XbookwormX
přečtené 211
Spiknutí proti Americe
2012,
Philip Roth
Hodně zajímavý "What if...", který nebylo zase tak daleko od pravdy (koukněme se na vzdemutí alt-right hnutí po Trumpově zvolení). Lindy a jeho koketérie s Říší jako nosnej pilíř, kterej drží stavbu izolace a politiky nevměšování (zase se nám tady tak trochu vyloupul ten Donald) a zároveň si na vlastním hřišti rozehraje vlastní verzi, v Evropě té doby oblíbené kratochvíle "Ulov si svýho icika", kde vedl ligu mančaft v hnědých košilích. Někdy to mělo trochu hluchý místa a měl jsem problém udržet pozornost, ale poslední třetina už to dotáhla. Atmosféra strachu, stísněnosti a paranoii byla doslova hmatatelná. Jinak bych se ani moc nedivil, kdyby si Roth do Lindbergha trochu vyprojektoval G.L. Rockwella. Na seriál se určitě kouknu, jsem zvědavej na převedení tématu na obrazovky a asi to není náhoda, že se v současným klimatu sáhlo po týhle látce. Jen si vzpomeňte, jak nedávno mašírovali nočníma ulicema, na cestě je doprovázel svit pochodní a skandovali "Jews will not replace us!" ... mrazivý...... celý text
Batman: Návrat temného rytíře
2012,
Frank Miller
Marketingový kecy typu "zásadní dílo" nebo "musíte znát, jinak jste out", nutně nejsou záruka kvality. To, co mohlo v čase vydání vypadat jako zjevení, je dneska jenom archaická vykopávka ovlivněná klimatem studený války. Tohle Moore zvládnul líp, o tom žádná a jestli chcete Bruce za zenitem, kterej to pořád táhne s Clarkem v tom jejich ambivalentním vztahu, sáhněte po Kingdome come (Alex Ross vám ukáže jinej level). Když Miller, tak Sin City a 300.... celý text
Kmotr
2003,
Mario Puzo
Dostal jsem se k ní docela brzy, ale byla mi odpírána. Byla doma v knihovně, na obálce chlap se zbraní s tlumičem a já byl zvědavej tak, jak je u mladých smradů zvykem..."na tohle máš ještě čas, přečti si třeba tady toho Švejka". Takže jsem to nechal pár dnů spát, mezitím se začetl do toho Švejka, ale pak si Kmotra šoupnul pod polštář. Buď jsem byl geniální dítě (to asi v pubertě šlo dolů vodou), ale od prvního čtení v cca 14ti letech, jsem byl lapenej. Do teď si pamatuju, jak to mladej poslal do Sollozza a McCluskeyho a odkráčel středem nebo nabídka, která se neodmítá (jsem rád, že mám koně jenom pod kapotou). Jenom jsem vlastně teď zjistil, že jsem od Puza nic jinýho už nečetl a nevím, jestli do toho jít a případně si nezkazit dojem z Kmotra. Číst či nečíst, toť otázka...... celý text
Klub rváčů
2005,
Chuck Palahniuk
Tohle mě kdysi dávno, jako mladýho rebela v pubertě, celkem ovlivnilo. Měl jsem chuť se rvát, rozkopat systém a byt vybavit IKEA nábytkem. Jenom jsem měl teda pokoj v bytě rodičů, takže z IKEA jsem si mohl koupit leda tak nějaký křeslo, skore z bitek se smrsklo na vítězství v Tekken na PS One a z revolty proti systému zbyl jenom hardcore punk, kterej duněl z repráků. Ale i tak to byl skělej život a já Durdenovi záviděl, že měl koule na něco, o čem všichni můžeme leda tak číst. "Ať nikdy nejsem kompletní. Ať nikdy nejsem spokojený. Ať nikdy nejsem dokonalý. Vysvoboď mě, Tylere, od dokonalosti a kompletnosti."... celý text
Perunova krev I.
2013,
František Kotleta (p)
Za mě dobrá, totálně béčková a na nic si nehrající, slovanská variace American Gods bez filozofickýho přesahu, kterým překypuje Gaiman (a to mám Gaimana tuze moc rád). Vyčítat Kotletovi, že jsou tam popisy kvérů, sexu (dobře, fest šu...í) a všelijakejch hnusáren, je stejný jako vyčítat knížce, kde je na obalu kluk bez trička, je mu vidět six pack a celkově to vypadá, že čeká na Roberta Vana s foťákem, kterýho se marně snaží ulovit opuštěná třicítka Jessica, že je to harlekýnka s plochým příběhem. Vkus je věc ryze subjektivní a Kotleta holt nesedne každýmu, protože to není duševní onanista, co se toulá v zákoutích lidské mysli a hledá smysl bytí v letokruhu bouřkou zlomenýho smrku. Když chci vypnout mozkovnu a někdy se fakt smát jako puberťák pubertálním vtípkům, šáhnu po Kotletovi. Jenom to není jako audio na poslech tam, kde to můžou slyšet i cizí uši, budete za dobrýho perverta :D... celý text
Nikdykde
2006,
Neil Gaiman
Gaimana bych určitě zařadil mezi oblíbený autory a zásluhu na tom mají dvě knihy (když vynechám komiksovou tvorbu) a jednou z nich je Nikdykde. Tak mě napadá, že bych si jí mohl znova přečíst, protože jsem jí četl hned v době vydání a to už je sakra dlouho. Pro mě mustr žánru urban fantasy. A ta obálka od McKeana, to už je třešnička na dortu.... celý text
