Čtenáři Turgeněva přehled
William Trevor
Novela Čtenáři Turgeněva byla vydána spolu s novelou Feliciina cesta pod názvem Dva životy (Two Lives) v roce 1991 a obě získaly v Sunday Express ocenění Kniha roku. Čtenář Čtenářů Turgeněva má před sebou vyprávění o ženě, která se po nevydařeném manželství a po smrti milovaného bratrance rozhodne opustit běžnou realitu a o obklopit se světem snění a vzpomínek na nenaplněnou lásku. Okolí ji označilo za bláznivou, ona však zůstává věrná svému silnému, hluboce prožívanému příběhu po celý život, a dává mu tak smysl. Kniha byla v roce 1991 nominována na Booker Prize a v tomtéž roce získala ocenění Kniha roku v časopise Sunday Expres. Na obálce je použit výřez obrazu Federica Leightona Flaming June.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2003 , Lukáš a syn (Barrister & Principal)Originální název:
Reading Turgenev, 1991
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Čtenáři Turgeněva. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Sáhla jsem po Trevorovi, protože mám ráda jeho styl a irské kulisy. Kniha byla jiná než jsem čekala , ale nezklamala. Je to ponor do přecitlivělé duše, která podlehne vnějším tlakům a najde si únik mimo realitu. Je zajímavé sledovat na nepodařeném manželství, ze kterého není díky náboženství a maloměstu úniku, posun osobnosti.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Čtenáři Turgeněva v seznamech
v Přečtených | 23x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
2011 | Příběh Lucy Gaultové |
2010 | Láska a léto |
2001 | Děti z Dynmouthu |
1998 | Andělé v Ritzu |
2006 | Den, kdy jsme se opili dortem |
Po Domu v Umbrii jsem sáhl po této knize. Hodně jí ubírá obálka, nějak moc to implikuje červenou knihovnu, což kniha není ani omylem. Dostáváme se na maloměsto, kde výraznou roli v životě člověka hrají předsudky, drby, ale taky náboženská příslušnost a konvence. Štěstí člověka je až někde na posledním místě, takže jsme svědkem několika lidských tragédií, z nichž únik do vlastního světa představuje jen další vodu na mlýn maloměstské morálky. Prolínání časových rovin a náznakovost umocní prožívání a spád příběhu.