Hra o tróny přehled

včera

Martin je mistr cliffhangerů, respektive psaní tak, abyste chtěli číst dál a pořád dál. Platí to o jednotlivých kapitolách i o konci knihy. (Všichni ale víme, že úplné konce mu zatím moc nejdou.)

06.11.2024

Když George R. R. Martin napsal Hru o trůny, asi ani netušil, že tak zahýbe světem knih a televize. Tahle kniha je totiž jako perfektní koktejl: má všechno, co si můžete přát – napětí, intriky, zvraty, spoustu krevních konfliktů a nějaký ten drak navíc. Je to svět, kde „s láskou a úctou“ znáte každou postavu (zpočátku), ale stejně se s ní na konci rozloučíte dřív, než si stihnete zapamatovat její jméno.

Hned na začátku vám Martin dává jasně najevo, že nikdo není v bezpečí. Což je na jednu stranu hodně děsivé, ale na tu druhou... tak nějak vzrušující. Jeho zábava spočívá v tom, že si s vámi hraje jako kočka s myší. Postavy, které se zdají jako hrdinové, mohou být už za pár kapitol zrazené, zabité nebo (co je ještě horší!) zneuctěné takovým způsobem, že budete mít chuť je zachránit sami. A to je přesně to, co dělá Hru o trůny tak kouzelnou – to, jak vás Martin nutí přemýšlet: "Počkej, vždyť tohle by přece neměl dělat!" A pak to udělá. A vy ho milujete ještě víc.

A ty rodiny! Rodinné vztahy v tomto světě by mohly být studiem pro nějaký dramatický seminář. Lannisterové jsou pěkná banda, o tom žádná – trochu víc lstiví než by bylo zdrávo, a rozhodně mají několik tajemství na svědomí, která by měla zůstat v trezoru. Starkové, ti ztělesňují všechno, co je v fantasy světě ošemetné a krásné – čestnost, loajalita, odvaha. A hned vedle toho máme Targaryeny, kteří jsou prostě úplně jiná liga (a jejich draci? No, těch bych se radši nebál). Všechny tyto rodiny se navzájem drtí, kradou, bojují a hlavně neustále mění své plány podle toho, jak se zrovna otočí vítr – a to je naprosto fascinující.

Děj je totiž plný nečekaných zvratů. Martin si z vás utahuje, jakoby mu bylo jedno, jestli z toho budete mít noční můry, nebo budete skákat radostí, protože se něco "nečekaného" stalo. Když se na konci první knihy skutečně něco NEčekaného stane, možná si řeknete: „Ne! To není možné! To mi snad děláš srandu, George!“ A pak zjistíte, že zrovna tenhle zvrat byl jenom začátek. Pokud máte rádi příběhy, které vás nepustí a jsou schopné vás kousnout do zadku přesně v ten moment, kdy to čekáte nejméně, Hra o trůny je vaše droga.

A postavy! Počet hrdinů a záporáků je na první pohled přehledný – a po chvíli vám přijde, že jich je tak padesát a každý z nich si zaslouží vlastní televizní sérii. Každý má svou vlastní motivaci, slabiny a touhy. Od Jonáše Sněha, hrdinného, ale nekompromisního outsidera, až po Tyriona Lannistera, který je nejen jedním z nejchytřejších, ale i nejsarkastičtějších charakterů, jaké jste kdy potkali. A to, že je trpaslík, to jen zvyšuje šanci na zábavný dialog – protože kdo by se nechtěl stát jeho přítelkyní nebo nepřítelem? Skvělý vtip? Ano. Zrůdná pomsta? Určitě.

A co ta atmosféra? Pokud jste fanoušky zimy, mrazivých krajin a politiky, která vás může zabít, vítejte v Západozemí! Martin vdechuje svému světu život tak, že se budete chtít zabalit do kožešin, nosit pláště a křičet „Valar Morghulis“ každému, kdo vám zkříží cestu. Svět je tady temný, neúprosný, ale zároveň i zářivý v tom smyslu, že všechny postavy se navzájem nutí k růstu a vývoji. Nikdy to není černobílé.

Hra o trůny není jen kniha – je to zábavná, ale brutální verze reality show, ve které se nezastaví před ničím, co by na vaší duši nezanechalo nějakou jizvu. Pokud jste ještě nezačali, připravte se – tahle kniha vás pohltí, proklouzne vám pod kůži a těžko se vám bude z ní unikat. A když už se vám to povede, stejně budete přemýšlet, co všechno by se stalo, kdyby to někdo ve hře o trůny vyhrál.

Ať už chcete intriky, krvavé bitvy nebo prostě jen skvělý příběh, Hra o trůny má všechno. Jakmile se ponoříte do tohoto epického světa, bude pro vás těžké najít něco, co vás dostane víc. A pokud ano? No, buďte si jisti, že to bude právě George R. R. Martin, kdo na vás chystá další pecku.