Vzpomínky Ijona Tichého přehled
Stanisław Lem
Ijon Tichý série
1. díl >
Vzpomínky Ijona Tichého, hvězdného poutníka, kapitána galaktických plaveb, lovce meteoritů a komet, nejsou jen rozkošnými příběhy meziplanetárního barona Prášila, ale zároveň humoreskami s hlubokým filosofickým zaměřením. Podtextem neuvěřitelných příhod na planetách obydlených cizími civilizacemi je satira – ostrá společenská kritika, která činí z těchto groteskních povídek dílo, přesahující obvyklý rámec science-fiction. Přeložil František Jungwirth.... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 1964 , Mladá frontaOriginální název:
Księga robotów, 1961
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vzpomínky Ijona Tichého. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
Humorné příběhy hvězdného cestovatele Ijona Tichého. Mnohdy silně kritické vůči společnosti, satirické a často přímo groteskní, nápadité a napsané se silným filozofickým přesahem. Dle mého názoru určitě stojí za přečtení.
Tohle opravdu není klasické sfi-fi. Je to něco hodně jiného a chce to mít aspoň trochu přehled o společenské situaci tehdejší doby pro pochopení všech satirických narážek.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vzpomínky Ijona Tichého v seznamech
v Přečtených | 98x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 7x |
v Knihotéce | 54x |
v Chystám se číst | 32x |
v Chci si koupit | 15x |
v dalších seznamech | 4x |
Autorovy další knížky
1994 | Solaris |
1977 | Futurologický kongres |
1962 | Návrat z hvězd |
1981 | Pánův hlas |
1956 | K mrakům Magellanovým |
Dal som si teda niečo z toho podvratnejšieho Lema, čo mali byť nejaké absurdné sci-fi grotesky. Spočiatku mi to tak rozhodne moc neprišlo, niekoľko prvých poviedok, či skôr zamyslení bolo vždy o tom ako k ústrednej postave prišiel nejaký podivný vedátor ( prípadne on k nim ) a predstavil mu svoj vynález, ktorý by chcel väčšinou speňažiť. Taký stroj času by bol asi fajn vec, keby pri ceste do budúcnosti nemusel zároveň bleskovo zostarnúť aj cestovateľ a nesmrteľná duša lapená v nekonečnej prázdnote sa tiež nezdá ako terno. Úvaha o Matrixovských simuláciách reality kde programy netušia že sú programy, je takým bonusom pre dnešnú dobu. Zaujímavé jednohubky, ale vrchol zbierky je rozhodne vojna pračiek, kde výrobcovia zdokonaľujú svoje modely do absurdna, až miesto prania slúžia ako prostitúti a pchajú sa do politiky. Čo nevyhnutne prináša reálne existenciálne zamyslenie, pretože naši politici naozaj pôsobia že boli pôvodne navrhnutý ako domáce spotrebiče a erotické pomôcky ktoré zošaleli. Súdny proces o tom či planéta zostavená z robotických klonov nejakého maníka je človek alebo lietadlo a či má nejaké práva taktiež dosť nekompromisne rýpe do našej doby. To bola tá lepšia časť knihy, ale potom nasleduje údesne dlhá pasáž ktorá bola tak obludne nudná a o ničom, že si z nej nepamätám vôbec nič okrem toho že sa odohráva v afrike a o niečom sa politikárči. No a ten Futurologický kongres bol už naozaj ( spojler - naozaj ) horúčkovitý sen o chlapovi s dvojhlavňovkou na pápeža, bombardovaní bombami lásky, transplantáciách mozgov, zmrazovaní, prebudení v budúcnosti a slovníku futuristických slangových pojmov. Lem má plnú zadnicu nápadov aj hlášok, ale tým jeho suchým prevedením sa väčšinou nechytám, preto sa mi najviac páčili práve tie úvodné kratšie veci kde zostáva sústredený na konkrétnu vec a nezvracia technikálie na technopárty ako rotačný slovomet s kadenciou 9000 rán za sekundu. Tam ma stráca.