Holý rok přehled
Boris Andrejevič Pilňak (p)
Jedno z prvních prozaických děl o ruské revoluci z pera spisovatele, který byl v době kultu pronásledován, v r. 1937 zatčen a vymazán z literatury a v r. 1941 zahynul. Román formou útržkovitých příběhů a popisů, reprodukovaných dokumentů a nařízení vypovídá o vnitřních zážitcích člověka v ruské revoluci a podává tak barvitý obraz revolučního dění, kroniku Ruska kolem r. 1920.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 1968 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Голый год, 1922
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Holý rok. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
všechny komentáře
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Holý rok v seznamech
| v Přečtených | 12x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 13x |
| v Chystám se číst | 5x |
| v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
ruské rományAutorovy další knížky
| 1990 |  Nahý rok |
| 1968 |  Nezhašený měsíc |
| 1932 |  Stavíme přehradu (Volha se vlévá do Kaspického moře) |
| 2022 |  Stroje a vlky |
Ako bolo spomenuté, je to chaotické. Už som sa stretla s podobným chaotickým dielom, ale bol o trochu zrozumiteľnejší pre čitateľa. Toto dielko našťastie nemá veľký počet strán, inak by som to asi vzdala po stovke strán, ak by som mala čítať ďalších tristo podobných. Môj komentár ale nech neodrádza, sú tu aj zaujímavé úryvky o gogoľovskom Rusku, revolúcii, no a ejha, fíha... len tak zrazu... konečne... som... sa... dožila... neuveriteľného mužského výkonu! Musela som si to znovu a znovu čítať! Konečne muž, ktorý pripúšťal, že dievča, žena môže byť... človekom. Nikdy v živote som sa s niečím podobným nestretla v žiadnej literatúre. Ozaj, možno v psychológii, ale v beletrii, kde sloboda myslenia, bez pút, bez pravidiel... hoci to nie je Gorkij ani Gončarov, milujúci človeka, je to stále Rus, lebo Rusi sú už takí. Nie sú mechanickí, nie sú to duševné trosky ako tie naše európske mnohé. Natália sa kurizujúcemu Archipovovi prizná, že sa necíti byť dievčaťom, nech to znie v akomkoľvek kontexte, menej vzdelanému Archipovovi napadne najinteligentnejšia odpoveď: "A že nie ste dievča - ja chcem človeka."
............ že toto vôbec konečne nejakému mužovi napadlo. Borisovi. Borisovi Pilňakovi. Hádam ešte čosi príde, čím ma ruská literatúra znovu a znovu bude prekvapovať. Moja zrejmá irónia je ale omyl. Tak či onak, potešilo ma to ako človeka.