Zlatohlávek
přečtené 174
Přemysl Otakar I.
1990,
Josef Žemlička
Krom hospodářské a sociální situace středověku se řeší také komplikované období před Přemyslovým panováním, kdy probíhaly bratrovražedné boje mezi ostatními Přemyslovci, čehož využíval k oslabení Českého knížectví hlavně obávaný římský císař Fridrich I. Barbarossa. Po jeho smrti však dokázal nástupivší Přemysl Otakar využívat z říšské krize dvoj, někdy i trojcísařství a získat tak královský titul, právo jmenovat arcibiskupa a také dědičný královský titul pro české království, vše stvrzeno Zlatou bulou sicilskou. Nechybí poznámkový aparát ani bibliografie. Doporučuji historikům i nadšencům.... celý text
Scapinova šibalství
1980,
Molière (p)
Na rozdíl od Lakomce je to 100% čirá Commedia dell'arte. Klasické archetypální postavy a situace jsou vyčerpány zcela; vychytralý drzý sluha, lakomý otec, milostný čtyřúhelník, ztracené děti, dohazovačka.... celý text
Silmarillion
2008,
J. R. R. Tolkien
Pokud není vaše estetické, imaginační a empatické vnímání na nadprůměrné úrovni a hodláte si čtení propojovat s neustálým nahlížením do map, kreslením rodokmenů, řádkováním a škatulkováním, tak tohle není kniha pro vás. Tolkienova metafyzika vám musí být vlastní a krom děje, musíte také sledovat vaše a "jejich" emoce. Náročnost Silmarillionu je pro mě specifická, protože se jedná zároveň o úvahu a bájesloví. Lyriku i epiku. Na 242 (obshuje 42 ;) ) stránkách bylo uloženo nesmírné bohatství moudrosti, myšlenek a filozofie autora, který měl jedinečný vliv na mé dospívání a tvorbu mých morálních hodnot. Pan Tolkien by zasluhoval im memoriam pasování na rytíře jejího veličenstva za celoživotní dílo, které přispělo nejen do literárního světa. Myšlenka Hudby čtrnácti Valar na 3 Iluvatarovy témata je skutečně nádherná představa o zrození světa a pro mne daleko dokonalejší a laskavější ku pochopení. O této knize by měl napsat Dante Alighieri svou Božskou Komedii i kdyby poté neměla býti "božskou" a rozhodně ne "komedií".... celý text
Strach moudrého muže
2012,
Patrick Rothfuss
Rothfuss mě baví, rozesměje mě, uvrhne do napětí ale také často rozčílí. Pro mě zajímavé části, jako hádka s Dennou a Kvotheho soud za čarodějnictví jsou upozaděny a místo toho naservíruje sto stran studentského klišé vystřihnutého jako od Harryho Pottera z hodin lektvarů. Část s bandity působí jako bych to vzniklo při hraní dračího doupěte a čtrnáctidenní sto plus jedna s Felurian naskytlo atmosféru spíše knižní píp show. Nicméně se nevytrácí smysl pro humor, drásající napětí a uvolňující mezihry v hospodě. Kvothe měl být jiný, naprosto nový. Nebyl výjimečný od narození ale nabral svoji výjimečnost výcvikem mysli a událostmi, které ho postihly, ovšem výsledný produkt působí časem jako strojový archetyp Tonyho Starka - holky, chlebíčky a rakenrol. I když to slovo nenávidím musím ho použít, "mainstream". S ním jsem se setkal i v minulém díle (byl drak, i když vegetarián o.O) Magie má prvky steampunku (chemie, mechanika) ovšem tím, že není jediná v onom světě (bytosti Fae) zcela ztrácí svoji jedinečnost. Nicméně! Kniha se mi velmi líbí. Postavy jsou promakané jako 70 lvl. Elite Tauren Warchief. :3 90/100 ale ***** dát nemůžu PS: Nikdo mě víc v životě nerozčiloval jako lidé typu Denna.... celý text
Jméno větru
2012,
Patrick Rothfuss
No toto ale! Milounká, přidrzlá fantasie. Holky, lyrika a rock'n'roll!