Host do domu přehled
Jiří Wolker
Wolkerova sbírka je prototypem tzv. poezie prostých věcí, patrný vliv vitalismu a naivismu. Přináší chlapecký, láskyplný pohled na svět, harmonii, zlidštění a zdůvěrnění. Je v ní radost ze života, prostota i pokora, citovost, částečné náboženské výrazy, motivy srdce a očí, jednoduché metafory, zdrobněliny, prostý verš.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Host do domu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (31)
Další z pokladů rodičovské knihovny, kterou jsem jako dítě musela povinně číst. Nyní, v podstatně pozdějším věku v jeho sbírkách poznávám, jak citlivě Wolker vnímal život. Cítíte tu lásku k životu. pokud jste poznali okolí Prostějova i Olomouce-Svatého kopečku, vnímáte tu krásu života v básních společně s Wolkerem, touhu poznat svět i jeho krásy. Na druhou stranu , možná se jedná jen o můj pocit- vnímáte i ten zmar, který básník očekává, nebo možná poznává . Tu neskutečnou touhu po životě, který mu začíná unikat. Zemřel mlád... 24 let.... o to smutnější je dočíst poslední stránku , zavřít knihu a pomyslet si, o co všechno nás, jeho čtenáře smrt ošidila.
Smutné, bolavé, přesto krásné...
Kontradiktorní komentáře nechme stranou. Wolker mě ve svojí Těžké hodině nepřesvědčil v takové míře, jak v Hostovi. "Mlád, 24 let" a přesto takový lyrik. Titulní báseň mám rád, stejně tak Věci. Díky Jiří.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Host do domu v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 528x |
ve Čtenářské výzvě | 55x |
v Doporučených | 14x |
v Knihotéce | 46x |
v Chystám se číst | 57x |
v Chci si koupit | 9x |
v dalších seznamech | 8x |
Štítky knihy
klasická literaturaAutorovy další knížky
2008 | Těžká hodina |
2008 | Host do domu |
1999 | Básně |
2004 | Balady |
1964 | Balada o námořníku |
Hele... já... no nevim no... Co na tom všichni vidíte? Jako ano, ta sbírka je pěkná. Jistě je dokonce velice pěkná, jednoduchá, příjemná, nekomplikovaná, plná primitivních metafor, obrazů bez významu...
Asi takhle, tak nějak jsem tušil, že Wolker nebude můj literární favorit - proto jsem velice dlouho váhal s jeho čtením. Člověk k němu musí nezbytně cítit jistou úctu. V jedenadvaceti letech (pokud se nemýlím) vydat sbírku poesie, která opravdu je krásná, to si zaslouží obdiv. K tomu člověk nezbytně musí předpokládat autorův geniální talent a smutnit, že zemřel tak mladý, jeho pozdější texty mohly být opravdu úžasné.
Ale to nic nemění na tom, že je to poesie možná sympaticky naivní, studentsky dojímavá, dětsky rozněžněná, ale přeci jenom snad až příliš jednoduchá a nepříliš... no zajímavá no. Neříkám, že si člověk z jakékoliv knihy vždy musí odnášet nový náhled na svět, nový kus informace, nové já, ale co si člověk odnese z této sbírky? Mohl bych trochu rýpavě napsat, že hlubokou lásku k poštovní schránce... A jistě, sbírka obsahuje vcelku zajímavé kousky. Rekruti, Návrat, samozřejmě Svatý kopeček, který se ostatně sbírce vymyká. Ale upřímně? Všechny je brzy zapomenu. A stýskat se mi, promiňte, nebude.
Počkat! Počkat! Jedna věc, jedna moc zajímavá věc - přítel Ježíš Kristus a panenka Marie. Nad touhle dvojičkou jsem se při čtení opakovaně pozastavoval. Za mě hrozně zajímavé a hrozně nečekané. Drahý náš nedozrálý proletář (haha, všichni víme, že byl asi takový proletář, jaký proletář byl Teige - hezká hra, pěkná maska, ale věřit jim to nejde) by měl tíhnout k materialismu, přítel Ježíšek by ho neměl vůbec zajímat. Ale to je asi příznak naší avantgardy obecně. Teorie se nestřetla s praxí.