Zlatohlávek
přečtené 174
Její pastorkyňa (román)
1930,
Gabriela Preissová
Jednoduchá zápletka, postavy oproti románu nevýrazné a nerozpracované, dramaturg a režisér by měli co dělat aby z tohoto udělali trhák. Nicméně téma zůstává nadčasové, prostředí vybízí k přiměřenému patosu a jazyk je líbivý.... celý text
Spalovač mrtvol
2007,
Ladislav Fuks
"Nic není v životě lidském jisté, jen smrt! A to, že v Evropě bude nastolen šťastný řád. Vůdcova šťastná Evropa a smrt jsou dvě jediné jistoty, které dnes my lidé máme!" Děsím se zrůd, a ty největší nejsou vymyšlené ale žijí mezi námi. Neb vymyšlené zrůdy jsme si vymysleli abychom si navzájem připadali méně odporní. Co může být zrůdnější, než myšlenka na to, že jediná kapka krve neexistující rasy vám vypůjčuje moc nad životy jiných, jejichž krev je naprosto, až na drobné rozdíly krevních skupin, stejného chemického složení jako ta vaše? "Šťastná Evropa" nám stále hrozí ať už její ustanovitel bude nebo nebude z Evropy a těch největších zrůdností se mohou právě dopustit ti, z nejnižších řad, ti "von byl takovej tichej, vždy pozdravil, nepil, nekouřil". Karl naštěstí jen zabil a dál netrápil, na rozdíl od ostatních zrůd dělnických hnutí ultra-pravice a ultra-levice.... celý text
Černý kocour
1988,
Edgar Allan Poe
Výběr ani ne poloviny skvělých povídek, chybí Pád domu Usherů, Berenice, Maska červené smrti apod. Výborné čtivo pro zážitkového minimalistu, libující ho si v fetiši mystična a děsu, který si chce něco knižně prožít, nicméně na nového Kinga bude čekat dalších pár měsíců a do Doriana Greye se mu nechce. EAP jasná volba!... celý text
Věc Makropulos
2008,
Karel Čapek
Lidi, možná je to pro vás překvapení ale text divadelních her není dlouhý, tím raději hodnotící komentář nezahajujte, jen shodíte vaši úroveň coby čtenáře :D
Dívka z Andru
1933,
Terentius
Konečně přesun z mytologického Řeckého dramatu k Římské intrikařině a to malými vlaštovkami jako Terentiova Dívka z Andru. která se podobá Commedii dell'arte nebo Mollierovi. Postavy jsou propracovanější, nespoléhají jen na osud, či na Bohy, že zasáhnou ale raději si jdou za svým štěstím. Objevuje se i motiv vychytralého sluhy (otroka) kterého můžeme znát třeba ze Sluhy dvou pánů nebo Scapinova šibalství.... celý text
12 pádů scenáristiky
1996,
Milena Mathausová
Pomohla hodně, když jsem jako gymplák hodlal točit a psát divadlo a scénáře k filmům. Někde se mi ale ztratila což mě do dneška mrzí.
Konečně řecké drama které má náboj! Po přečtení Antigony a Oidipa jsem začal být skeptický a spěl jsem k tomu, že toto období zavrhnu. Pak moji zvědavost naštěstí podpořila Médea a přišla ta šlehačka na dortu. Oresteia je velká tragédie se silným tématem, velkým osudem a navazuje na nejslavnější válku všech dob. Pokud jste jako malí četli Petišku tak to pro vás bude jistě hlubší zážitek.... celý text
Lysistrata
2015,
Aristofanés
Moje první komedie, která má vděčné téma. Na rozdíl od Aristofanových Oblak je užit humor negroteskní a až milý. Feminismus Athénských žen je zde prost jakéhokoliv šovinismu (pohnůtky jsou více lidské, tj. žárlivost, starost a láska) a satiricky vyobrazuje nedokonalůstky obou genderových protikladů.... celý text
Oblaky
1996,
Aristofanés
Ačkoliv jsem spíše platónovcem a sokrates je mi cizí, tato satira působí až přespříliš osobně. Groteska přecházející spíše do frašky.
Zapomenuté světlo
1998,
Jakub Deml
Velmi zajímavé, netradiční, pásmovité eseje psané jako dopisy. V knížce je průnik žalu a bezmoci nad smrtí milované ženy doslova cítit.