Květy z nahořklého dřeva přehled
Jan Skácel
Nové grafické zpracování obsáhlé básnické sbírky, kterou ze Skácelova dnes již klasického díla sestavil literární kritik a historik Jiří Opelík. Tento výbor umožňuje představit Skácela jako básníka silné vnitřní kontinuity, jehož poezie se sice neustále proměňuje, ale přesto zůstává pro čtenáře nezaměnitelná. Základem této niterné kontinuity je konkrétní a zároveň přirozený čas a prostor jeho básní, který se stává základem pro vrstvení dalších obrazů a významů. Knihu doprovázejí ilustrace Pavla Sukdoláka.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Květy z nahořklého dřeva. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Silně se mi zastesklo po podzimu.
A ve dne mi chyběla noc.
S některými verši, jako bych se na skok vrátila do dětství. Na babiččinu zahradu. Ke svým prožitkům a strachům.
Jan Skácel a jeho nalezená slova - nebe.
Číst ho bylo jako být doma.
Já jen... mnohokrát děkuji.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (37)
„Dětství je to, co dávno, kdysi bývalo a dnes ze sna visí.“
„Přemýšlíme, jak smrt oslovit. Bez ní by nebylo dětství...“
„A život se nám zdá. Není a je.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Květy z nahořklého dřeva v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 56x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 22x |
v Chystám se číst | 19x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
1965 | Smuténka |
1983 | Uspávanky |
2012 | Hodina mezi psem a vlkem |
2008 | Básně I |
2008 | Básně pro děti |
A znovu Jan Skácel .... a znovu jeho básně, z nichž některé již znám, znovu mne oslovily poetické názvy jeho sbírek ....
Přemýšleli jste někdy, kolik příležitostí má růže ?
A kdo odlévá do zraceného vosku ?
A co asi zbylo z anděla ?
A že je tu vždy naděje s bukovými křídly .... i když přijde smuténka ?
Tady jsem objevila jeho " miniatury " :
.... básníci básně neskládají
báseň je bez nás někde za
a je tu dávno je tu odpradávna
a básník báseň nalézá .....
.... na přesných vahách život váží
co bývalo a to co jest
na jedné misce naši touhu
ta druhá zbývá pro bolest ....
A závěrem : .... bude smrt na zlatém hrachu klečet .... ?
Kdopak z nás to ví ....
Vždy je to pro mne sdělení a pohlazení po duši .....