Čtyři ženy a jeden pohřeb přehled
Narine Abgarjan
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516134/bmid_ctyri-zeny-a-jeden-pohreb-m2C-516134.jpeg
4
173
173
V provinčním arménském městečku Berd zemře kameník Simon, který je mimo svou zručnost známý jako velký záletník. Spolu s manželkou, všemi příbuznými a sousedy se s ním přicházejí rozloučit také čtyři jeho bývalé milenky – každá se svým životním příběhem, každá s dávnou šťastnou vzpomínkou. Jejich osudy jsou tragické, poznamenané toxickými vztahy v dětství, dospívání či v manželství. Simon prochází životem těchto zlomených, ztrápených, zavržených a zneuctěných žen jako životodárná síla, která jim vrátí ženské sebevědomí, radost a vědomí, že svět může být přese všechno strádání krásný. Autorka bestselleru Tři jablka spadlá z nebe čtenáře znovu přesvědčuje o nevyzpytatelnosti života, síle lásky a štěstí, jež přicházejí, když je člověk nejméně čeká. A prozradí, kam odcházejí duše, které na tomto světě splnily své poslání, a odkud se bere tajemná slaná vůně moře, jež za jasných dní stoupá ze dna horské rokle. Rusky píšící spisovatelka arménského původu se narodila v roce 1971 a ve svých prózách se navrací do provinční Arménie svého dětství a mládí. V roce 2010 ji proslavila dětská novela Maňuňa o veselých příhodách dvou rozpustilých školaček v kulisách arménského maloměsta osmdesátých let, které díky velkému úspěchu přibyla další dvě pokračování. Dětské literatuře se Abgarjanová věnuje i nadále. S Arménií, jejím magickým světem i dramatickými dějinami poznamenanými válkami o Náhorní Karabach jsou neoddělitelně spjaty i autorčiny prózy pro dospělé. Autorčin poetický román Tři jablka spadlá z nebe (PROSTOR 2020) dosáhl mezinárodního úspěchu a v českém prostředí se dočkal již druhého vydání. S románem Čtyři ženy a jeden pohřeb se Abgarjanová dostala mezi loňské finalisty prestižní literární ceny Bolšaja kniga, kde získala Cenu čtenářských sympatií.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Čtyři ženy a jeden pohřeb. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (42)
Kniha začíná Simonovým pohřbem, na který se kromě manželky dostaví i čtyři bývalé milenky. Úvod, ze kterého netušíte, co se vyvine. A byla to krása. Každá kapitola se věnovala jedné z těch žen. Všechny byly nějakým způsobem smutné, nešťastné nebo zklamané. Po Simonově boku začaly zase věřit v lásku nebo se alespoň dokázaly postavit samy za sebe. Ale nejhezčí na tom všem byl autorčin jazyk a styl. Ty ženy si dokážete úplně jasně představit, chodíte s nimi po ulicích, do práce, do školy, veškerou jejich činnost děláte s nimi. Dozvíme se, jak se dostaly, tam kde jsou a jak jim Simon zasáhl do osudu. Celý příběh se odehrává v Arménii a my se i lehce seznamujeme s historii tohoto státu. Ačkoliv kniha vypadá na krátký příběh, je písmo malé a text zhuštěný a obsahem vydá za tlusťošku.
Nádherná kniha, kterou budu určitě doporučovat. Všechny příběhy se mi moc líbily, až na ten poslední, o Susanně. Ten byl vyprávěný tak nějak zvláštně a nedotaženě, úplně mi to na sebe nenavazovalo, jako by autorce trochu docházel dech. Celkově se mi ale moc líbí styl Narine Abgarjan, má nádherný sloh (v českém vydání má na tom určitě lví podíl i B. Adamová) a umí výborně vykreslit silné ženské postavy. Tak, aby čtenáři trochu něčím lezly na nervy, ale zároveň u něj vzbuzovaly pochopení.
Ovšem dva dny po dočtení už se mi ta spousta ženských začíná trochu plést, možná toho bylo přece jen trochu moc. Mrzí mě taky spousta pravopisných chyb v tomto vydání. Proč si na to u takovéhle umělecké prózy nemůžou dát víc pozor? Opravdu to kazí dojem.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Čtyři ženy a jeden pohřeb v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 218x |
| ve Čtenářské výzvě | 26x |
| v Doporučených | 15x |
| v Knihotéce | 87x |
| v Chystám se číst | 212x |
| v Chci si koupit | 47x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
nevěra Arménie ženy rodinné vztahy genocida žárlivost arménská literatura osudy žen maloměsto
První a poslední kapitola - Simonův pohřeb: snové, fantaskní, skvělé a nesmírně vtipné.
Kapitoly mezi tím - každá věnovaná jedné z milenek - jsou poněkud "přetížené" počtem postav (někdy až ze čtyř generací) a množstvím dramatických až tragických příhod. To v celém městě nebylo jediné klidně a šťastně žijící ženy, která by podlehla takovém donchuánovi, jakým byl Simon? Musel si vybírat jenom samé takové nešťastnice?!
Do vesměs tragických příběhů těch žen (a snad ještě tragičtějších osudů jejich předků i potomků) jsou nevtíravě zakomponované četné sovětské a postsovětské prvky, dokládající ubohost tamějšího života: samozřejmý alkoholizmus, strašlivé a časté domácí násilí přijímané jako nezbytnost partnerského života, jugoslávský nábytek, polský módní časopis a české sandálky ceněné jako vrchol "luxusu", k jakému se arménská žena mohla vůbec dostat, účelová fingovaná manželství s cizinkami jako jízdenka na Západ, propadlé sovětské rubly, osudová předurčenost, ale přitom vitální síla porvat se i s tak zmršeným životem a vyrvat ze života alespoň krátké štěstí.
Některé epizody vyznívají poněkud přehnaně (výjez uklízečky kravína do kalifornského Fresna považuji za asi největší nadsázku), ale dramatické epizody se tak rychle střídají a jsou natolik závažné pro osud postav, že čtenář/ka to pobere.
Oceňuji kvalitu překladu, méně už kvalitu korektur.