Trůn lebek přehled
Peter V. Brett
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/393028/bmid_trun-lebek-nLL-393028.jpg
4
494
494
Démonská série série
< 4. díl >
Krasijský Trůn lebek zůstává prázdný. Trůn sestavený z lebek padlých vojevodců a démonských princů je sídlem cti a prastaré mocné magie, která drží démony v šachu. Z tohoto trůnu chtěl Ahmann Jardir dobýt celý svět a vybudovat jednotnou armádu, která by vytáhla do boje a skoncovala s démonskou válkou jednou provždy. Jenže Arlen Sedlák, Tetovaný, se proti tomuto plánu vzepřel. Vyzval Jardira na souboj a ten na něj musel přistoupit, aby si zachoval čest. A než aby riskoval porážku, oba je raději svrhl ze srázu, čímž obral svět o spasitele a zároveň spustil boj o následnictví, který může Svobodná města Thesy rozdělit. Na jihu musí Jardirova první manželka Inevera najít způsob, jak zabránit synům, naným snahou uplatnit nárok na trůn, aby se navzájem zabili a zavlekli tak svůj lid do občanské války. Na severu se Leesha Papírova a Rojer Půlručka pracně snaží sjednat mezi Angierským a Milnským vévodstvím spojenectví proti Krasijcům dřív, než bude pozdě. V této křížové palbě uvázne Laktonské vévodství – bohaté, nechráněné, zralé na dobytí. A jadrnci mezitím stále nabírají na síle. Bez Arlena a Jardira se asi nenajde nikdo tak silný, kdo by je zastavil. O osudu obou pohřešovaných mužů možná něco ví jen Renna Sedlákova. Jenže i ta zmizela...... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno:
2015
,
Triton
Originální název:
The Skull Throne, 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Trůn lebek. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (84)
V tomto díle se děj hodně stáčí k Leeshe a Rojerovi a lidem kolem nich. A také několika krasijcům, Abbanovi, Jayanovi atd. Arlena si čtenář moc neužije a bitvami s jadrnci vlastně také ne. Autor se snaží o každé postavě, která má určitý vliv na děj, říct alespoň to nejdůležitější, co ji formovalo, což není vždy zrovna nejzábavnější, ale později se většinou ukáže, PROČ to autor vůbec zmiňoval, díky čemuž i ty "méně" důležité postavy zmíněné na pá stránkách získávají v srdci čtenáře své místo. Ovšem na úkor těch hlavních. Je to skutečně hodně komplexní a méně postav by ději dalo rychlejší tempo. Ale nelituju jediného řádku navíc.
Ovšem ten konec? Sakra, co to bylo? Vyřazovací kolo před velkým finále? :-( Proč? Proč? PROČ???!!!
Čtvrtý díl série ve mně nechal lehce smíšené pocity. Začátek knihy mě dosti bavil, stejně tak i úplný konec (kde byla jedna akce za druhou). Bohužel to stejné nemůžu říct o prostředku knihy, kterého je samozřejmě nejvíc. Přijde mi, že se autor neskutečně opakuje... A už je to opravdu unavující, snaží se knihu natáhnout na co nejvíce stran a pak čteme pořád to stejné dokola, nudné pasáže o ničem, přitom je mohl věnovat úplně jiným věcem. Celý ten svět je opravdu skvěle vybudovaný, tudíž je to velká škoda, že zde autor nevyužívá jeho potenciálu naplno. Také se bojím závěrečného dílu, protože je zde tolik rozpracovaných linek, tudíž si neumím představit , že by je všechny dokázal v Jádru vyřešit, ale uvidíme. Čtvrtý díl hodnotím 3,5/5 a myslím, že byl o chlup lepší než třetí díl (i když jsou zde také velké rezervy).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Trůn lebek v seznamech
| v Právě čtených | 15x |
| v Přečtených | 765x |
| ve Čtenářské výzvě | 42x |
| v Doporučených | 48x |
| v Mé knihovně | 293x |
| v Chystám se číst | 148x |
| v Chci si koupit | 64x |
| v dalších seznamech | 7x |
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tetovaný |
| 2010 | Pouštní Kopí |
| 2013 | Válka za bílého dne |
| 2015 | Trůn lebek |
| 2018 | Jádro |
Než jsem se do tohoto cyklu pustil, několikrát jsem někde četl názor, že kvalita jde s každým dalším dílem dolů. U prvních dvou jsem ten pocit určitě neměl, u třetího už trochu ano, po tomhle s tím bohužel musím jednoznačně souhlasit.
Zůstávají problémy z předchozích knih, především nudnost Krasijců a všeho kolem nich. Jazyk, kultura, politické machinace – nic z toho není dost propracované, aby to „uneslo“ takto objemný text. Spousta věcí se opakuje pořád dokola, Krasijci jsou věčně vzteklí a bojovní a jejich kapitoly jsou extrémně únavné.
Kritickým nedostatkem začíná být i autorova těžko pochopitelná práce s tempem vyprávění. Dosud se projevovala jen tím, že jsme se neustále obsesivně vraceli do něčího dětství a mládí, což bylo nepříjemné, ale dalo se to překousnout. Nad tímto dílem jsem ale zmateně kroutil hlavou – většinu času věnujeme banalitám, linka s Arlenem je zjevně odsunuta na vedlejší kolej, ačkoliv nás logicky zajímá nejvíc, a ještě k tomu autorovi na konci úplně přeskočí. Vážně, jinak se to nazvat nedá. Jako by Bretta někdo upozornil, že v posledních dvou bichlích nebylo tolik děje, kolik by si čtenáři představovali, a on se to na závěrečných osmdesáti stranách pokusil zachránit a mocně pohnout všemi dějovými linkami naráz. Místo „zaslouženého“ a poctivě připraveného velkého finále to ovšem působí jako hodně křečovitý až zoufalý pokus o vyřešení dějové bezradnosti.