Objevení sluneční země přehled

14.02.2021

Mám z této knížky smíšené pocity. Na jednu stranu je to zábavné, poutavé čtivo od kterého se tak lehce neodtrhnete, na druhou stranu, opravdu komunistické ideologie je tam dost. Takže, před rokem 1989, kdy jsme v takové společnosti žili, by opakované oslovování soudruhu a soudružko patrně nerušilo při četbě tolik jako dnes. (Na druhou stranu je fakt, že jsem byl v Pionýru jako dítko v letech 1976 až 1980, tedy za tzv. tuhé normalizace a vedoucím jsme v oddíle nikdy soudruhu ani soudružko neříkali. (Ani kuchařkám na táborech, obzvláště pak, když to byly naše mamky.) Vždycky to bylo jen křestní jméno, popřípadě přezdívka. Pouze ve škole jsme většinou oslovovali učitelky a učitele jako soudružky a soudruhy a to pamatuji i takové, kteří si vymínili oslovení paní a pán. Osobně mě poněkud zaráží mnohé narážky v ději románu na skauty za první republiky a na vůdce, jak nepouštěli své členy do kontaktu s dětmi z dělnických rodin. To je samozřejmě naprostá hloupost, to tam tedy Hadži, jako bývalý člen klubu Mladého Hlasatele, snad psát nemusel...Těch komunistických symbolů a hesel tam je v textu už i tak dost. (I když to vysvětluje to ocenění této knihy k 25. výročí vzniku PO SSM.) Takže na závěr, chcete-li si přečíst, musíte se obrnit proti výše uvedenému, pokud to dokážete, je to čtivé a má to spád. A nelze opomenout vynikající ilustrace Františka Kobíka. Howgh.