Bizarní povídky přehled
Olga Tokarczuk
Svět je čím dál bizarnější. Překvapivé a nepředvídatelné povídky od držitelky Nobelovy ceny za literaturu, díky nimž se budeme na realitu kolem sebe dívat úplně jinýma očima. Odkud se bere pocit podivnosti? Je podivnost vlastností světa, nebo se skrývá spíše v nás samých? Původně francouzské slovo bizzare znamená „(po)divný, nestálý“, ale také „směšný“ a „zvláštní“. Právě taková — udivující a mimo všechny kategorie — je nejnovější kniha Olgy Tokarczukové. Deset povídek, každá v úplně jiném prostoru. Volyň během vpádu švédských vojsk, současné Švýcarsko, vzdálená Asie, imaginární místa. Díky proměnlivému rytmu povídek si čtenář ani na chvíli nemůže být jistý, co se stane na další stránce. Autorka nás vyvádí z rovnováhy, vystrkuje z komfortní zóny a ukazuje, že svět je čím dál méně srozumitelný. Prvky grotesky, černého humoru, fantastiky a hororu odhalují, že nic v realitě není takové, jak to na první pohled vypadá.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
Opowiadania bizarne, 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bizarní povídky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (71)
Nevím, jestli tato kniha byla správným úvodem do tvorby Tokarczukové. Povídky jsou zajímavě napsané, přenáší pokaždé do jiného světa, asi polovina v sobě nese dystopický nádech. Ne vše je v povídkách polopaticky vysvětleno, což ve čtenáři umocní znepokojivý pocit mírného "cože?", celkově ve mně ale příběhy nevyvolaly jiné pocity než lehké znechucení nebo odosobnění. Autorka každopádně moc dobře pracuje s vyprávěcími technikami a postupným odhalováním reality každého z těchto alternativních vesmírů.
Na knihu jsem narazil vlastně náhodou. Je to změť nesourodostí, což u povídkových souborů může nastat, a název se snaží vše stmelit pod alespoň pojem "bizarní". Některé ano, jsou trochu vychýlené, ale ne všechny stejně, některé jsou vyloženě ze života (Zavařeniny, Švy, Cestující), jiné jsou spíš na hranici grotesky (Pravdivý příběh), a některé jsou fakticky až dystopické sci-fi (Transfugium, Hora Všech svatých, Kalendář lidských svátků). Takže ani podle méhou nemohou být "vychýlené" stejně, protože něco jiného je "vychýlit" jednání realisticky pojatých postav a něco jiného vpodstatě magických postav. Za nejlepší povídku považuji Zelené děti, které jsou přesně na hranici "magického realismu", jak se o autorce taky někdy říká, protože ta je skutečně bizarní, ale zároveň poetická a unikající mezi prsty, taky je trochu magická a tajemná. Ostatní povídky jsou různé intenzity a úrovně (souhlasím tady s jinými komentáři, že povídku Cestující si mohla autorka úplně odpustit a nebo ji dopracovat - rozvést).
Takže ne, že by to bylo vyloženě zklamání, ale asi jsem čekal od nobelistky víc. Určitě pokud jste od ní nic nečetli, tak jí nezačínejte!
Související novinky (1)
Knižní novinky (12. týden)
16.03.2020
Citáty z knihy (3)
„Myslím, že takto vidí svět zraky těch, kdož vyrostli u dvora, přivyklé hledat závěsy z benátských látek, na důmyslné uzlíky tureckých kilimů, na vzory z obkladů a mozaiky. Jakmile je jejich zrak vystaven přímému pohledu na komplikovanou přírodu, spatří tam jen chaos a ono veliké nic.“
„Každý požár způsobuje, že si příroda bere to, co jí člověk vzal, a také odvážně sahá na samotné lidské bytosti, pokoušejíc se je vrátit k přirozenému stavu.“
„Dnes víme, že člověk se rodí jako soubor různých potenciálů a období dospívání není vůbec obdobím obohacování a učení, ale spíše eliminací dalších a dalších variant vývoje. Nakonec se z divoké, bujné rostliny stáváme něčím jako bonsají – zakrslou a umělou miniaturou možného sebe sama.“
Kniha Bizarní povídky v seznamech
v Právě čtených | 7x |
v Přečtených | 331x |
ve Čtenářské výzvě | 47x |
v Doporučených | 15x |
v Knihotéce | 104x |
v Chystám se číst | 153x |
v Chci si koupit | 25x |
Část díla
Cestující
2018
Hora Všech svatých
2018
Kalendář lidských svátků
2018
Návštěva
2018
Pravdivý příběh
2018
Autorovy další knížky
2010 | Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých |
2008 | Běguni |
2007 | Pravěk a jiné časy |
2016 | Knihy Jakubovy |
2020 | Bizarní povídky |
Zcela výstižný název. Zajímavé nápady. Jen ty konce jsou většinou takové nějaké nijaké. Nevěděla si autorka sama rady, jak své bizarnosti vypointovat, nebo to byl rafinovaný záměr?