záškodník
přečtené 167
Obraz Doriana Graye
1999,
Oscar Wilde
Přesto jak známý a ve škole chtěný Obraz Doriana Graye je mě neskutečně překvapilo, jak pesimisticky a nemorálně román působil. Jazyk a vykreslování prostředí se dají srovnávat s Bulgakovovým Mistrem a Markétkou, takže když v úvodní scéně Basil pracuje na Dorianově portrétu v rozkvetlé zahradě svého pozemku, připadáte si, že tu omamující vůni květin cítíte i ve svém pokoji. Děj se točí kolem tří vzájemně velice lišících se přátel. Proto dialogy mezi Basilem (věčným umělcem a ryzím mužem) a Henrym (těžkým hedónistou a filosofem) na mě působily jako nejpříjemnější části románu. Dílo je zaměřeně na vykreslení hnijící duše stárnoucího chlapce a v nekončícím boji sám se sebou. Nereálné prvky byly skvělým dovršením už tak narcistického díla a příjemně hrály ději do karet. Jsem si jistý. že se ke knize v budoucnu vrátím. Hodnocení 9/10... celý text
