Nové komentáře u knih James David Vance
Americká elegie
„Memoáry budoucího viceprezidenta USA mě až tak úplně nenadchly, i když nepopírám, že zejména ze začátku to byla zajímavá četba. Vance se dokázal zejména díky vlastnímu úsilí dostat hodně vysoko, a to přesto, že neměl zrovna nejlepší startovací pozici. Rodina vlastně nefunkční, matka závislá na pilulkách a drogách, kolem život v komunitě uzavřené do sebe a příliš nepřející změnám nebo nějakým snům o zářných zítřcích. Cesta z téhle pasti až na právnickou fakultu v Yale rozhodně jednoduchá nebyla a bylo třeba i spousta štěstí a pomoci druhých.
Druhá část knihy mi už chvilkami připomínala motivační příručku a já už jsem mu to tolik nevěřil.
Ale pokud se chcete dozvědět něco o kořenech téhle nově vycházející hvězdy americké politiky, určitě doporučuji si tuhle knihu přečíst.“... celý text
— Finn69
Americká elegie
„Nic jsem nečekal a dočkal jsem se odměny. Vlastně v praxi popsané problémy, o nichž jsem před časem četl v sociologické studii Charlese Murrayho "Příliš mnoho dobra". Upřímná biografie, dotýkající se skutečných obtíží, se kterými se autorem setkával při svém vstupu do života. A s víceméně naznačeným závěrem, jak je řešit. Hlavně ať se do toho neplete (cpe se mi sem jiné, mnohem hrubší sloveso) stát.
Nechci však sociologizovat, tak už komentář raději ukončím.“... celý text
— Hobo
Americká elegie
„Přiznávám, že kniha ve mně vyvolala poněkud rozporuplné pocity. Je psána s fascinující otevřeností, nazval bych to až záznamem psychoanalytického rozhovoru, na straně druhé neustálé (byť podprahové) zdůrazňování vlastní výjimečnosti, schopností a odlišnosti od dalších příslušníků vlastního "hnízda".
Je psána jazykem, který by byl nepochybně srozumitelný i středoškolské populaci (nedokáži ale posoudit, jaký podíl na tom má autor a jaký překladatel), na druhé straně hluboká analýza sociálních faktorů daleko přesahuje běžnou popularizační strukturu. Ani po přečtení si nedokáži udělat na autora jednoznačný názor (a to ponechávám stranou fakt, čím viceprezidentem po volbách bude), zda jeho knihu považovat za dílo sebeoslavné (čemuž by napovídal i fakt, v jakém věku takové dílo napsal), respekt k jeho nepochybnému profesnímu úspěchu, opatrný obdiv k jeho cílevědomosti a ctižádosti, pohled na příčiny sociálních a rodinných krizí který daleko přesahuje to, co je zde popsáno příběhem jedné rodiny. Ale tuhle rozporuplnost knihy nepovažuji za nic špatného. Zpravidla mám spíše problémy s tím, pokud je vše jednoznačné, jedinečné, nepochybné. A samotného autora, jeho případnou rozporuplnost bude možné hodnotit až časem.“... celý text
— mosem
Americká elegie
„Ve snaze poznat potenciálního viceprezidenta US jsem knihu rozečetl, při jejím dočtení už nebyl potenciální.
Výchozí prostředí JD Vance bylo... nepříliš optimistické. Eufemisticky řečeno. V dětství si prošel značně nepříjemným a zdálo by se, že pro příští úspěšný život diskvalifikujícím prostředím, kde jediným světlým bodem byli prarodiče. A ani tento světlý bod nebyl tak úplně světlý.
Klobouk dolů před tím, co Vance zatím dokázal. V tuto chvíli se jeví jako korunní princ republikánské strany a jsem opravdu velmi zvědavý na jeho další životní dráhum kterou budu sledovat. Kniha byla ne až tak zajímavě napsanou biografií. Jako nejhodnotnější se mi jevila poslední část knihy, kde vcelku s odstupem, přesto s viděním insidera, nahlížel problémy americké dělnické třídy zejména v Rust Beltu a naznačoval způsoby jejich řešení, stejně jako to, co řešením určitě není a být nemůže. Našinci to tak nějak nedá, nehledat paralely s obtížně sociálně integrovatelnými skupinami obyvatel, protože ty paralely, a poměrně velké, tam jsou. Teď ještě takového JD Vance i u nás, protože zvedne-li téma kdokoli jiný, než osoba pocházející z tohoto prostředí, bude přinejlepším označen za nechápavého ignoranta, ale mnohem spíše za rasistu.“... celý text
— Chajda69
Americká elegie
„Překvapilo mě vysoké hodnocení po přečtení knihy. Téma by bylo zajímavé, ale pro mě ne úplně čtivě napsáno. Např. Životem na zelenou - je podle mě úplně jiný level a taky popisuje nelehký život a vzestup.“... celý text
— Kampal