Amerigo & Magalhães přehled

01.10.2023

Amerigo (60%): popis vydavatelských chyb, kvůli nimž nakonec jméno kontinentu je přisouzeno někomu jinému než objeviteli. Hodně suché, nic o příslušných výpravách, jen bádání mezi tiskaři.

Magalhães (100%): to bylo úplně něco jiného, výborně zpracovaný životopis mořeplavce, který se vypracoval z ničeho, byl prostým námořníkem, až na pozici admirála, ovšem nuceně pod jiným (španělským) králem, aby vedl svoji vysněnou výpravu na cestu kolem světa, tedy primárně k Ostrovům koření směrem na západ a dál. Líbilo se mi, že s M. jdeme celým jeho životem a podrobně peripetiemi přípravy velkolepé výpravy 5 lodí, čemuž byla věnovaná více než třetina celého románu protkaného fakty. Zbytek je již plně diktován samotnou výpravou a je z autorova místy velmi vzletného slohu zřejmé, jak sám osobně velmi obdivoval odvahu, pečlivost a zkušenost Magalhãese. Používá spoustu zdrojů, tedy zachovalých písemných dokladů a zpráv (leccos je dokonce přiloženo, velmi zajímavý je seznam všeho vybavení, které musel Magalhães sám připravit a propočítat s ohledem na ne úplně známé trvání plavby a zcela neznámé možnosti zásoby doplňovat po cestě).

"Žádný historický čin není skončen tím, že je dokonán, nýbrž teprve tehdy, když byl zaznamenán pro budoucnost. To, co nazýváme dějinami, není součtem významných činů, které se kdy v čase a prostoru přihodily; dějiny světa zahrnuje jen a pouze onen malý ozářený výsek, popsaných na stránkách zachovaných do budoucnosti. Bez Homéra by Achilles nebyl ničím. Bez kronikáře by každá postava zůstala stínem a každý čin by se rozplynul v nekonečném moři událostí. Věděli bychom žalostně málo o Magalhãesovi a jeho činu, kdybychom měli jen tu jednu dekádu, záznam deseti dnů od Petera Martyra, stručný dopis Maximiliána Transsylvana a několik suchých poznámek z deníku lodivodů. Jedině tento nenápadný rhodský rytíř /Ital Antonio Pigafetta/, tento přespočetný a nadbytečný účastník vylíčil Magalhãesovy činy pro potomstvo podrobně."

A co vůbec autora vedlo k napsání příběhu trochu se vymykajícího jeho (historického) záběru...? Sám v úvodu na to odpovídá: "Autor by si měl při každé knize uvědomit, jaké pocity, jaká osobní pohnutka ho k volbě jeho předmětu dovedla. Já sám mám o niterném původu této knihy naprosto jasno. Vznikla z poněkud neobvyklého, ale velmi naléhavého pocitu: ze zahanbenosti.", kterou odstartovala jeho plavba přes oceán do Argentiny. Plavba převelice pohodlná, přesto zdlouhavá až úmorně nudná. Zahanbilo ho, když si uvědomil, jaké útrapy a nástrahy čekaly na dávné mořeplavce, zejména když hledali první trasy a docilovali prvních rekordů...(aniž to i tušili, protože stejně jako M. se domů už nevrátili, neb na cestě přišli o život).

A ještě poznámka k vydavateli: nepotěšil mne, ani já jej nepotěším - těch překlepů a chyb včetně faktických ( _Quadalquivir_ jako "zářný" příklad)