Evžen Oněgin přehled
Alexandr Sergejevič Puškin
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Poezie
Vydáno: 1892 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Евгений Онегин (Jevgenij Oněgin), 1833
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Evžen Oněgin. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (137)
Stará veršovaná klasika, kterou jsem měla v seznamu už několik let. Poslouchala jsem to jako audioknihu a musím říct, že to bylo super, i když jsem čekala trochu lepší děj. Dříve šlo spíš o vyjádření myšlenek a citů, než o děj jako v dnešní době.
Těžké rozhodování!
Na jednu stranu se mi příběh velice líbil a ilustrace ve vydání z roku 1955 byly absolutně fenomenální, ale na stranu druhou jsem se do příběhu nedokázal zažrat a vnímat ho na sto procent (což podle mě není vůbec chyba knihy, ale spíše moje, jelikož jsem značnou část četl na rušných místech plus nerad čtu epiku psanou v próze).
Za nějakou dobu to asi zkusím znovu, neztrácím naději v tuhle knihu!
Související novinky (1)
Chladné stopy, Útěk z pekla, a další knižní novinky (14. týden)
03.04.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Evžen Oněgin v seznamech
| v Právě čtených | 20x |
| v Přečtených | 1 435x |
| ve Čtenářské výzvě | 131x |
| v Doporučených | 74x |
| v Knihotéce | 437x |
| v Chystám se číst | 282x |
| v Chci si koupit | 46x |
| v dalších seznamech | 19x |
Štítky knihy
romantismus ruská literatura ruská poezie romány ve verších
Autorovy další knížky
| 1999 |  Evžen Oněgin / Евгений Онегин |
| 1955 |  Piková dáma |
| 1962 | Vyšel jsem dřív než hvězda ranní |
| 1960 | Piková dáma a jiné povídky |
| 1938 | Měděný jezdec |
Toto bylo hodně těžké čtení. Celá kniha je psaná ve verších, za což má teda autor můj obdiv. Některé slova vůbec neznám (např. ligotá, blejskotka, čeřen, úběl, …), ruská jména se také špatně četla, do děje hodně zasahoval vypravěč, takže jsem se místy těžko orientovala, ztrácela se a těžko chápala děj. Musela jsem se v knize několikrát vracet, abych některé pasáže pochopila. Přišlo mi, že v knize je víc popisů než děje. Přímá řeč se objevovala minimálně. Spisovatel používal francouzské, německé, italské a jiné výrazy. Zmiňoval jména známých básníků a osobností (Vergillius, Homér, Torquat, Kant, …). Na konci knihy bylo pár vysvětlení ke každé hlavě, ať se týkalo slov, jmen, mott, poznámek spisovatele, …