Děti zmaru přehled
Adrian Tchaikovsky (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443903/bmid_deti-zmaru-VUx-443903.jpg
4
48
48
Po zhroucení lidského impéria se Země odmlčela. Terraformační programy na různých planetách ve vesmíru ale pokračují, protože stále je naděje, že je přiletí osídlit kolonisté. Vědecký tým na planetě Nod pracuje ve dvou skupinách. Zatímco první terraformuje planetu, druhá skupina se vydala k její oběžnici pokryté oceány. Na ní doktor Senkovi experimentuje se svými oblíbenci, chobotnicemi, které chce přizpůsobit místnímu ekosystému. Senkovi však netuší, že on a jeho inteligentní hlavonožci se brzy stanou hrází před nebezpečím, které na Nodu spící číhá a chystá se vydat do vesmíru za dobrodružstvím. Tisíce let poté se k Nodu vydává průzkumná loď ze světa Kernové, na níž spolupracují lidé a pavouci… Děti zmaru jsou volným pokračováním románu Děti času.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2020
,
Triton
Originální název:
Children of Ruin, 2019
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Děti zmaru. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Pokračování Dětí času rozhodně nezklamalo, přestože jsem z něho nebyl tak odvařený, jako z prvního dílu.
Stejně jako v Dětech času tady autor používá strukturu se dvěma časovými rovinami. V jedné se dozvídáme o vzniku a vzestupu civilizace hlavonožců a v té druhé o setkání a konfrontaci této civilizace s Lidmi a pavouky. Kromě toho jsou přítomni ještě tajemní tamti-z-My, kteří působí jako katalyzátor děje a dávají celé zápletce příjemně hororový podtón. Líbilo se mi opět vykreslení evoluce něčeho tak nelidského, že je to z antropomorfního hlediska jen těžko pochopitelné. Tady šel autor ještě o dost dál, než v prvním díle s pavouky.
Co mě naopak teochu zklamalo bylo v některých pasážích tempo knihy. Možná to bylo způsobené právě potřebou přiblížit člověku těžko pochopitelné věci, ale byla mista, kde příběh dost trpěl. I postavy mi tady připadaly o malinko slabší, než u Dětí času. Docela mi přirostly k srdci Helena, Artifabian a samozřejmě tamti-z-My, ale ostatní byly takoví jednoduše zapomenutelní. Občas autor žongluje s příliš mnoha míčky najednou a je zbytečně složité se ve všech perspektivách orientovat.
Rozhodně jde o velmi dobré sci-fi, které skvělým způsobem rozšiřuje koncepty z prvního dílu a jako pokračování je poměrně zdařilé. Není to tentokrát na plné hodnocení, ale solidní 4* si zaslouží. Jsem zvědavý na Děti vzpomínek, jestli se autor udržel na uzdě a neudělal z toho nějaké fantastické soft sci-fi.
(SPOILER)
Výrazně složitější a celkově o něco málo horší než Děti času, ale stále velmi kvalitní čtení se zajímavými nápady a koncepty.
Pro mě nejpoutavější byli interakce Lidí a Portií, Meshnera a Avrany a nakonec parazitickém organismu "My-z-všichni".
Chobotnice, zvláště oproti pavoukům Portií v prvním díle, tolik prostoru nedostali, i když nějaké zajímavé koncepty tady určitě jsou. Především vztah Koruny (centrálního mozku) a Doteku (autonomních chapadel) mi přišel poměrně dobře popsaný, společně s infikací domovské planety parazitujícím organismem.
Předcházející díl byl v mnoha ohledech jednodušší, většina knihy se skládala ze dvou / tří dějových linek, které se na konci spojily. Tady máme alespoň sedm různý perspektiv - parazitující organismus "My", Helena a Portie, Pavel a chobotnice, lidé ze Stará říše, Avrana Kernová, umělá inteligence a nakonec zbytek posádky plavidla Lekhá noha.
Celkově by si kniha zasloužila trošku zkrátit a zjednodušit, některé postavy mi přišli zbytečné, posádka lodi Lehká noha byla příliš velká, jednotliví členové neměli prostor. Chobotnice také měli spoustu pojmenovaných postav, ze kterých jsou asi tak dvě podstatné a ostatní nehrají žádnou roli.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Děti zmaru v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 63x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 97x |
| v Chystám se číst | 35x |
| v Chci si koupit | 15x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2018 |  Děti času |
| 2022 | Střepy Země |
| 2020 | Klec duší |
| 2010 | Impérium černé a zlaté |
| 2020 | Psí vojáci |
Námět se mi líbí, ale je to jaksi těžkopádně nezáživně psané. Už Děti času se mě hůře četly a po dočtení jsem si řekl, že pokračovat v dalších dílech nebudu, přesto mě to nedalo a pustil se do Děti zmaru. Prvních pár stránek se dalo číst, ale po čase mě to začalo nudit i když to bylo zajímavé čtení. Špatná skladba vět, nutil jsem se do čtení, scházela mě věší dynamika děje. Zajímavé, ale zdlouhavě nudně napsané. Ani ne v polovině jsem to vzdal, je tolik knih, že nevím, kterou číst dřív a ještě bych některé rád četl několikrát, tak proč ztrácet čas byť nad zajímavou, ale nudně napsanou knihou.