Poslední kabriolet přehled
Anton Myrer

Ten zelený Packard se za třicet let střídání majitelů a pohnutého osudu, jaký mu uchystalo 20. století, téměř nezměnil. O to důvěryhodnější je jako svědek proměn doby a svých majitelů. Z bezstarostných studentů se stávají váleční veteráni, z idealistů pragmatičtí cynici. A z Myrerova románu jedna z nejpůsobivějších generačních výpovědí. Na počátku knihy září ten kabriolet jasně zelenou novotou, a třebaže jde o mužný Packard, říká se mu Císařovna, protože to nejlépe vystihuje jeho vznešenost. Na konci knihy je Císařovnin lesk už zmatnělý, kožená sedadla jsou popraskaná a vůz sám je mírně dýchavičný. Však také přežil tři dekády. Na jeho majitelích zanechaly o poznání hlubší stopy. Bylo jich pět, pět kamarádů a bezstarostných studentů v době, kdy se o Hitlera zajímala víc Evropa než Amerika za mořem. Tam měli jiné starosti: swing Bennyho Goodmana dostával mladé lidi do transu, kdo by myslel na něco jiného, než jak se bavit a užívat si života. Do Tichomoří a na evropská bojiště odjížděli američtí muži houfně a v šoku, i když bigbandy jim k tomu nepřestaly vyhrávat. Domů se vraceli jen ti šťastnější. A z těch zase jen ti šťastnější dokázali bez následků překonat trauma mládí přeseknutého nemilosrdně vedví a pokračovat v životě tam, kde přestali, jako by se nic nestalo. Stalo, ale jediné Císařovny jako by se to netýkalo. Dál zrcadlí na své vyleštěné kapotě přicházející roky i střídající se majitele, kteří vyrostli ze studentů v občany rozporuplné země, obyvatele nevyzpytatelné zeměkoule, kteří se to všechno snaží pochopit a smířit se s rozčarováním, které vystřídalo prvotní radost ze života, se středním věkem, který přišel, když odešlo mládí, a nakonec i s další válkou, která se jich netýkala jen zdánlivě… I když americký autor Anton Myrer (1922–1996) napsal více knih (např. Velká válka), teprve v pozdním Posledním kabrioletu (z roku 1973) se mu podařilo vytvořit jeden z onoho druhu románů, na něž snad nikdo, kdo jej jednou přečetl, už nikdy nezapomene. Tato tklivá, humorná i sentimentální a také tragická generační výpověď o podstatné části uplynulého století se tak zařadila mezi nesmrtelná díla americké prózy. Karel Jerie (1977) je malíř, ilustrátor a zabývá se tvorbou komiksů. Publikuje kresby v novinách a časopisech. Zároveň ilustruje knihy pro mládež a kreslí stripy pro různá periodika. Je členem SVU Mánes a jedním ze zakladatelů občanského sdružení Seqence zaměřeného na podporu komiksu v České republice. V roce 2008 získal první cenu v kategorii profesionálů na Mezinárodním komiksovém festivalu v Lodži v Polsku.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2012 , BB artOriginální název:
The Last Convertible, 1978
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Poslední kabriolet. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (213)


Na George,Cisarovnu a dalsi protagonisty mam ty nejhezci vzpominky.Knihu jsem cetl snad koncem zakladky ci zacatkem stredni a vim,ze me uplne pohltila.Je to o osudu jedne generace Americanu,ktera zila v te casti dejin,do ktere zapada druha svetova valka,vrazda JFK,valka ve Vietnamu,vrazda Martina Luthera Kinga.Parta univerzitnich pratel z ruznych podminek,ruznych charakteru, si tim vsim prochazi a vedle dejinnych udalosti,ktere zasadnim zpusobem zasahuji do jejich zivotu,resi samozrejme vztahy ve sve parte i mimo ni,konec studii,zivot,manzelstvi,rodinu,zrady,zklamani,kompromisy,statecnost,zbabelost,hrdinstvi,obetovani,radosti i smrt.Patosem roman podle me netrpi,prijde mi ze hezky,ctive popisuje zivot te doby,se vsim co k nemu patrilo.Samozrejme v kontextu USA. Kazdy z party ho prozival jinak.Nekdo citlive,nekdo divoce.Nekdo lepe,nekdo hure.Proste tak,jako svoje dnesni zivoty prozivame my,na pozadi udalosti nasi doby.Nekdo citlive,nekdo divoce.Nekdo lepe,nekdo hure.Myslim ze kazdy v te knize muje najit sam sebe,nebo sveho kamarada apod.


Velký americký román psaný krásným a bohatým jazykem, s perfektní porcí emocí a lidských osudů, s notnou dávkou historických událostí, a i když s pořádnou porcí sladké nostalgie a romantického patosu, pořád natolik na úrovni a inteligentní, že k tomu, aby dostal ze čtenáře emoce, nepotřebuje uměle vykonstruována traumata a tragické události. Nádherně zachycená svoboda studentských let a vidina budoucnosti skrze růžové brýle. Radost číst.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„... je lepší udělat nesprávnou věc ze správných důvodů, než udělat správnou věc ze špatných důvodů.“
„Jaký máš právo řídit tohle auto.“
Kniha Poslední kabriolet v seznamech
v Právě čtených | 23x |
v Přečtených | 1 717x |
ve Čtenářské výzvě | 115x |
v Doporučených | 217x |
v Mé knihovně | 645x |
v Chystám se číst | 627x |
v Chci si koupit | 70x |
v dalších seznamech | 10x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) přátelství, kamarádství 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) ságy nešťastná láska americká armáda americké rományAutorovy další knížky
2008 | ![]() |
2001 | ![]() |
1988 | ![]() |
1995 | ![]() |
2001 | ![]() |
Bezvadná knížka a ráda se k ní vracím.