Čínský písemný znak jako básnické médium přehled
Ernest Francisco Fenollosa , Ezra Pound
Kultovní text generace imagistů a angloamerického modernismu. Fenollosův esej přitahoval západní umělce a myslitele i později, v druhé polovině 20. století; jeho inspirativní pojetí čínského ideogramu jako písemného média na poetickém principu přešlo ze sféry reflexe básnické do kontextu sebereflexe filosofické. Fenollosův esej se dá snadno zpochybnit empiricky i historicky: běžné čtení znaků a znakového textu nemusí odpovídat modelu, který navrhl. Geneze čínského písma byla komplikovanější, početnější jsou i strukturní principy jeho skladebnosti. Přesto patří významně do dějin moderních interpretací dálněvýchodní kultury a jejích poetik. A hlavně do dějin západního modernismu básnického i filosofického. Tak je třeba jej i číst ...... celý text
Literatura naučná O literatuře
Vydáno: 2005 , Fra (Agite/Fra)Originální název:
The Chinese Written Character as a Medium for Poetry, 1918
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Čínský písemný znak jako básnické médium. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Trochu nesrozumitelné pro někoho, kdo neumí čínsky...přesto jeden ze základních textů americké moderní literatury...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (8)
„Příroda nemá gramatiku.“
„Čínská otázka je cosi tak nezměrného, že si žádný národ nemůže dovolit ji ignorovat.“
„Příroda stále méně připomíná ráj a stále více připomíná fabriku.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Čínský písemný znak jako básnické médium v seznamech
v Přečtených | 4x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 2x |
Geneze čínského znakového písma je sice složitější a neodpovídá modelu, který Fenollosa na přelomu 19. a 20. století nastínil, což však nic nemění na tom, že jím představená ideogrammatická metoda umožnila poezii vypořádat se s abstraktním obsahem prostřednictvím konkrétních obrazů. Myšlenka založená na způsobu Poundova vnímání díla Ernesta Fenollosy vysvětluje postupné formování čínských znaků, přičemž příkladem např. znaku „východ“ (東) je v podstatě superpozice znaků pro „strom“ (木) a „slunce“ (日); což značí "obraz slunce zamotaného do větví stromu", tedy východ slunce. Autor však zcela opomíná fonetickou stránku celé věci. Přestože většina základních Fenollosových tvrzení byla časem překonána, zůstává kniha stále velmi inspirativní i díky skvělému překladu a doslovu Oldřicha Krále. U českého vydání je velmi příjemná jeho dvojjazyčná mutace, s anglickým originálem na levé a českým překladem na pravé straně.