Legendy: Prokleté knihovny přehled

16.12.2024

Mamutí sborník českých fantastických povídek Prokleté knihovny je přehlídkou nápadů, v nichž jsou kniha, knihovna nebo knihovník tou nejdůležitější a nejskloňovanější položkou, okolo níž se všechno točí. Monotematičnost sbírky nicméně neznamená, že by všechny práce byly na jedno kopyto. Naopak. Ta záplava pohledů a přístupů jak námět uchopit je až dechberoucí. Můžete trnout hrůzou, jaká monstra se z knih vyvalí, pátrat po ztracených foliantech, po tajemstvích v nich ukrytých, nebo se prostě jen bavit společně s hrdiny, kteří se neberou až tak moc vážně. Těch posledních je však v Prokletých knihovnách méně, než byste čekali. Většina povídek má charakter spíše temných vizí, hlubokých úvah či tragických zpodobnění. Zdá se, že satira a nadsázka se mezi zaprášené regály knihoven prostě nehodí, a tak je tu nějaká ta veselá hříčka či průpovídka spíše výjimka, potvrzující pravidlo. Nicméně sbírka sestavená Michalem Broncem je úžasná, inspirativní a dokáže přinutit k zamyšlení nad sebou samým (a to nejen při čtení knihovnické faktografie Františky Vrbenské). Nejvíce mě zaujala Hex Libris Daniela Tučka, největší zklamání jsem zažil s Leonardem Medkem a jeho Svazkem číslo 25 a poněkud neuchopitelnou Stanislavou Kučovou a povídkou Jak to s ní je?

09.01.2024

Jednoznačně sbírka sci-fi a fantasy povídek, kterou nemůžete vynechat, pokud Vám autoři něco říkají a víte, že Straky na vrbě si na každé knize dají sakra záležet.

Prokleté knihovny se zaměřují přesně na to, co si pod samotným názvem představíte. A ano, pravda, nenapadlo by Vás, co se pod tím námětem může skrývat za super příběhy. Jedno ale knize vytknout musím. Je až neúměrně obří. Myslím si, že kdyby každý autor měl povídku jednu (a nemuselo by se tu pár autorů opakovat), asi by to nebylo vůbec na škodu. Takhle je to jedna z těch největších sbírek, které ve sbírce mám. Nicméně...i tak se v ní skrývají kousky, které stojí za to si zapamatovat.

Mezi ty nejlepší jednoznačně řadím tyto:
Andělíčkářka od Tomáše Bandžucha - dobové fantaskní drama, které čerpá základ v realitě, což jsem se u autora naučil za ta léta hodně ocenit. Dobové, atmosferické a nesmírně čtivé.
Svazek číslo 25 od Leonarda Medka - tady mi přijde, že autor si na povídce dal hrozně záležet. Šel do absolutních detailů, historických přesností, které asi pro nedostatek znalostí nikdy nedokážu stoprocentně ocenit, ale mohu to alespoň bohulibě respektovat. Unikátní kousek.
Hex libris od Daniela Tučka - který dokázal zkombinovat postapokalyptický svět, knihovny a steampunk do jednoho, což působí jako blázinec, ale světe div se, perfektně to funguje.
Šilhavá láska od Míly Lince - mám ty jeho středověké fantasy kousky prostě rád. Tady je to o příběhu jednoho kronikáře rytířských soubojů, jehož život se jemně zvrtne.
Štvanci od Jindry Rohlíka - který si ten popis knihovny vysloveně užil.