zany
přečtené 638
Nepotopitelný kapitán: Námořní bitvy v Tichomoří 1941-45 očima kapitána japonského torpédoborce
2013,
Hara Tameichi
Zážitky kapitána Hary z jeho velení torpédoborcům japonského námořnictva za druhé světové války jsou zajímavým pohledem na tento konflikt ze strany poraženého Japonska. Takových pohledů u nás mnoho nevyšlo, spočítat by se daly nejspíš na prstech jedné ruky (kniha Micuo Fučidy o midwayské bitvě, vzpomínky stíhače Saburo Sakaie, příběh nedávno zesnulého pěšáka Hiró Onody). Už proto stojí Nepotopitelný kapitán za přečtení, oceňuji i poměrně velkou otevřenost autora, který se nevyhýbá např. zmínkám, jak se v obtížných obdobích uchyloval k alkoholu či jak se musel vypořádávat s fyzickým trestáním podřízených, v japonských ozbrojených silách běžným jevem. Tato kniha má ale jedno velké ale a to je kvalita překladu. Opět zjevně překladatelé neznají problematiku a kontext - už v úvodu se vymlouvají, že budou používat armádní ekvivalenty námořních hodností, že prý čeština nemá vhodné termíny, když jsme země bez moře… A co ty tisíce Čechů, které sloužily v námořnictvu rakousko-uherské monarchie? Co ty desítky knih, které u nás vyšly – vždyť každá kniha Miloše Hubáčka má převodní tabulku hodností? Nevím, jestli to je překladem či špatnou redakční prací, ale další kvantum chyb je v osobních jménech a jménech lodí. Překladatel by si měl ujasnit, zda používá českou či anglickou transkripci jmen z japonštiny, jednou je to tak, podruhé onak, někdy dokonce v jednom jménu – křestní přeloženo českou transkripcí, příjmení japonskou. Osobní jména jsou většinou převedena do tvaru Jméno Příjmení, často ale zůstalo i původní japonské Příjmení Jméno. Jména lodí jsou často komolena a podivně skloňována, jedna loď má (často na té samé stránce) jméno napsáno ve třech i více či méně zkomolených tvarech, několikrát jsem si všiml i záměny jména zeměpisného za jméno lodi. Těch několik ilustračních snímků je vybráno zcela chaoticky, položíte-li si vedle sebe dva, které mají zobrazovat Harovu loď Amacukaze, i laikovi musí být zjevné, že na obou snímcích je zcela odlišná loď. Táž chyba je i na internetu, odkud zřejmě redakce čerpala. Knihu doplňuje 31 poznámek, které jsou ovšem spíše hádankou, neboť je většinou potřeba dedukovat, jak vlastně souvisí s textem, který mají doplňovat (např. u útoku letadel na loď je dvouslovná poznámka bez dalšího vysvětlení a jen zasvěcený čtenář pochopí, že jde o jméno lodi, ze které tato letadla pocházela). Všechny tyto chyby pro zasvěceného čtenáře silně srážejí hodnocení jinak bezesporu zajímavé knihy.... celý text
Tajemství Karla IV.
2015,
Jiří Ramba
Zde se krásně ukazuje platnost pořekadla „ševče, drž se svého kopyta“. Dokud se autor drží medicíny, není mu co vytknout, jakmile začne fušovat do práce historikům, je zle. Báchorka o turnaji je jistě krásná, bohužel stále jen báchorka. Císařovo zranění je nepopiratelný fakt, kde a kdy k němu přišel je však ve hvězdách, rozhodně to však nebylo na přelomu let 1350/1351 na turnaji v Itálii, neboť je prameny doloženo, že po celou tuto dobu neopustil území Koruny české.... celý text
Obléhání Vídně 1683
2016,
Jiří Stibral
Chaotické jazykově (divný slovosled, složitá souvětí často nedávající smysl, podivná interpunkce) i obsahově (není zřejmá žádná osnova, chaotické skoky tam či zpět v časové ose, divné zkomoleniny polských či německých jmen atd.)... celý text
