990, Jiří Fröhlich

Už hodně letitý, ale pořád mimořádně dobře a čtivě napsaný popularizační průvodce. Za těch třicet let samozřejmě pár zásadních nalezišť přibylo, ale v interpretaci starších nalezišť kniha nijak zásadně nezestárla. Jejím zvláštním přínosem jsou i velice pěkné ilustrace. Ideální příklad toho, jak mají i dnes archeologové popularizovat svoji práci.... celý text

Tváří v tvář předkům: Laboratoř antropologické rekonstrukce 2021, Eva Vaníčková

Na knize jsou nejvíce fascinující samotné rekonstrukce a jejich velmi kvalitní a působivé fotografické reprodukce. Informační hodnota za tím ale podivně pokulhává. Především jednotlivé kapitoly nemají jednotnou koncepci, někdy přibližují širší kontext nálezu, jindy vůbec ne, občas končí dřív než by člověk čekal, protože se nevěnují tomu, co by stálo za bližší přiblížení. Jeden příklad za všechny – v knize jsou dva "velmoži" ze Sadů v Uherském Hradišti, zatímco lebka jednoho je plně rekonstruovaná do možné podoby, lebka druhého je znázorněna jen na kovovém reliéfu, ale není vůbec řečeno, proč jen tímto způsobem, co je to za reliéf a kdo (nebo kdy) jej vytvořil. Takových výpadků zásadních informací je tu celá řada. Autoři se dost překvapivě v daleko větší míře věnují oblečení, což je jistě zajímavé, ale podstatně méně, skoro vůbec se nevěnují obličejovým rysům a jak k nim na základě lebky došli. Právě důraz na to bych ale v takové knize očekával. Vyloženě nedostatečné jsou informace ke genetickým analýzám, které by mohly upřesnit barvu pleti, očí, vlasů, které jsou pro podobu úplně základní. Ale k tomu se autoři dostanou snad jen letmo v jednom případě, takže proč je třeba první velkomoravský velmož zpodoben jako výrazný zrzek, se vůbec nedozvíme. Kdyby tyto hlediska více zohlednili, pak by měli např. magdalénského lovce zpodobit s tmavší kůží a modrýma očima, jak ze současných genetických analýz nejstarších Evropanů vyplývá. Nejvíce o genetické analýze je při porovnávání kosterních vzorků ze Sadské výšiny se současnými dobrovolníky, kdy se údajně ukázalo, že někteří z nich "jsou dávnými potomky obyvatelů Velké Moravy". To je ale hrubé zjednodušení Y-DNA analýzy jen ze STR markerů, která se v genetice už prakticky nepoužívá. Tady zjevně česká věda zaspává. Možná je na vině i to, že jde o dvojjazyčnou publikaci, takže na řadu informací se prostě nedostává místa. Ve své podstatě je to reklamní prezentace jednoho konkrétního odborného pracoviště, ale o jiných, natož pak konkurenčních přístupech antropologické rekonstrukce, jejich přednostech a výhodách, o dějinách oboru a základních metodách se nic nedozvídáme. Chápu, že to ani nebyl záměr, ale možná by bývalo lepší udělat českou i anglickou mutaci zvlášť a jednotlivé kapitoly sestavit pečlivěji a podrobněji, aby to těžiště nespočívalo jen na obrazové kvalitě. Hodnotím na 70%.... celý text

Prázdné zrcadlo 1991, Janwillem Van de Wetering

Krása Jeseníků 2015, Ivo Netopil

Jeseníky, jak je nemůže uvidět ani zažít nejen běžný sezónní rychloturista, ale (troufám si tvrdit) ani místní, který žije v podhůří, ale v samotných horách nikdy nepřespal (ani si nepřivstal) a vnímá vrchy kolem sebe už jen jako každodenní zvykovou kulisu.... celý text

4 záhadné příběhy Čtyřlístku 2019, Jiří Poborák

Lístky ze šumavské epopeje 1983, Karel Klostermann

Není snad povídkového žánru, kterého by se Klostermann nezhostil s elegancí, bravurním vypravěčstvím a naprostou autenticitou. V tomto pestrém výběru jsou povídky se zápletkou skoro detektivní, furiantské humoresky i temně fatalistická dramata, psychologické drobnokresby, strastiplně dobrodružná putování i situační črty... A všechno jsou to malé příběhy o malých lidech, avšak vyklenuté do širokých nadčasových podobenství o údělu člověka vydobývat si své místo k obyčejnému životu v zápase s přírodou, chudobou nebo byrokracií. Zvlášť se mi líbí, jak autor dokáže vyprávět každý příběh tak, že důvěrně se svým čtenářem rozmlouvá, svěřuje se mu a obrací se k němu, což se z dnešní literatury, zdá se, už úplně vytratilo. Zůstal jen vtah autora a jeho díla, ale čtenář, se kterým autor prostřednictvím díla dříve rozmlouval, jako by z této triády vypadl. Autorovo lidství, jeho pochopení a úcta ke každému člověku tak prosvítá nejen tím, co a o čem vypráví, ale také jak to vypráví. Kromě toho (přestože jde o staré, ještě předrevoluční vydání) jde o graficky velmi hezkou knížečku, příjemnou do ruky a vlídnou pro oko. Anebo šikovnou do batohu, třeba k výletu na Šumavu, která je dnes tak neuvěřitelně jiná, než jak ji poznal a popsal její znalec, mluvčí a básník.... celý text

Zenga: Japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an 2022, Markéta Hánová

Zcela mimořádná sbírka, skvělá výstava, krásný katalog. Kacu!

Kladivo na čarodějnice 1977, Václav Kaplický

Triumf zlovůle, bezpráví, lží, manipulace, opojení mocí, strachu, ale i stádní hlouposti. Ach, co všechno mi to jen připomíná..?! Ale i pomník osobní statečnosti několika lidí v dobách, kdy boží mlýny nemlely pomalu, ale vůbec. Z literárního hlediska je to skvost. Autor utahuje dusno a napětí rafinovaně jak losinský kat Jokl svoje palečnice. Pořád si děláte naděje, i když víte, že dobře to skončit nemůže. Skvěle vystižené charaktery, prostředí, situace, zvlášť se mi líbilo i začlenění krajiny v proměnách ročních dob a výborná práce s latinskými a biblickými citáty. Mimořádně autenticky podaný tehdejší způsob myšlení a pohled na svět pomocí pečlivě nastudovaných, a přitom zcela přirozeně zapracovaných reálií. I když jsem se trochu obával, autorův socialismus tu nijak netrčí a žádná dobová ideologie tu neprosakuje. Naopak je jasné, že jde o ostře kritické podobenství politických procesů z 50 let. Po Čtverácích už je to druhá knížka, která mě utvrdila v tom, že Václav Kaplický byl skutečně pan spisovatel a všichni současní pokušitelé historické prózy by se od něj měli učit.... celý text

Tyranie okamžiku 2009, Thomas Hylland Eriksen

Archeologie a pohanský věk 2001, Karel Sklenář

Krásně a srdcem napsaná s kniha, ve které se jemně humorný nadhled (ale i určitá dávka nostalgie) mísí s pochopením a úctou ke všem předchůdcům a zakladatelům dnešní archeologie. Autor vypráví dějiny oboru ve formě čtivých příběhů, a jsou to příběhy ryze osobní a lidské, příběhy nálezů a objevů, příběhy našich předsudků, představ, interpretací a omylů, příběh samotné archeologie, ale i vývoje poznání obecně. Některé z těch příběhů jsou poutavé až fascinující, některé mají zápletku takřka detektivní, jiné jsou skoro cimrmanovsky kuriózní až bizarní, všechny jsou ale hluboce poučné a ve všech autor dokáže odhalit jádro, které počátky české archeologie posunulo zas o krůček dál, a také citlivě reflektuje proměny dobové mentality. Zvlášť výmluvné a dobře vybrané jsou i citace z tehdejších tisků, osobních deníků a korespondence. Některé jsou literárně půvabné ("přerozmanité střepy s ornamenty namnoze přepodivnými"), jiné legrační (např. když je poloha koster v únětických hrobech charakterizována "jako člověk, kterýž sedě na bobku byl povalen na pravou stranu"). Je až paradoxní, že tak čtivou knihu dokázal autor zpracovat na základě zaprášených archivních materiálů. V tomto smyslu má kniha spoustu rovin čtení, takže ve skutečnosti může být zajímavá pro daleko širší okruh čtenářů, než se na první pohled může zdát. Je to už třetí autorova kniha, která mě velmi oslovila, a tak se Karel Sklenář stává mým oblíbeným autorem.... celý text

Franz Kafka: Životopis 2000, Max Brod

S úlekem jsem si uvědomil, že tuto už před dávnou dobou přečtenou knihu tu ještě nemám hodnocenou a okomentovanou. Přitom pro mě tak hodně znamenala, protože mi potvrdila přesně to, co jsem z Kafkových cítil a co se vůbec neslučuje s obecným a zjednodušujícím pohledem na něj. Předchozí komentář ale vše vystihl tak přesně, že tady můžu skončit. Kafka byl prostě krásný člověk a jeho prokletím bylo, že vše vnímal daleko ostřeji – cítil, že něco hrozného visí ve vzduchu, o čem ostatní ještě neměli tušení... A tohle jeho prokletí dalo světu úžasnou literaturu.... celý text

Kokořínsko - Jak mluví skály 2019, Jiří Adamovič

Během dovolené na Kokořínsku skvěle posloužila a dala mi pocítit kouzlo, tajemství a génia loci téhle zvláštní krajiny.

Skutečná Středozemě - Tolkienova mytologie a její středověké kořeny 2013, Arnulf Krause

Vynikající kniha přesně pro mě a v pravý čas. Po Hoškově knize "Sloužím tajnému ohni" zaměřené na náboženské motivy jsem chtěl zapátrat po Tolkienových zdrojích v pohanském dávnověku, a nemohl jsem si vybrat lépe. Vždycky jsem tušil, že příběhy Středozemě jsou ve skutečnosti příběhy naší vlastní minulosti a tedy i našich hlubokých symbolických kořenů. Autor přesvědčivě dokládá, že tato skutečná Středozemě není nijak myticky mlhavá, ale lze ji umístit do severozápadní Evropy zhruba před patnácti stoletími. To byla doba, kdy se nastupující historie ještě volně prolínala s doznívající mytologií. Snad všechny předchozí komentáře si stěžují na to, že je autor odborník, že je kniha příliš chytrá a nabitá informacemi atd., ale to je přeci, u všech Valar, přednost, nebo snad ne?! Kniha je výborně napsaná (i přeložená), velmi erudovaná, faktograficky bohatá a spolehlivá. A čtivá! I když samozřejmě hutná, je třeba ji číst po kouscích. V reakci na první komentář chci zdůraznit i to, že autor v textu vždy pečlivě uvádí, z jakých zdrojů konkrétní fakta čerpá. Pro zajímavost, Hošek ve své knize odkazuje na knihu "Skutečná Středozem" od Briana Batese, ale jsem si skoro jistý, že se spletl a měl na mysli tuto. Můj příspěvek asi vyznívá dost polemicky, ale chci jen případné zájemce přesvědčit, ať se nenechají od této knihy odradit. Co docela chybí, je obrazová příloha, i když všechny např. zmiňované archeologické lokality lze snadno najít na internetu. Je tu ale i jedno dost zásadní opomenutí – v kapitole o dracích a drakobijcích autor zmiňuje především "pohádkového" Šmaka, o Glaurungovi se jen letmo zmíní a Ancaladona Černého jakoby vůbec neznal, i když jsou oba i se svými přemožiteli pro Tolkienovu mytologii daleko důležitější. To je asi jediná skvrna na kráse. V každém případě je to pro mě kniha, která ve světle Tolkienova díla umožňuje snít o vlastní minulosti a která dává těmto snům reálný základ.... celý text

Buddha zblízka 2021, Zdeňka Klimtová

Knihařsky skvostný, obrazově nádherný i informačně poučný katalog. Artefakty jsou uspořádány do příslušných tematických kapitol, i když občas ne úplně logicky.

Den v životě neolitické ženy 2017, Michal Puhač

Bohužel to nefunguje úplně tak, jak by chtělo. Komiks by měl být první pohled strhující, ale tady se člověk hned zaplete do nejasností, kdo je vlastně kdo, protože ilustrace jsou tak nezřetelné (chtěl jsem říct "amatérské", ale nechci být moc drsný) a přitom je tu hned od začátku tolik postav, že se ani nestihnete zorientovat. Jednu hvězdičku navíc dávám za vzdělávací druhou část, ale ve výsledku to funguje sotva na 50%. Moc si neumím představit, že by to děti vtáhlo do děje a tím podnítilo zájem. Škoda, nápad a koncepce super, ale realizace ve formě komiksového příběhu se příliš nepovedla.... celý text

Klenoty středočeského pravěku 2019, kolektiv autorů

Ukázkový příklad, jak má vypadat propagace a popularizace archeologie. Skvěle napsané, výborně tematicky členěné, přehledné se spoustou kvalitních fotografií a názorných ilustrací. Člověku se hned všechny ty fragmenty poznatků zaslechnutých ve škole i artefaktů zběžně zahlédnutých ve vitríně muzea propojí do velmi plastického a barveného obrazu a pravěk hned ožije před očima. Současně kniha nechává i řadu otazníků, které čtenáře učí archeologii fandit a vnímat ji jako dobrodružství poznání. Kdyby takto vyšly zpracované i ostatní kraje, to by byla paráda!... celý text

100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska 2018, kolektiv autorů

V porovnání se skvostným Archeologickým atlasem Čech, který nemá chybu, trošku zklamání – jednak výběrem lokalit (mnohé nejvýznamnější tu záměrně chybí, aby udělaly místo zcela novodobým, naopak je tu až zbytečně moc hradních zřícenin), ale také celková přehlednost a názornost tu není až tak uživatelsky přívětivá, chybí např. kategorie "Rizika", "Přístup" nezahrnuje možnost nejbližšího zaparkování a kilometrově nepočítá cestu tam i zpět s prohlídku lokality, v závěrečné mapě jsou abecedně jen jména katastrů, ale nikoli samotných lokalit, což ztěžuje vyhledávání atd. Konečně i samotný text je sušší, chybí tomu nadšení pro popularizaci, jež bylo typické pro český atlas. Je skvělé, že tenhle počin existuje i pro Moravu a Slezsko, ale když dva dělají totéž, není to holt úplně totéž. I tak je to ale výborná kniha, abych jen nehaněl, a určitě doporučuji.... celý text

Mluvící hora 2021, Eda Kriseová

Velmi zvláštní kniha povídek, u které mám docela problém vystihnout a shrnout svoje dojmy. Vyznění knize dodává překrásná výtvarná úprava, malý formát padnoucí do dlaní a příjemně modré písmo. Z knihy jemně vane lidskost, životní moudrost, zkušenost a pochopení ke všemu, co je, i když podbarvená lehkým smutkem nad současností. Základním tématem knihy není podle mě ani tak "duchovní hledání", jak se píše v jedné recenzi (duchovní úvahy a citace nejrůznějších mystiků, mistrů a učitelů tu nejsou to nejzajímavější), ale spíš vztah člověka a místa. Jsou tu výborné, až mistrné popisy prostředí, míst, krajin, zemí (zejména těch exotických), ale i domů a domovů. Ve většině povídek místo nějakým způsobem k člověku "mluví" a stává se jeho součástí. To je to, co mě na knize bavilo nejvíc. Některé povídky mě zaujaly více, jiné méně, žádné mě vyloženě nenadchly, ale všechny ve mě zanechaly dojem. Autorka používá zvláštní literární postupy, kdy střídá osoby, časy i prostředí, a spíš než na děj se soustředí na celkové vyznění, náladu a pocit. Nikde to ale není pouhá hra s formou, svým způsobem je tohle řetězení asociací přirozené a obsah je tu vždy na prvním místě. Autorka prostě vypráví, přemýšlí, vzpomíná, sní... a rozhodně to umí tak, aby čtenář se zájmem naslouchal. Je to knížka, která se nikam nedere a nepokouší se oslnit, jsem si ale jistý, že si svoje spřízněné duše najde.... celý text