Hillbilly Elegy: Kronika rodiny a kultúry v kríze přehled
James David Vance
Podmanivá sonda do problémov bielej robotníckej triedy v Amerike z pera bývalého vojaka a absolventa jednej z najlepších právnických fakúlt na svete, ktorý vyrástol v živoriacom mestečku v Hrdzavom páse. Hillbilly Elegy prináša výnimočný pohľad na kultúru v kríze očami človeka, ktorý na vlastnej koži zažil a prekonal chudobu a útrapy bielej robotníckej triedy v Spojených štátoch. Analyzuje príčiny postupného rozkladu tejto komunity, ktorý sa začal pred viac než štyridsiatimi rokmi a dnes dosahuje priam alarmujúce rozmery. Doteraz však nikto neposkytol širokej verejnosti kritický ponor do vnútra problému. J. D. Vance ponúka skutočný príbeh o sociálnom, regionálnom a triednom úpadku, do ktorého sa rodia deti ako so slučkou na krku. Príbeh rodiny Vanceovcov sa začína v povojnovej Amerike plnej nádeje v lepšie zajtrajšky. Rozprávačovi starí rodičia boli „strašne chudobní a zaľúbení“ a rozhodli sa presťahovať z apalačskej časti Kentucky do Ohia v nádeji, že uniknú všadeprítomnej biede. Založili si klasickú rodinu strednej triedy a jeden z ich vnukov nakoniec vyštudoval Právnickú fakultu Yalovej univerzity, čo jasne dokazuje úspešnú a vzostupnú generačnú mobilitu. Postupne sa dozvedáme, že rodinná sága sa neodvíjala vždy idylicky, autorovi starí rodičia, teta, strýko, sestra, ale predovšetkým mama neraz nezapadli a nezvládali nároky postavenia v strednej triede, nikdy sa im nepodarilo utiecť pred násilím, alkoholizmom, chudobou a traumou sužujúcou ich región. J. D. Vance až surovo úprimne priznáva, že aj jeho samého naďalej prenasledujú démoni chaotickej rodinnej minulosti. Táto kniha je hlboko dojímavá kronika, nie je jej cudzí humor a prináša šťavnaté opisy osudov hlavných protagonistov. Zistíte, ako naozaj chutí vzostupná mobilita. Hillbilly Elegy je naliehavá a znepokojujúca úvaha o precitnutí z amerického sna, ktorý zostáva veľkej časti tejto komunity na míle vzdialený.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2017 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Hillbilly Elegy: A Memoir of a Family and Culture in Crisis, 2016
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hillbilly Elegy: Kronika rodiny a kultúry v kríze. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (26)
Ve snaze poznat potenciálního viceprezidenta US jsem knihu rozečetl, při jejím dočtení už nebyl potenciální.
Výchozí prostředí JD Vance bylo... nepříliš optimistické. Eufemisticky řečeno. V dětství si prošel značně nepříjemným a zdálo by se, že pro příští úspěšný život diskvalifikujícím prostředím, kde jediným světlým bodem byli prarodiče. A ani tento světlý bod nebyl tak úplně světlý.
Klobouk dolů před tím, co Vance zatím dokázal. V tuto chvíli se jeví jako korunní princ republikánské strany a jsem opravdu velmi zvědavý na jeho další životní dráhum kterou budu sledovat. Kniha byla ne až tak zajímavě napsanou biografií. Jako nejhodnotnější se mi jevila poslední část knihy, kde vcelku s odstupem, přesto s viděním insidera, nahlížel problémy americké dělnické třídy zejména v Rust Beltu a naznačoval způsoby jejich řešení, stejně jako to, co řešením určitě není a být nemůže. Našinci to tak nějak nedá, nehledat paralely s obtížně sociálně integrovatelnými skupinami obyvatel, protože ty paralely, a poměrně velké, tam jsou. Teď ještě takového JD Vance i u nás, protože zvedne-li téma kdokoli jiný, než osoba pocházející z tohoto prostředí, bude přinejlepším označen za nechápavého ignoranta, ale mnohem spíše za rasistu.
Překvapilo mě vysoké hodnocení po přečtení knihy. Téma by bylo zajímavé, ale pro mě ne úplně čtivě napsáno. Např. Životem na zelenou - je podle mě úplně jiný level a taky popisuje nelehký život a vzestup.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„Američané skotsko-irského původu nezměnili svoji rodinnou strukturu, náboženství, politické názory ani svůj společenský život. Silné lpění na kulturních tradicích je spojeno s mnoha dobrými vlastnostmi - se silným smyslem pro povinnost, s až zuřivým zaujetím pro rodinu a vlast -, ale také s mnoha nedobrými. Nemáme rádi cizí lidi, ani ty, kteří se od nás liší, ať už jde o jejich zevnějšek, jejich chování, anebo, což je nejvýznamnější, o způsob, jakým mluví. Abyste mi porozuměli, musíte pochopit, že jsem v hloubi duše skotsko-irský horal.“
„V Ohiu jsem se naučil šikovně proplouvat mezi různými náhradními tatínky. Třeba Steve, muž, který trpěl krizí středního věku, což dokazoval náušnicí. Tvářil jsem se, že náušnice jsou elegantní, a to tak přesvědčivě, že Steve považoval za vhodné propíchnout ucho i mně. Chipovi, alkoholu holdujícímu policistovi, který požádal mámu o ruku po třídenní známosti, .... jsem mazaně namluvil, že mám rád policejní auta. Pak se objevil podivínský Ken se dvěma dětmi, jimž jsem se stal hodným bratříčkem. Ale v tom všem jsem lhal.“
Kniha Hillbilly Elegy: Kronika rodiny a kultúry v kríze v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 140x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 7x |
v Knihotéce | 58x |
v Chystám se číst | 110x |
v Chci si koupit | 35x |
v dalších seznamech | 3x |
Přiznávám, že kniha ve mně vyvolala poněkud rozporuplné pocity. Je psána s fascinující otevřeností, nazval bych to až záznamem psychoanalytického rozhovoru, na straně druhé neustálé (byť podprahové) zdůrazňování vlastní výjimečnosti, schopností a odlišnosti od dalších příslušníků vlastního "hnízda".
Je psána jazykem, který by byl nepochybně srozumitelný i středoškolské populaci (nedokáži ale posoudit, jaký podíl na tom má autor a jaký překladatel), na druhé straně hluboká analýza sociálních faktorů daleko přesahuje běžnou popularizační strukturu. Ani po přečtení si nedokáži udělat na autora jednoznačný názor (a to ponechávám stranou fakt, čím viceprezidentem po volbách bude), zda jeho knihu považovat za dílo sebeoslavné (čemuž by napovídal i fakt, v jakém věku takové dílo napsal), respekt k jeho nepochybnému profesnímu úspěchu, opatrný obdiv k jeho cílevědomosti a ctižádosti, pohled na příčiny sociálních a rodinných krizí který daleko přesahuje to, co je zde popsáno příběhem jedné rodiny. Ale tuhle rozporuplnost knihy nepovažuji za nic špatného. Zpravidla mám spíše problémy s tím, pokud je vše jednoznačné, jedinečné, nepochybné. A samotného autora, jeho případnou rozporuplnost bude možné hodnotit až časem.