Hovězí v žaludku - Andělské rakvičky přehled
Martin D. Antonín (p)
V druhém díle Daemonicy pokročíte ve svém vzdělání na nové, netušené mety, protože zjistíte, za co dostanete dva démony zdarma, zda se operace Svatý Rohatec definitivně vymkla kontrole, koho pasou pražští bačové, kolik zatáček má Přímočarý plán, jestli je vítězství ve volbách do shromáždění světových Rájů důležitější než spasení lidské duše, kteří démoni rádi plavou ve svěcené vodě, jestli smí andělé nutit lidi konat zlo, který český mág nosí nejpohodlnější papučky a jakou barvu špendlíku má konec světa. Není divu, že se po Pekelném nářezu v prvním díle dostávají do kurzu Andělské rakvičky, ale brzy ochutnáte i Českou sekanou - a nesmíte mít autorovi za zlé, pokud se nechá strhnout megalomanským kulinářským nadšením a zakončí celou hostinu Všesvětovým gulášem. Přesto se nic nemění: Toto není kuchařka. Věřte nám. Vařit podle této knihy by bylo opravdu nemoudré. Arnošt Hovězí se distancuje od veškerých zažívacích potíží, které by Vám ignorováním této rady vyvstaly, a jedním si buďte skutečně jistí: On už o žaludku ví všechno.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hovězí v žaludku - Andělské rakvičky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Konečně se dostávám k psaní komentářů ke knihám, které jsem přečetla loni. U téhle mám navíc neodbytný pocit, že to autorce dlužím. Daly jsme se do řeči na červencové besedě s Kevinem Hearnem v pražské knihovně, a pak se znovu střetly na Coniášovi. Už z toho důvodu jsem se rozhodla si něco od Martina D. Antonína přečíst. Podívala se na hodnocení na DK, zvolila titul a omylem si v knihovně vypůjčila druhý díl. I když mi chyběla návaznost v ději i orientace v postavách, zorientovala jsem se, myslím, poměrně rychle a vskočila do tohohle rychlíku řítícího se šílenou rychlostí.
Po dodatečném přečtení jedničky musím konstatovat, že vytvořený svět si mne naprosto získal a hodnotím ho všemi deseti. Souhlasím ovšem s komentářem níže, že víc než hlavní linka mne více bavily a zajímaly linie a postavy vedlejší. Bitva o Housku byla dechberoucí a vše jsem viděla před očima jako v kině. Pekelné úklady a intriky podráždily moji zvědavost a i když jsem pokaždé, když kapitola skončila a děj přeskočil, nadávala, přesto jsem četla dál a chrochtala si nadšením, co ještě přijde. Některé pasáže mi přišly zdlouhavé a zbytečné (honička po pražských ulicích s knězem v zádech nebo klub), ale styl humoru, užité příměry a další skutečnosti to vytáhly na velice silné 4 hvězdy.
Platí vše, co jsem napsala k prvnímu dílu, s tím rozdílem, že tady bylo více vedlejších linek, což podle mě prospělo, protože to trochu zamaskovalo, jak málo se odvine z hlavního příběhu. Bohužel mě vůbec nebavila celá část kolem klubu. Zato se mi líbila bitva o Housku, čeští mágové, více prostoru pro všechny... Vlastně mě tentokrát bavily hlavně vedlejší linky. Zato mě opravdu rozhořčilo, že to není dopsané. Na rozdíl od jiných čtenářů si nemůžu pomoct - když něco čtu, tak chci vědět, jak to dopadne.
Škoda, že jsem po křtu knihy nevyrazila na after-párty. Možná by mě to přimělo přečíst si to v době, kdy jsem se cítila více jako cílová skupina. Každopádně jsem si kvůli zjištění, že třetí díl ještě pořád není, poslechla nedávný rozhovor s Dari a doufám, že až se dostane do klidnějšího období, tak to tedy dopíše (pokud by tranzice náhodou měla jako vedlejší účinek dopsání nedopsaných sérií, tak bych vážné zamyšlení nad identitou doporučila ještě jednomu Martinovi...).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hovězí v žaludku - Andělské rakvičky v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 45x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 72x |
v Chystám se číst | 18x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
česká fantastikaAutorovy další knížky
2004 | Křivé ostří |
2009 | Město přízraků |
2015 | Pekelná šleha |
2010 | Hovězí v žaludku - Pekelný nářez |
2008 | Zelená |
Už je to nejaký čas, čo som čítal prvý diel, ale pri čítaní druhej časti som sa dostal rýchlo do obrazu. Ono jedno sa musí uznať, nápad to bol dobrý. Martin Antonín je jeden z prvých, čo sformoval v českej tvorbe nebo a peklo do takejto formy. Ide o politické situácie oboch frakcií. Nebo, aj peklo majú svoje problémy a do toho im ešte vstupujú ľudia.
Témy pekla sú v dnešnej dobe dosť obľúbené. Vedel by o tom povedať Roman Bureš či Kopřiva. Ich podanie je veľmi podobné, no podľa môjho názoru lepšie spracované.
U Martina Antonína mám určité veci, ktoré mi vadili. Jedna z nich je, že ma viac zaujali vedľajšie línie ako samotný hlavný príbeh. Mám pocit, že sa autor miestami sám zamotával a nevedel, ako z toho vykľučkovať. Menenie pohlavia pri Arnoštovi mi vadilo. Niekedy som sa už strácal, kto je kto. Viem, že má autor podobný problém s identitou, ale do knihy to nemusel prehnane vkladať. Pochváliť naopak musím boj pod Houskom a niektoré pasáže v pekle. Avšak, najviac ma štve, že to nie je dokončené. Tento diel bol vydaný v 2011 a doteraz tu nie je 3. časť. Nemám rád, keď je niečo nedokončené.