Nohavica a (jeho) naše malá válka přehled
Přemysl Houda
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522884/bmid_nohavica-a-jeho-nase-mala-valka-Rwm-522884.jpg
3
43
43
Jaromír Nohavica je osobnost, která málokoho nechává chladným: mnozí jej bezmezně obdivují, jiní jej bezmála zatracují. Jediné, na čem se téměř všichni shodnou, je, že to je bohem nadaný písničkář a básník. Kdo je tedy Nohavica? A jaký je to ve skutečnosti člověk? Je to rebel, hrdina, anebo padouch či slaboch, který se upsal ďáblu? Kniha s prostým názvem Nohavica, která se na tyto a mnoho dalších otázek snaží odpovědět, je ojedinělá tím, že Přemysl Houda měl při jejím psaní k dispozici Nohavicův soukromý archiv sestávající z deníků, zápisníků, osobních záznamů, korespondence a mnoha dalších dokumentů osobního charakteru, které Nohavica dosud nikomu nezpřístupnil. Kromě tohoto unikátního souboru ego-dokumentů autor využil rovněž archivy veřejné, včetně Archivu bezpečnostních složek spravujícího písemnosti Státní bezpečnosti, státních oblastních archivů, ale též například fondu Socialistického svazu mládeže či fondu Pražského kulturního střediska a řady dalších. Cenným zdrojem informací byly autorovi také desítky rozhovorů s lidmi, kteří sehráli v Nohavicově kariéře a veřejném vystupování významnou roli, ať už jde o organizátory a pořadatele koncertů, funkcionáře, kolegy či běžné posluchače. K tomu je třeba dodat, že Přemysl Houda ke všem těmto pramenům, které mu umožnily nově analyzovat a interpretovat některé klíčové události Nohavicova života, přistupuje nepředpojatě, nestranně, s pokorou a otevřenou myslí. Řečeno slovy Václava Bělohradského: „Nikdy se nestaví do role soudce, opírá se o neredukovatelnou mnohost zdrojů, z nichž žádný není svým významem nadřazený všem ostatním, všechny jsou relativizující.“ Přemysl Houda nahlíží na Jaromíra Nohavicu z nejrůznějších, mnohdy protikladných perspektiv a obraz, který čtenáři předkládá, rozhodně není černobílý. Vykresluje komplexní, mnohovrstevnatou osobnost, která jako harlekýn „hraje všemi barvami“ a vzpírá se všem zjednodušujícím soudům a vymezením. Ukazuje nám člověka, který stojí tak trochu na všech stranách a současně nestojí na straně žádné a který především od samého počátku, před listopadem 1989 i dnes, vede svou „malou válku“, aby si uhájil svůj prostor, své „moje moje“. Přitom ovšem nevstupuje do přímých střetů – o svůj „kousek čtverečního metru“, jak zpívá v jedné své písni, totiž nevede přímý boj, nýbrž o něm vždy znovu vyjednává… Kniha ovšem zdaleka není jen o Jaromíru Nohavicovi, je také – a možná především – knihou o celospolečenské debatě o Nohavicovi a obecně o naší minulosti, ale i současnosti. Ukazuje, co tento „spor o Nohavicu“ říká o nás samých. Vypovídá o naší malé válce. Kniha je doplněna přílohami včetně výběru ukázek rukopisů Nohavicových písní.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nohavica a (jeho) naše malá válka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Tušila jsem, že si tuhle knihu nemám vůbec půjčovat...zvědavost a stará úcta k písničkáři kvůli neprázdnotě a poetice jeho textů převážila...
Měl talent i rodinnou dispozici.
Jeho tvorba měla hloubku a smysl.
Chtěl zpívat.
Zapletl se proto s režimem.
Měl strach.
Dobrá.
Ale zapletl se až natolik, že vězí v myšlenkovém světě, co se nedokáže postavit na stranu pravdivosti v obranné válce a vypráví cosi o laciných gestech?
Obhajuje to zbaběle a nese za to následky?
Jeho boj a jeho válka sám se sebou. A ano určitě i naše válka.
Proč ovšem kolem celkem pochopitelné lidské slabosti vrstvit vrstvy myšlenek jenom proto, že dostanu kufr s písemnou minulostí ?
Smutná chaotická kniha a celkem prázdná exhibice historika.
Zaujala mě a z duše mi mluví recenze Aleše Palána:
"Přemysl Houda se v knize o Nohavicovi tak důsledně snaží nepodlehnout "současnému kategorickému požadavku černobílého vidění minulosti a pevných hranic mezi morálním a nemorálním", jak na přebalu knihy píše filozof Václav Bělohradský, až do této pasti sám padá. Tím, jaká fakta vybírá, kterak je řadí a o čem nemluví, se jednoznačně staví na jednu z těchto stran. A také už opravdu nejde jen o nějakou "malou válku" o jednoho písničkáře."
Stejně jako tento pohled:
"Sečtělejšímu čtenáři pak může padnout na mysl varovná metafora cibule z Ibsenova Peera Gynta, kdy ve snaze proniknout vrstvami harlekýnovské neuchopitelnosti člověk postupným sloupáváním jednotlivých vrstev nakonec dojde ke zjištění, že se pod jejich nánosem žádné jádro neskrývá."
Mrhání vzácným časem.
2/1
Jak hodnotit knihu, která má sice název Nohavica, ale o zpěvákovi se tam v podstatě vůbec nic nového nedozvíte? Najdete zde hodně informací o životu v socialistické společnosti sedmdesátých a osmdesátých let. A najdete zde spoustu informací o autorovi plus spusty výňatků z jeho čtenářského deníku. (v řadě případů buď nesouvisející s ostatním textem, nebo s tak obrovským oslím můstkem, že se bavíte). Jediný úsek, který by se směle mohl nazývat o Nohavicovi je jedna kapitola týkající se jeho deníku a vývoje písňových textů. Vzhledem k tomu, že autor dostal všechny Nohavicovy deníky, ta je to opravdu žalostně málo. Ach jo.
Související novinky (1)
Pláňata, Nespoutaná Aljaška a další knižní novinky (40. týden)
01.10.2023
Citáty z knihy (1)
„Ptají se a poslouchají ti, kteří v té době nežili, nebo sice žili, ale s tajnou policií nepřišli do kontaktu, a těch je většina - kolik lidí bylo v mé situaci? Lidé prosívají mé odpovědi přes filtr vlastních zkušeností, a to, co řeknu, pochopí proto nesprávně. Řeknu názor a oni ho nepřímou, řeknu větu a oni si ji dešifrují po svém. Někteří sice trochu vědí, ale vědět nechtějí, a s nimi se těžko hovoří. … Zeptej se lidí, kteří na moje koncerty chodili, k jaké straně barikády jsem se za komunismu hlásil. Je to úplně jasné.“
Kniha Nohavica a (jeho) naše malá válka v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 57x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 17x |
| v Chystám se číst | 40x |
| v Chci si koupit | 17x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
životopisy, biografie 20.-21. století hudebníci, muzikanti písničkáři kultura a politika Jaromír Nohavica, 1953Autorovy další knížky
| 2023 |  Nohavica a (jeho) naše malá válka |
| 2010 |  Československo v proměnách komunistického režimu |
| 2014 | Příběhy (ne)obyčejných profesí: Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace |
| 2019 | Normalizační festival |
| 2008 | Šafrán |
Jarka Nohavicu mám ráda od 80. let, dokonce jsem byla na Portě 1991, kterou vyhrál. Takže jsem si knížku okamžitě půjčila v knihovně – naštěstí. Je totiž…. divná. Přesněji divně napsaná. Na přeskáčku jsou tam faktické údaje, názory autora i jiných, asi je to pojato podle jiného klíče, který mi značně nevyhovoval. Neustále se všechno prolíná, tu je v roce třeba 1998 a o pár řádek dál v roce 2014 apod. Ke cti autora nutno dodat, že se snaží o objektivitu, ale ta to nezachrání. Když už je to dílo o nepominutelné osobnosti naší kultury, tak by aspoň na závěr mohl být třeba seznam tvorby. Nebo poznámky pod čarou kdyby byly na té stránce, ke které se vážou, takhle je otravné neustále hledat v 300 stránkové knížce na víc jak dvaceti listech tu kterou konkrétní poznámku. Každopádně dík autorovi za snahu, někde jsem četla, že jeho představy se odlišovaly od představ nakladatelství, tak v tom by to mohlo být? Na to, že mu Jarek Nohavica zapůjčil (či daroval) veškeré své podklady, mohlo ta být víc osobního z jeho života.