Kniha kovu III přehled
Václav Votruba
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/396686/bmid_kniha-kovu-iii-HVJ-396686.jpg
4
6
6
Kniha kovu série
< 3. díl
Závěrečný díl trilogie mapující tuzemskou metalovou scénu. Tentokrát je zaměřen na heavy metal.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kniha kovu III. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Úctyhodná, vzácná a fakt odpracovaná trilogie! Píšu přesto, že jsem tento rozvláčný třetí díl o heavy metalu už nedočetl. Jó, kde se hrával heavy metal, jsem to nikdy nevymetal!
Zdejší výklad, na poměry celé trilogie nejvyváženější a stylisticky nejserióznější, mohl být střízlivě zeštíhlen a přifařen třeba jako předvoj thrash metalu v dílu prvním. V řečišti metalu je »heavy« toliko proud střední (pro-střední): dost nafoukaný, skoro neprovokující, moc vyleštěný, kudrnatý, nagelovaný ...jak pro buzny... a ve své kvantitě nudný. Jako třetí knižní díl o něm.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kniha kovu III v seznamech
| v Přečtených | 9x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 6x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Kniha kovu |
| 2017 | Šumavský Děs |
| 2018 |  Insomnie |
| 2019 | Krev černých vran |
| 2016 | Na pokraji |
„Dvacetkrát svý desky vobracím a pokaždý je to nářez, příbuzní se raděj vytrácí, říkají – ten kluk je blázen“
I (zatím?) poslední díl Knih kovu je pro mě zčásti nostalgická jízda (do první půle 90. let – Metal Celebration od Titanic byl snad vůbec můj první metalový vinyl, společně s Radegast a podle mě nejlepší českou heavy metalovou deskou Vzhůru přes oceán od Vitacit sjíždím dodnes, Kreyson mám rád dodnes, jejich první dvě desky patří ke zlatému fondu 90. let (Křižáci jsou hudebně grandiózní, textově bych z nich blil) a na zábavách Calibos jsem v 93/94 užil nejlepší část puberty), zčásti informativní záležitost o době (od cca 94/95), kdy jsem tuhle hudbu zcela vypustil. Ze zmiňovaných kapel té doby znám a poslouchám akorát Ascendancy a ty jsem poznal jen kvůli jejich bývalé klávesistce, která hrála v jednom horrorovém kraťasu a já ji zpovídal do Howarda. Na rozdíl od předchozích dvou dílů si mně neznámé kapely asi dohledávat a naposlouchávat nebudu, i přesto je to tradičně skvěle zpracovaná kniha. Vlastně, svým způsobem mě možná tenhle díl bavil nejvíce (snad pro tu naprostou neznalost). Byť tenhle styl metalu není úplně můj šálek, jsem rád, že se hraje pořád.