wooloong přečtené 1069

Zázračný medailon 2020, Zuzana Koubková

Další čtivá detektivka s templářsko-johanitským mnichem Zdislavem. Líbí se mi vývoj postav, popis prostředí (možná by se mi těch historických reálií líbilo ještě víc), jen zápletka a motivace padoucha mi přišla ne úplně uvěřitelná. Navíc mi přišlo, že ten zázračný medailon, který je současně názvem knihy, tam mohl být využit mnohem víc.... celý text

Zabitý před klášterem 2018, Zuzana Koubková

Bývalý templář a nyní johanita Zdislav se v tomto díle opravdu překonává. Nejen, že vymetá pražské putyky a nalévá se pálenkou, zabije pár lidí a jednoho dokonce mučí, ale také se zaplete s krásnou statkářkou Annou, sestrou "Ojířovy" Kateřiny, a to tak, že pořádně. Budiž mu ke cti alespoň to, že vše, tedy téměř vše dělá pro svého přítele Ojíře, který byl nespravedlivě nařčen ze zločinu, a on musí co nejdříve dokázat jeho nevinu.... celý text

Zlatá růže 2019, Zuzana Koubková

Tentokrát se dozvíme nejen, kdo je tím odporným sériovým vrahem, ale také, kdo je Zdislavovým otcem. Další povedená detektivka z doby vlády Jana Lucemburského. Dost často po sobě osoby v románě prskaly, což působilo dost rušivě. Všimli jste si, že zatím všechny Zdislavovy detektivky začínají na písmeno Z?... celý text

Půlnoční povídky 1989, * antologie

Známé i méně známé hororové povídky od známých i méně známých autorů. U mě vede Venuše Illská, Carmilla, Pískař, Skřítek v láhvi a úplně nejvíc kratičká povídka s perfektní pointou od Sakiho Otevřené dveře.... celý text

Nákupologie 2009, Martin Lindstrom

Některá fakta pro mě byla nová a překvapivá, nicméně styl psaní mi příliš neseděl a na skener fMRI a doktorku Calvertovou jsem už byla na konci knihy slušně alergická.... celý text

Venuše Illská 1912, Prosper Mérimée

Díky 85098211 jsem si mohla přečíst tuto povídku. V knihovně ji samostatně neměli, ale Půlnoční povídky jsem objevila v dětském oddělení. Typ hororu, který mám ráda a který mě opravdu dokáže vyděsit. Žádné potoky krve, žádné příšery, jen tajemná socha a postupné hromadění děsu až do strhujícího finále.... celý text

Afrika 2003, Zdeněk Svěrák

Jmelí! Seskočil z rudé skály a vyrazil si dech, Tančila jako blázen až do bílého rána, Lovila veverky v korunách stromů ... prakem, Skákal přes oheň, až si propálil mokasíny, Kouřil dýmku míru, ačkoli nebyl v radě starších, Opeřený had, Ten, který krade, Nerada se myje, Hladila sviště proti srsti, Ječela až padalo listí, Tetu sis neměl rozhněvat, Vlčí lejno, ... člověče, vy tam máte postav jak na orloji.... celý text

Lijavec 2002, Zdeněk Svěrák

Takový herberk, nesmíte si ho idealizovat. Jednoznačně lepší seminář než samotná hra.

Cimrman v říši hudby 1994, Zdeněk Svěrák

Seminář úplně super, zpěvohru jsem nikdy nedala celou, nuda, nuda, šeď, šeď.

Němý Bobeš aneb Český Tarzan 2000, Zdeněk Svěrák

To bylo tak ... naše značka, vaše značka, vyřizuje Štruncová. Cimrmanovská klasika.

Vyšetřování ztráty třídní knihy 2001, Zdeněk Svěrák

Jelikož jsem učitelka, je to moje srdcovka. Ještě, že už máme ty třídní knihy pouze elektronické. A kdybyste věděli, kolikrát jsem si za těch skoro 30 let za katedrou nedala po obědě viržinko.... celý text

Akt 1992, Zdeněk Svěrák

Miloň Čepelka je naše máma. První Cimrmanova hra s několika nezapomenutelnými hláškami.

Znamení neznámého: Rozhovory o spiritualitě 2021, Jan Němec

Některé rozhovory se mi líbily víc a některé méně. Prazvláštní úpravu knihy (otvor, černé tečky, psaní na výšku) jsem asi nepochopila. Mělo to nějaký skrytý význam nebo si jenom někdo zablbnul?... celý text

Jirka postrach rodiny 1994, Richmal Crompton

Naprostá klasika. Četla jsem skoro před padesáti lety a přesto si na některé příběhy vzpomínám jako bych je četla včera.

Říkali mi Leni 1983, Zdeňka Bezděková

Půvabná knížka o strašné době. Četla jsem jako školou povinné dítko před mnoha lety.

Broučci 1989, Jan Karafiát

Četla jsem jako dítě a bylo to pro mě děsivé, postupně umírá jeden Brouček po druhém, aby ve finále umřeli všichni! No, hlavně, že byli všichni poslušní. Ještě teď mám z toho husí kůži!... celý text

Žárlivost a jiné povídky 2021, Jo Nesbø

Dobře napsané povídky, z nichž ani jedna mě nijak nepřekvapila.

Černé slunce 1992, František Kožík

František Kožík si vzal za hlavního hrdinu svého životopisného románu hodně rozporuplnou osobnost a život libertina, svérázného filosofa a dlouholetého vězně markýze de Sade zpracoval velmi čtivě a působivě, na pozadí dramatické doby pozdního království, Velké francouzské revoluce a Napoleonských válek. Musím smeknout před paní Renée, která mu byla příkladnou a věrnou manželkou a matkou jejich tří dětí navzdory všem milenkám, věznění a výstřednímu chování za hranou zákona, po mnoho let. Ovšem tchýně, ta se mu fakt vyvedla.... celý text

Postel, hospoda, kostel 2016, Zbigniew Czendlik

Knížka o jednom všedním nevšedním životě, o praktikování víry velmi sympatickým civilním způsobem proložená anekdotami, podobenstvími a citáty. Příjemné čtení.... celý text

Les - Návod k použití 2017, Peter Wohlleben

Překvapilo mě, kolik mají české a německé lesy společných problémů. Jen namátkou - používání těžké techniky při těžbě, která nenávratně ničí lesní půdu, nenávist k vlkům a dalším šelmám, nešetrné zacházení s přírodním bohatstvím, myslivectví či spíše nemyslivectví a mnoho dalšího. Také se mi líbí, jak autor miluje všechny stromy a přeci jen trochu víc nadržuje bukům.... celý text