Kronika jednoho šílenství přehled

25.10.2024

(SPOILER) Morbidností a sexuálním obsahem přitažlivé téma, o kterém jsem moc nevěděla. Začetla jsem se v knihovně a vzala domů a až jak jsem pročítala dál, docházela mi ta subverze mezi řádky. Ono ta tortura byla jen výjimečná - ostatně zrovna o ní se v knížce dočteme minimálně, ačkoli nějaká asi přeci jen probíhala. Jak je v jiných komentářích - ano, k doznání mohlo stačit zachrastit mučidly, popř. jelikož účastníci řízení byli vázáni mlčenlivostí, mohla tortura pro znalosti i radosti zůstat jaksi of the record.

I kdyby taková "sekta" jejíž hlavní činností bylo v podstatě jen tělesné potěšení, existovala, nelze přistoupit na autorův postoj čitelný mezi řádky, že už jen to, že někdo provozoval orgie a byl "zlý" (tj. nepřál některým lidem dobro, zatímco v rámci sekty byly vztahy asi dosti přátelské) stačí k upálení. Autor se naprosto a obávám se, že záměrně, nevypořádal s mystickou částí čarodějnictví - tj. na jedné straně připouští, že "galáni" (duchové) asi byli skutečnými muži, ale nijak zvlášť se nezabývá skutky čarodějnic že kuličkou z foukačky někoho zabily či vážně poranily (asi néé), to přijímá vcelku jako fakt a právě jeden z důvodů, proč je jejich odstranění ze společnosti ok.

Mezi řádky i připouští, že pro Boblinga byly procesy dobré živobytí, ať už navíc kradl nebo nekradl (kromě platu), ale v zásadě mu straní, už jen právě tím, že veškeré prameny o výsleších jsou z jeho pera.

Odhlédnuto od výše uvedeného, knížka ani není nijak zvlášť dobře napsaná. Jednotlivé kapitoly příliš nedávají smysl - nadpis je lákavý, ale pak jde jen o výpisky na dané téma, přičemž stejné informace se často vyskytují i v jiných kapitolách. Nějaký kontext a nadhled není příliš přítomen. Celkově je kniha velmi repetitivní - ostatně i jako výpovědi.

Naštěstí jsem pátrala dále, kdyby to byla jediný zdroj na toto téma, tak si skoro řeknu, dobře jim tak, čarodějnicím škaredým.

29.05.2024

(SPOILER) Komentář obsahuje spoiler.
Kniha byla pro mne zajímavým úhlem pohledu na čarodějnické procesy na Šumpersku ,který je jiný než pohled Kaplického v knize Kladivo na čarodějnice nebo Vávrův ve filmu podle knihy.
Čechura předkládá výběr záznamů z vyslechů dochovaných dokumentů, komentuje je a komentáře dokládá poznámkami a odkazy pod čarou. Z toho všeho vyvozuje závěry,z kterých skládá a nabízí teorii, že skutečně v oblasti Losin a Šumperka operovala sekta, která kradla hostie,scházela se na Petrových kamenech, provozovala čarodějnictví a škodila majetku na panství a proto vrchnost zakročila tak,jak zakročila.
Procesy podle něj nebyly prý řízeny ziskuchtivým Bobligem ale Apelačnim soudem v Praze, jehož pokyny a rozsudky musel dodržovat. Výpovědi obviněných prý nebyly učiněny pod nátlakem a k mučení docházelo velmi zřídka a prý je ahistorické a fatálním omylem je srovnávat s komunistickymi politickými procesy padesátých let minulého století.
No nevím. Mně třeba, kdyby obvinili, strčili na několik let do vězení a jen ukázali mučící nástroje, tak vypovím cokoliv, co by vrchnost chtěla. I létání na koštěti do Ameriky.
Na druhé straně ke krádeží hostií docházelo, satanské sekty existují i v dnešní době.
Čtení je to náročné, místy nechutné a jako kronika jednoho šílenství v jedné době zajímavé i když svými závěry pro někoho může být nepřijatelné.