A každé ráno je cesta domů delší a delší přehled
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404278/bmid_a-kazde-rano-je-cesta-domu-delsi-a--5pY-404278.jpeg
4
1424
1424
I loučení bolí méně, když na ně nejste sami. Malý Noah s dědou chodí sedávat na lavičku a povídají si. Pod lavičkou rostou hyacinty, stejné, jaké děda kdysi pěstoval pro babičku. Děda s Noahem si můžou povídat úplně o všem. O všech otázkách spojených se životem a vesmírem, závažných i nicotných. Při rozhovorech s vnukem si děda vždycky vzpomene, jak se zamiloval do babičky a jak o ni ve stáří přišel. Zatím ji pořád vidí před sebou a děsí se dne, kdy si ji už nebude moci vybavit. Cítí, že jeho svět se mění. Proto by rád zůstal s Noahem na lavičce, kde je stále ještě obklopuje pronikavá vůně hyacintů. Jenže zachytit vzpomínky je čím dál těžší a oba se musejí naučit tomu vůbec nejtěžšímu: umění se rozloučit. Fredrik Backman v této netypické novele líčí boj stárnoucího muže o zachování nejdražších vzpomínek. Činí tak něžně a empaticky, jak to dovede jen on.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno:
2018
,
Host
Originální název:
Och varje morgon blir vägen hem längre och längre, 2016
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize A každé ráno je cesta domů delší a delší. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (412)
Panebože, to bylo něco. Tak niterné pocity tak skvělé zachycené na papíře. Měla jsem husí kůži, pláč na krajíčky a zároveň lehký úsměv na tváři...
Není to typickej Backam a humorem se tentokrát šetří, ale jinak jsme tam co vždycky - ovšem já bych mu těch pět hvězdiček dal i za jeho nákupní seznam, že ano.
Související novinky (1)
Pláňata, Nespoutaná Aljaška a další knižní novinky (40. týden)
01.10.2023
Citáty z knihy (17)
„Jak ses do ní vlastně zamiloval? - Asi mi zabloudila do srdce. A nenašla cestu ven. Tvoje babička nikdy neměla orientační smysl.“
„„Učitelka nás donutila napsat slohovku o tom, čím chceme být, až budeme velcí,“ spustil Noah. – „A co jsi napsal?“ – „Napsal jsem, že nejdřív se chci soustředit na to, že jsem malý.“ – „To je velmi dobrá odpověď.“ – „Viď? Já bych chtěl být radši starý než dospělý. Všichni dospělí se pořád vztekají, jen děti a staří lidi se smějí.“ – „To jsi taky napsal?“ – „Jo.“ – „A co učitelka?“ – „Ta mi řekla, že jsem nepochopil zadání.“ – „A co ty na to?“ – „Že to ona nepochopila odpověď.“ – „Já tě mám tak rád,“ vypraví ze sebe děda se zavřenýma očima.“
„Univerzum příliš velké na to, abychom se na ně zlobili, ale život je dost dlouhý, abychom si mohli vzájemně dělat společnost.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha A každé ráno je cesta domů delší a delší v seznamech
| v Právě čtených | 9x |
| v Přečtených | 1 880x |
| ve Čtenářské výzvě | 421x |
| v Doporučených | 140x |
| v Knihotéce | 434x |
| v Chystám se číst | 512x |
| v Chci si koupit | 153x |
| v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
stáří švédská literatura vzpomínky demence (nemoc) Alzheimerova choroba babička dědeček novely
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Dojemná kratičká novela s krásně popsanou paralelou, jaké to je být uvnitř hlavy stárnoucího muže, který už na vše zapomíná. Ach, asi už sama musím stárnout, když jsem si dobrovolně koupila knihu, o které jsem tušila, že mne rozpláče smutkem. Smutné knihy přece nečtu... nebo jsem minimálně nečetla. A ano, kniha mne rozplakala. Stačilo 80 stránek na to, abych ronila potoky slz. Mám 98 letého dědečka, který už si mne nepamatuje... o to těžší a bolestnější pro mne čtení novely bylo. Každopádně nelituji, bylo to očistné přečíst si něco takového. A autor výtěžek z knihy dává na dobrou věc.