Bůh lovu přehled

15.11.2024

Já jsem se nemohla chytnout. Vadilo mi střídání děje a "myšlení". Celý mi to přišlo strašně zamotaný.
No překonala jsem a začalo se mi to celkem líbit. Mám ráda historický detektivky. Ale když Valentýn-a znovu a znovu utikal-a, příběh se mi znelíbil. Nečekala jsem, že budu číst zamilovaný román z 13.století.
Dočetla jsem a do další knihy se od autorky nepustím

04.07.2024

Hezky napsané a historicky celkem věrohodné.
Jediné, co mi ve způsobu vyprávění trochu drhlo, je velké množství vnitřních monologů - příběh takřka neustále skáče ze třetí do první osoby a z minulého do přítomného času. Méně by možná bylo více.
Chmurná atmosféra pozdního podzimu a hladových let po bitvě na Moravském poli je podána tak, že má člověk skoro pocit, jako by se v těch opuštěných kopcích a na nebezpečných cestách ocitl sám. Některé prvky vyprávění se mi zvlášť líbily (jako konkrétní příklad třeba identita "bratra Valentýna", obecněji např. práce s krajinou a místy, zakomponování skutečných postav do děje apod.).
S čím mám naopak u paní Mertlíkové problém skoro vždycky - bylo to stejné v románech Čas růže, Rok ztraceného hřebce i zde - je hlavní mužská postava. Autorčin oblíbený typ chlapáckého hrdiny s morálně sporným chováním a divným, nadřazeným, až násilnickým vztahem k ženám (a to zejména k těm, které miluje) je mi opravdu z duše odporný (i když uznávám, že doba takové muže s sebou přinášet mohla) a Odo z tohoto románu není výjimkou.