Josef Fouché přehled
Stefan Zweig
Biografie politika je koncipovaná částečně jako historicko-psychologický portrét antihrdiny, který dokonale ovládá skryté mechanismy moci.
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 1994 , Knižní klubOriginální název:
Joseph Fouché: Bildnis eines politischen Menschen, 1929
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Josef Fouché. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (25)
Josífek mi zpočátku připadal jako předchůdce dnešního počítače. Do jeho paměti se dostal úkol, a on ho bez viditelných emocí, přesně, rychle a rozhodně splnil. Teda, pokud byl na straně vítěze. Později už byl poněkud jiné nátury. Zcela jistě ho ale nelze zařadit mezi populisty.
Josífek míval v rezervě dvě varianty řešení (taktika dvou kapes). V knize se také dozvíte mnohé o Francouzské revoluci. Hodně dobré jsou i pasáže s Napoleonem. Byl to fakt masakr.
Brilantně a geniálně napsané, takže pět kousků se zdá málo.
Stefan Zweig je skutečný Mistr-životopisec! Tohle byl naprosto unikátní zážitek. Napsat biografii o v podstatě nudném člověku TAKHLE dechberoucím způsobem, to svede málokdo. Posloucháno jako audiokniha – a za přednes Josefa Vinkláře přihazuji šestou hvězdičku.
Vřele doporučuji!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Josef Fouché v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 131x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 15x |
v Knihotéce | 74x |
v Chystám se číst | 40x |
v Chci si koupit | 14x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
2006 | Netrpělivost srdce |
1979 | Amok |
1999 | Svět včerejška |
1966 | Marie Stuartovna |
1993 | Marie Antoinetta |
Po trochu hubenějším čase "pouhé" spokojenosti přichází zase jednou ke slovu nadšení (díky marlowe!!!).
Zweigův chameleon Fouché byl strhující. Způsobem vyprávění i precizně vylíčeným historickým pozadím. Nemyslím si, že by se Zweig omezil pouze na zaškatulkování Fouchého (jak anotace praví) coby zrádce a bezcharakterního přeběhlíka. Jistěže obojím byl. Ale jeho osobnost se dá sotva nacpat do jednoduchých černobílých (tedy spíš černých) přihrádek jednostranného hodnocení, a já jsem s tím, s jak poctivým vhledem a pochopením ji pojal Zweig, naprosto spokojená.
Také já jsem poslouchala. Josef Vinklář byl vynikající.