XbookwormX
přečtené 210
Jak umírá demokracie
2018,
Steven Levitsky
Knížku jsem četl těsně po jiný, směrem na východ orientovaný "Všichni muži Kremlu", takže jsem dostal hned dvojitou facku, taková kombinace pravá levá. Obě de facto pracují s podobným tématem a výsledek je tristní - občanstvo a jako odraz jeho politické elity, nás táhnou rovnou do pekel. Populismus, kterej nabízí na všechno jednoduchý řešení (jednoduchej člověk to ani jinak nedokáže vstřebat), se stal normou a hlas rozumu jenom občas zapískne, než ho zase uřvou "slušný lidi" nebo třeba naštvaný matky. Název knihy skoro přesně koresponduje se současným stavem, demokracie pomalu umírá a ty, co do ní vrážej nůž, mají jména. A ne, pozvolný pád demokracie nemusí hned nutně znamenat obrat k tvrdý teokracii nebo dokonce totalitě, ale postupný vyklízení/vytěsnění z pozic, nástup podobným zrůdnostem jenom ulehčuje. Rozhodně se dá americkej model popsanej v knížce široce aplikovat i v globálním měřítku, což autoři i udělali, a paralel je tam víc než dost...bohužel...... celý text
Rychlopalba
2015,
Štěpán Kopřiva
Když už čtu druhej díl, tak jsem si řekl, že bych se mohl fundovaně vyjádřit k prvnímu. Málokdy čtu jednu knížku dvakrát, ale když už jí mám jednou přečtenou a bavila mě, tak si jí dám jako audio, jen tak, na připomenutí (nemám pocit, že jsem nevěrnej nepřečteným kusům a můžu při tom třeba uklízet, takže win-win). V psaný formě mě to bavilo, jakože hodně bavilo a audio podoba to zvedla na vyšší level. Perfektně mi sedí i autorův přesah v rámci krimi žánru do čistě geekovských vod, tam jsem si jako starej nerd chrochtal blahem. Na víkend je program jasnej, musím pokořit Křížovou palbu!... celý text
V první linii: Armádní generál Petr Pavel
2019,
Vladimír Mertlík
Osoba gen. Pavla mě celkem zajímala už z rozhovorů a vystupování v mediích. Se spoustou jeho názoru se dokážu ztotožnit a tam, kde bych nesouhlasil, by to bylo spíš v rovině důslednější debaty, než zaslepené oponentury. Pokud jde o knihu jako takovou, části z rozhovory (vyjma té s kamarádem Klinovským - to je taky slušnej řízek :D ) se můžete vyhnout. Rodina (žena, děti, sestra) poskytne natolik vágní informace, že jsou v důsledku naprosto irelevantní. V tomhle kontextu je důležitý jenom rozhovor s otcem, který byl zjevným prekurzorem a přináší doplňující vhled do fungování armády v době, kterou gen. Pavel zažil už jenom okrajově, v jiném společensko-politickém klimatu a skrze model otec/syn se vytváří zajímavý most napříč generacema. Stejně tak bych měl výhrady k osobě autora, jak zde bylo již zmíněno, plave po hladině a chybí tomu hloubka, kterou by si to zasloužilo a z materiálu by se dalo vytěžit daleko víc. Každopádně na mě gen. Pavel působí jako člověk, kterej má v sobě dostatek pokory, životních zkušeností (první může být právě důsledkem druhýho) a vcelku jako sympatická persona s nohama pevně na zemi, který nechybí i jistá míra nadhledu.... celý text
