Kolaps přehled
Jared Diamond
Proč společnosti zanikají a přežívají V obsáhlé studii autor pátrá po příčinách environmentálních kolapsů či naopak úspěšného přežití dávných i modernějších lidských civilizací. Uvažuje, jak se může z jejich osudů poučit současný svět, aby se vyhnul sebezničení. Publikace se zabývá faktory, které vedou k nestabilitě až kolapsu společnosti – vedle poškozování přírodního prostředí (drancování přírodních zdrojů) jsou to změna klimatu, nepřátelství sousedů, pokles podpory obchodních spojenců a reakce společnosti na problémy týkající se životního prostředí. V této rovině autor zkoumá osudy historických civilizací (např. kolaps společenství na Velikonočním ostrově, osud Mayů, vikingská expanze v severním Atlantiku, Grónsko) i moderních společností (životní prostředí a hrozby současné civilizace v americkém státě Montana, v Číně, Austrálii, příběh rwandské genocidy ad.). V závěru myšlenkově podnětné knihy autor – americký evoluční biolog a fyziolog – shrnuje nejpalčivější environmentální problémy současnosti a uvádí i důvody pro svůj umírněně optimistický pohled do budoucnosti.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2008 , AcademiaOriginální název:
Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kolaps. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Vyprávění o starých civilizacích a jejich kolapsech je zajímavé a dobrodružné, ale jakmile přejde autor ke kolapsům moderních společností, zábava končí. Ve světle nedávných zpráv o nepokojích v Haiti mě samotného napadlo, proč se Haiti tolik liší od Dominikánské republiky, když obě země sídlí na jednom ostrově? Autorovo vysvětlení je mírně řečeno znepokojivé. Nebo zákulisí rwandské genocidy, kde prý nešlo pouze o etnickou nenávist, ale na vině byl obyčejný hlad!
Další fascinující kniha o historii lidských společností, o jejich přežití, prospívání, rozvoji, a jak již název napovídá, o koncích a kolapsech. Knihu jsem četl v podstatě hned po „Osudech lidských společností“ od téhož autora a při čtení jsem měl neodbytný pocit, že tato je jakýmsi nepřímým pokračováním, nekorunovaným následníkem. Dále prohlubuje a rozvíjí argumentaci předestřenou v „Osudech“, tedy že je to primárně přírodní / životní prostředí a geografie co bezprostředně ovlivní budoucí úspěch či neúspěch dané lidské společnosti. Zcela narovinu mohu prohlásit, že v této knize jsem těmto argumentům „věřil“ víc – viz můj komentář a výhrady u „Osudů“.
Text se nese v podobném duchu, opět se skvěle čte, opět obsahuje obrovské množství zajímavých informací, historických poznámek a etnografických a antropologických faktů o různých kmenech, společenstvích, skupinách. Autor v plné šíři svých znalostí ukazuje na stěží uvěřitelnou rozmanitost lidského druhu.
Příběh začíná popisem dvou farem, jedna v Montaně, druhá v Grónsku, jedna prosperuje, druhá zanikla před pěti sty lety. S pečlivostí sobě vlastní porovnává důvody a příčiny prosperity, respektive pádu. Mimochodem, je nesmírně zajímavé porovnat autorův dojem ze Spojených států amerických v době psaní knihy, tj. před nějakými patnácti lety, s tím kde je Amerika dnes – ten rozdíl je propastný.
Krasojízda pokračuje do autorova srdcového teritoria, ostrovů jižního Pacifiku. Zde navštěvujeme lidské skupiny na ostrovech Pitcairn a Henderson, Mangareva a Velikonoční ostrov. Rekonstrukce života společností zde je dech beroucí. Autor ostrovy porovnává mezi sebou a ukazuje zásadní vlivy věštící úspěch či neúspěch dané lidské skupiny. V této části jsem poprvé zcela bez výhrad přijal autorovu argumentaci vlivu prostředí a geografie. Nic nemůže být výmluvnější než živoření a neodvratný kolaps skupiny lidí na izolovaném ostrově o rozloze pár čtverečních kilometrů. Každá chyba v plánování znamená neodvratný konec. Anebo naopak, podobně malé místo k životu, ale lépe geograficky umístěné, a situace je zcela jiná. A pak je tu Velikonoční ostrov, fascinující civilizace, která si svůj úpadek a kolaps zajistila svým vlastním přičiněním. Málokde lze nalézt detailní popis a historii této enormně zajímavé nešťastné lidské společnosti.
Autor nás dále zavádí na množství dalších míst, namátkou Japonsko za šógunátu Tokugawa, vikingské osídlení severu Evropy, Shetlandy, Orkneje, a zejména středověké osídlení Grónska. Tomu je věnováno několik kapitol a nejsem si jistý, zda lze v češtině nalézt detailnější popis vikingských osad na tomto ostrově. Historie je to opět nesmírně zajímavá a fascinující. Ukázkový vzestup a pád. Nechybí poznámky o Inuitech a jejich předchůdcích (Dorsetská kultura a další paleo-eskimácké skupiny). Nakonec nelze nezmínit polemiku s vývody a závěry Josepha Taintera a jeho teorie o kolapsech složitých společností.
Knihu doporučuji všem fandům historie, zejména pokud již četli autorovi předchozí „Osudy lidských společností“ a, tak jako já, úplně nebrali jeho argumentaci. Environmentální vlivy zde dostávají úplně jiný rozměr. Tím samozřejmě nezmírňuji své výhrady k „Osudům“, lze předpokládat, že vliv prostředí bude výrazně silnější u skupin žijících v extrémním prostředí – což místa popisovaná v knize bezesporu jsou – než třeba u kontinentálních skupin. Kniha však v každém případě stojí za přečtení.
Související novinky (1)
Poslední gambit, Kéž bys tu byl a další knižní novinky (46. týden)
12.11.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kolaps v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 82x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 8x |
v Knihotéce | 60x |
v Chystám se číst | 151x |
v Chci si koupit | 52x |
v dalších seznamech | 6x |
Obsáhlá publikace s velmi poutavým tématem a napsaná s erudicí a zároveň velmi komplexně. Kniha není na pár večerů, ale má edukovat a rozšiřovat obzory. Nenechte se odradit hloubkou do které text zabíhá. Já to prokládal i lehčí četbou již dříve čtené knihy, když jsem si chtěl odpočinout. U této knihy musíte fakt přemýšlet a že je to pořádná porce informací, udělejte si čas na jejich zpracování. Doporučuji.