Galapágy přehled
Kurt Vonnegut Jr.
Na Galapágách, nehostinném souostroví, kde evoluce ze sebe vydala to nejlepší, se ocitne izolovaná skupina lidí. Mohli by se zde vyvinout v dokonalejší formu bytí. Nedopatřením se však složení skupinky, která se na ostrůvek Santa Rosalia dostala, naprosto liší od někdejšího záměru. Díky apokalypse se hrstka lidí, kteří zde přistáli, stane předky nového, statečného a úplně jiného lidského pokolení. Původně se však měli na Galapágách shromáždit jen ti nejlepší zástupci elity lidstva – oproti předpokladu zde ztroskotá pozoruhodná směsice: jeden alkoholik, učitelka biologie, depresivní Japonka, slepá dcera milionáře a šest kanibalek. S typickým vonnegutovským černým humorem je vysvětleno, co k tomu vedlo i co následuje. Cynismus, iracionalita, ironie, absurdita, takové kulisy má děj románu. Vonnegut ho spřádá jakoby od konce a domýšlí, jak se co mohlo seběhnout a co by čtenáře ještě zajímalo. Americký mistr satiry se dívá na náš svět a ukazuje na vše, co stojí za záchranu. Jak je zřejmé, v průběhu milionu let se toho zase tak moc nestalo…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , MustangOriginální název:
Galápagos, 1985
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Galapágy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (22)
S jemnou ironií líčí (toho času už milion let mrtvý) vypravěč, jak to přišlo, že lidstvo přežilo jen na jednom malém galapážském ostrově a za ten milion let se vyvinulo do současné dokonalé podoby. Vypráví to strašně chaoticky, neustále skáče vpřed i vzad a dělá různě odbočky, což paradoxně vůbec nevadí, protože tím jen zvyšuje celkové humorné vyznění, dává si načas s vysvětlením podivných narážek a elegantně natahuje čtenáře jako kšandy. A jen tak mimochodem občas utrousí nějaké to moudro k zamyšlení, přičemž mezi řádky si nelze nevšimnout odpor k válce, lidské hlouposti a nadutosti.
Dost mě bavilo i pravidlo, že když se před něčím jménem objevila hvězdička, znamenalo to, že dotyčný brzy zemře. Takhle to zní morbidně, ale v autorově pojetí to na vaší tváři vyloudí nejeden úsměv.
Můžu doporučit.
---
"Před milionem let se vedly vášnivé spory o tom, jestli je správné nebo nesprávné, když lidé používají mechanické pomůcky, jimiž lze zabránit spermatu, aby oplodnilo vajíčko, anebo jimiž lze vyhnat oplodněné vajíčko z dělohy - aby počet lidí nepřekročil objem potravinových zásob.
V současnosti je tento problém v podstatě vyřešen a nikdo kvůli tomu nemusí podnikat nic nepřirozeného. Kosatky a žraloci udržují lidskou populaci na přijatelné a zvládnutelné úrovni a nikdo netrpí hladem."
---
- "Když se váš otec jmenoval Boone a byl z Kentucky, musel být nějaký příbuzný s tím slavným Danielem Booneem, nemyslíte?"
- "Nemusel, protože otec mého otce byl cvičitel koní pocházející z Uher a jmenoval se Miklós Gömbös. Sám si pak změnil jméno na Michael Boone."
---
"Zbraně se před milionem let používaly neustále a zákon přirozeného výběru byl vůči novým zbraňovým technologiím naprosto bezmocný. Samička žádného druhu, i kdyby šlo třeba o samičku nosorožce, nemohla očekávat, že porodí mládě, které by bylo nehořlavé, neprůstřelné a odolné proti bombardování."
Nejucelenější, dějově nejsmysluplnější Vonnegutova kniha, zároveň k lidstvu nejtvrdší a nejnekompromisnější. Jako by Mistrovi s lidstvem jednoduše došla trpělivost a nehodlal jemu ani sobě nadále cokoliv pozitivního nalhávat. Přesto je ono dopředu známé rozuzlení za mě super a byl bych pro takovéto pokračování lidstva, i kdyby bylo beze mě.
A jako vždy jsou Galapágy kopcem proklatě trpké legrace. Pro mě možná i vrchol Mistrovy tvorby.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Galapágy v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 276x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 20x |
v Knihotéce | 149x |
v Chystám se číst | 82x |
v Chci si koupit | 12x |
v dalších seznamech | 8x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2008 | Jatka č. 5 |
1979 | Mechanické piano |
1981 | Snídaně šampiónů |
1994 | Groteska |
1992 | Matka Noc |
Já mám Vonneguta ráda a nevím, proč mě k druhé knize od něj musela dotlačit až reklama na derniéru divadelní adaptce.
Vonnegut je vtipný, má zajímavé nápady a myšlenky, kde na tohle chodí? Miluju! Do Galapág jsem šla naslepo, takže když na mě najednou vypravěč vybalil, že je o milion let napřed, byla jsem docela v šoku, každopádně celkově souzním s tím, že bez velkých mozků by byla větší pohoda, chci být lachtan!
Je třeba mít na mysli, že Vonnegut je pán narozený v roce 1922, takže sem tam pronese něco, nad čím si v roce 2023 pozvedneme obočí, ale na házení knihy z okna to (minimálně pro mě) nebylo.