Wries
přečtené 230
Volání Cthulhu 2
2012,
Howard Phillips Lovecraft
Zatím nejlepší ze Sebraných spisů. Očekávané zakončení Případu Charlese Warda sice nepřineslo žádné překvapení, ale i tak se jedná o možná nejlepší povídku HPL, kterému zdatně sekunduje zimomriavková Barva z kosmu; Happyendovská Hrůza v Dunwichi nenadchne, neurazí, připraví na finální Šepot v temnotách, který si svou atmosférou v ničem nezadá Případu Charlese Warda, načež hnus a strach (ne)popsaný samotným autorem v jeho povídkách příkladně rozebere ve svém Produktivním článku objektivní autor. Je však pravdou, že HPL využívá velmi často stejných motivů, obratů a pojmenování - mansardové střechy, nepopsatelné hrůzy, lehce ironický vypravěč v ich formě, mansardové střechy, všichni kladní hrdinové jsou obdivuhodně hloupí (kromě profesora Armitage), obšírné popisy krajiny a v neposlední řadě ty zatracené mansardové střechy. To mi však nezabrání ve vyřknutí pětihvězdičkého zaklínadla, kterým přilákám poslední díl Sebraných spisů pana Howarda Phillipse Lovecrafta.... celý text
Volání Cthulhu 1
2011,
Howard Phillips Lovecraft
Snové putování k neznámému Kadathu je tak zdlouhavá a nudná povídka, že jsem Sebrané spisy III/1 četl hrozivě dlouhou dobu a téměř ani nedočetl. Což by byla obrovská chyba kvůli faktu, že po ní následuje úžasný Případ Charlese Dextera Warda. I zbytek povídej jsou na vysoké úrovni, ale Snové putování my ass.... celý text
Dvanáctá karta
2005,
Jeffery Deaver
První polovina knihy je děsivě nezáživná. Pomalý rozjezd, spousta informací, podstatných i nepodstatných, málo Rhyma. Potom se to začne opět rozjíždět do klasické deaverovky a na konci opět čeká velké množství zvratů a knihu jsem dočetl jedním dechem. Pokud jste fanoušci či znalci černošské americké kultury a historie, klidně si jednu i dvě hvězdičky k hodnocení připočtěte, já však jsem slabý i na dějiny české, natož ty zahraniční, a tak kvůli právě nezáživné polovině musím dát polovinu bodů.... celý text
Život je pes
2010,
Warren Ellis
Život je jednooký pes aneb Spider Jerusalem proti všem. O něco méně konzistentní a s téměř absentující hlavní dějovou linkou sledujeme osudy (a témata pro sloupky) navrátivšího se novináře s vytetovaným pavoukem na hlavě ve dvou kratších povídkách a jedné delší, rozdělené na tři kapitoly. V knize se tak podíváte na mrzuté osudy rozmrazených lidí z naší doby, do několika simulací kultur (např. Mayové) nebo poznáte rodinku svérázného hlavního hrdiny. Konkrétně z tohoto tématu se dalo vytřískat určitě více, a to nejen z námětu rodiny, ale i jednookého psa, kterému nechal Spider uříznout jeho mega péro, kurva, jo. Nejzábavnější tak zůstává přeměna Zianga z úplně prvního příběhu.... celý text
Iluze
2013,
Jeffery Deaver
Po Tanečníkovi zřejmě nejlepší Lincoln Rhyme. Proti detektivovi stojí Kejklíř, který využívá své bohaté schopnosti v oblasti iluzionismu a eskamotérství, přičemž je možná nejdůmyslnějším zabijákem, kterému Lincoln kdy čelil. Vynikající čtení od začátku do konce, nikdy si nejste jistí, kdo je na čí straně a Deaver vůbec neumožňuje čtenářům jeho zápletku prokouknout. Bravo.... celý text
Čtyři roční doby
2014,
Stephen King
Vykoupení z věznice Shawshank 5* Hlas Morgana Freemana mě doprovázel celou touto krátkou povídkou, tak krátkou, až mi to bylo líto. Řečeno však bylo vše a od filmu se to liší jen v malých detailech, které nejsou zas tak podstatné. Mistrovský kousek. Nadaný žák 4* Zbytečně nejdelší povídka v knize, která již od své prvé čtvrtiny spěje k nepřekvapivému konci, který si zasluhoval být lepší. Pomalá proměna Nadaného žáka mohla mít trošku svižnější tempo a ne tak přímočarý konec, ovšem řemeslně je to perfektně odvedená povídka, která mě naprosto vtáhla a vyplivla až po poslední větě. V této povídce je zmíněn Andy Dufresne. Tělo 5* Povídka, která má hlavu (tělo) a patu. Čtyři povahově rozdílní kamarádi se vydávají na dobrodružství, které určitě podstoupil každý náctiletý kluk vyrůstající na vesnici či nevelkém městečku. Samozřejmě s jiným cílem. Při čtení se na člověka doslova valí sentimentální vzpomínky na své vlastní kamarády z doby základní školy, na jeho trampoty a Stephen King zde tak dokázal vyčarovat neuvěřitelně poutavý příběh, který hodnotím jako nejlepší ze Čtyř ročních dob. V této povídce je zmíněna věznice Shawshank. Dýchací metoda 4* Nejkratší povídka, která se ale trošku ztrácí v tom, co nám chce říci. To je ale na ní zvláště geniální, jelikož si to tu zřejmě nikdo nespojil, anebo jsem paranoidní já. Především si po dočtení poslední dvojstránky myslím, že Stephen King nechtěl popisovat samotnou Dýchací metodu (vycházející z reálné Lamazeovy metody), ale něco jiného, nějaký jiný příběh, z nějakého jiného světa, nijak vzdáleně nepodobného tomu našemu. Příběh, který má oporu v jiném magnus opus, než jsou Čtyři roční doby. Příběh ze světa, kde mohou být Zlé Tonky nebo North Central Positronics. Myslím, že dům na Východní Třicáté páté, číslo 249B, nebyl domem na Východní Třicáté páté, číslo 249B. Ne.... celý text
