Revolver v kabelce – Životy Vladimira Nabokova přehled
Monika Zgustová
Jméno Nabokov znají všichni, hlavně díky Lolitě. Považujeme ho za klasika moderní literatury, jeho díla tvoří kánon – a také kult. Monika Zgustová přibližuje čtenářům jeho osobnost spisovatelskou, ale také lidskou. V novele Revolver v kabelce sledujeme spisovatele v Cannes roku 1937, kdy váhal mezi dvěma ženami, sledujeme ho ve švýcarském Montreux o čtyřicet let později, v roce jeho smrti. Ve dvou životních etapách pozorujeme jeho manželku Veru, která Vladimira přežila o čtrnáct let. Zgustová píše jeho portrét s lehkostí, grácií a suverenitou – a rovněž s úctou vůči Nabokovově dílu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Revolver v kabelce – Životy Vladimira Nabokova. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Vladimir Nabokov - můj oblíbený spisovatel ruského původu, o kterém jsem se už dříve snažila najít co nejvíce informací... Po přečtení Lolity jsem kdesi vyhrabala, že předobrazem Humberta byl ruský emigrant, skladatel, který se Nabokovovi se svou slabostí pro velmi mladá děvčata svěřil. A hleďme, tady se nám předkládá jiná teorie, možná ale ne úplně popírající verzi první. Obě mohou být v tom velkém románu zkombinované.
Autorka píše kultivovaným jazykem, což mi přináší potěšení, knihu jsem si po této stránce opravdu užila. Její zpodobnění Véry jako silné, autoritativní, schopné, ale netalentované ženy, mne zaujalo, i když nepřekvapilo. Podobné výroky jsem četla už u Niny Berberové. Ale Zgustová právě Véřinu postavu staví do první linie, ještě před Nabokova. " Za vším hledej ženu" - já tomu obrazu Véry opravdu věřím...
"Umělec má udělat vše, aby lidé uvěřili, že nikdy nežil." Vždy se znovu utvrzuji v pravdivosti těchto slov, které napsal Gustav Flaubert, a ke kterým se odkazuje také Milan Kundera, což rozhodně není náhoda.
Čtenáři zde hodnotí román spisovatelky Moniky Zgustové, daleko víc se však rozepisují o jeho tématu - životě Vladimira Nabokova - než o knize samotné. Je samozřejmě jasné, proč tomu tak je: Nabokov je vynikající spisovatel, velká postava světové literatury a zvědavost na jeho osobní život je tak celkem pochopitelná. Já se však připojuji k názoru Flaubertově a Kunderově - prostě z toho jednoduchého důvodu, že pohled na umělcovu tvorbu skrze jeho "lidský rozměr" je vždy (více, či méně) zkreslující. Z tohoto hlediska je strohá faktografie umělcova života přijatelná. Avšak životopisnou literaturu typu románu Revolver v kabelce, kde si autor přivlastní umělce jako člověka, šťourá se v jeho citlivých osobních záležitostech, kde často i volně fabuluje (aby to bylo ještě zajímavější), vidím jako parazitující na velkém uměleckém jméně a tím, v samotném důsledku, naprosto zbytečnou. Vždyť všechno důležité o sobě i o svém pohledu na svět, nám již sdělil Nabokov sám. A pokud si někdo myslí, že to snad umí lépe, není to poněkud arogantní?
Související novinky (1)
64 knižních novinek (9. - 23. října)
09.10.2017
Citáty z knihy (2)
„Milovat a potřebovat: to je velký rozdíl.“
„Když člověk něco opravdu chce, musí si to vybojovat.“
Kniha Revolver v kabelce – Životy Vladimira Nabokova v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 48x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 5x |
v Mé knihovně | 44x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 5x |
Štítky knihy
životopisy, biografie Rusko 20. století životopisné, biografické romány spisovatelé emigrace Vladimir Nabokov, 1899-1977Autorovy další knížky
2015 | Růže od Stalina |
2020 | Oblečené k tanci na sněhu |
2008 | Zimní zahrada |
2005 | Tichá žena |
2022 | Potmě jsme se viděli lépe |
Útlá kniha pro čtenáře, kteří někdy drželi v ruce nějakou knihu Vladimira Nabokova. Já mám v plánu přečíst všechny jeho knihy, těch pár co jsem přečetl se mi líbilo a přečtu si je znovu. A díky této knize i s novým pohledem.
Kniha má pět částí a zabývá se různými epizodami života Nabokova a jeho vzpomínkami či vzpomínkami jeho ženy na různá období života a jak ho to inspirovalo ve psaní.
Knihu jsem přečetl za jeden den, poslední den kdy mi je stále 39, což zmiňuji proto, že až zítra ve svých 40ti začnu číst další knihy Nabokova, budu je číst zhruba ve stejné životní dekádě jako je Nabokov psal. Nedávám plné hodnocení jen kvůli tomu, že kniha nebyla víc objemnější. Ale rozhodně ji doporučuji.