Saze na hrušce přehled
Miroslav Horníček
Když člověk píše o svém dětství, má dvě možnosti. Buď se vrátit a dívat se tehdejšíma očima, anebo všechno kolem vnímat pohledem dnešního , tedy skutečného zraku. Jinak, řekněme rovnou, to ani nejde. Člověk nemůže vystoupit z toho rozjetého vlaku, kterým je jeho život, a když píšu tyto řádky, jsem pořád blíž své osmdesátce než svým třem, pěti nebo osmi letům. Miroslav Horníček... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Saze na hrušce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
mám rád Horníčkovo rozprávanie, či je z Provence alebo z Plzne, či je z divadla alebo zo života. je to ako pohladenie a zároveň impulz pre naštartovanie vlastných myšlienok, spomienok, úvah.
Miroslav Horníček píše o svém raném dětství v Plzni, o rodičích, příbuzných, známých. Provedl to způsobem sobě vlastním. Knížka je humorná, ale především laskavá a moudrá.
Citát: „Byl jsem dítě pitomé. Za největší úspěch té doby považuji fakt, že jsem nebyl vlastními rodiči utracen.“
Vřele doporučuji.
Velmi uspokojivé.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Saze na hrušce v seznamech
| v Přečtených | 33x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 20x |
| v Chystám se číst | 8x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 1966 |  Dobře utajené housle |
| 1971 | Listy z Provence |
| 1980 | Jak hledat slunce |
| 1989 |  Julius a Albert |
| 1984 | Dobře utajené housle / Jablko je vinno |
I když nejsem z Plzně (byť ji trochu znám a mám ráda), zaujalo mne povídání právě o tomto městě, jak vypadalo téměř před 100 lety, za první republiky. Hlavně o rodném domě a jeho okolí totiž vypráví pan Horníček, který krásně představil nejen své dětství a celou rozvětvenou rodinu, ale zejména právě postavy sousedů v domě a nejbližším okolí - obchodníky a řemeslníky a jejich krámky a dílny. Černobílé fotky ukazuji toto mizející město. Dýchá z toho nostalgie už v době napsání (před čtvrtstoletím), kdy se 78-letý autor vrací ve vzpomínkách do svého dětství. Humor tu očekávat nemůžeme, ale pro autenticitu a jako vždy pěkný jazyk stojí za to útlou knížku pročíst.
Citáty mnou vybrané již uvedli předchozí komentující, za což jsem vděčná,