Sedmá funkce jazyka přehled
Laurent Binet
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406475/bmid_sedma-funkce-jazyka-6PC-406475.jpg
4
180
180
Druhý román autora pozoruhodné knihy HHhH se opět pohybuje v historických kulisách, ale tentokrát jde o minulost o něco méně vzdálenou – o osmdesátá léta dvacátého století – a o radikální změnu žánru: Laurent Binet se místo historického románu pouští do vod postmoderny, krimirománu a konspiračního thrilleru. Historické události už nerekonstruuje do co nejpřesnějších detailů, nýbrž je coby výchozí materiál mistrně a hravě mísí s fikcí. Je 25. února 1980 a v jedné pařížské ulici srazila dodávka chodce. Šlo by zřejmě o tragickou, leč ničím výjimečnou událost, nebýt toho, že oním chodcem byl světoznámý francouzský sémiolog Roland Barthes a že se právě vracel z oběda s prezidentským kandidátem Françoisem Mitterrandem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
La septième fonction du langage, 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sedmá funkce jazyka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (47)
Poněkud zvláštní dílo. Působilo to na mě trošku, jako by se autor něčím sjel a řekl si, že napíše něco mezi Jménem růže a Brownovými romány. Takže něco filozofování, něco šílených konspirací a tajné společnosti, jejíž prsty sahají do všech pater světové společnosti. To toho zamíchat nemálo francouzských i zahraničních reálných filozofů a jejich reálné i smyšlené příhody. Člověk to nesmí brát vážně a pak je to celkem fajn čtení. Na plný počet ti ale u mě nedosáhlo. Jednak to bylo místy až moc (přemíra sexu i tam, kde to nemá moc význam ještě dejme tomu, ale celá Logos Fraternitas a hlavě to úplně poslední / nejvyšší utkání?), jednak mi přijde, že uplynulo příliš málo vody na to, abychom mohli takto zacházet s reálnými historickými postavami (z nichž někteří ještě v době vydání knihy žili).
Takový literární patchwork. Příběh je posešívaný z naprosto nesourodých prvků - od komplikovaných a laiku nesrozumitelných sémiotických teorií a soubojů filozofických tezí přes analýzy politických machinací až po drby ze života reálných předních franc. intelektuálů, politiků a gigolů a ještě dál - až po "pokleslé" dobrodružné žánry (muži v černém :), od přiznaných vykrádaček námětů Umberta Eca jako pocty jeho géniu (včetně přímého zakomponování jeho osoby a jeho autentických výroků do děje) až po "výpujčku" postav a epizod ze snad nejslavnějšího univerzitního románu - Hostujících profesorů Davida Lodgea. Kupodivu - táto slátanina krásně drží a dovede pobavit.
Obrazy francouzské politické scény sice zřejmě do důsledku vychutná pouze francouzský čtenář, ale intriky prezidentských kandidátů, jména franc. i sovětských politiků, dozvuky osmašedesátého ještě v osmdesátkách - to vše je zorientovanému čtenáři blízké. Bavila jsem se náramně: kapitola 14 se mi promítla jako scéna ze slavného filmu Šakal; epizody příběhu odehrávající se v americkém univerzitním kampusu výstižně zobrazují stav a nálady na amerických univerzitách té doby (zejména míru drogové závislosti studentů i vyučujících).
V závěru příběhu došlo i na prognostickou zmínku o jednom mimořádně nadaném "černém studentovi z Havaje", který by se mohl stát možná až senátorem (že se stane doopravdy prezidentem USA, to si ještě v 80. letech opravdu nikdo nedovedl vyfantazírovat).
Obdivuji autora pro jeho mimořádnou sečtělost a schopnost kombinovat autentické citáty vědeckých děl, politických proklamací, publicistických článků s vlastní fantazií.
Překládat tuto knihu musel být heroický výkon. O to více mne mrzí, že redakce to už nedotáhla do formy odpovídající kvalitě obsahu - korektury jsou nedotažené (jakoby ten náročný text korektora časem už tak unavoval, že čím vyšší číslo stránky, tím více neopravených překlepů), mnohé italsky či anglicky pronesené věty jsou v jazykových vysvětlivkách na konci knihy přeložené, ale nechápu, proč pouze některé. Proč ne všechny?
Za zmínku ještě stojí "česká stopa" v příběhu - Ivan Lendl.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Náhoda není nikdy náhoda (Derrida)“
Kniha Sedmá funkce jazyka v seznamech
| v Právě čtených | 7x |
| v Přečtených | 220x |
| ve Čtenářské výzvě | 10x |
| v Doporučených | 27x |
| v Knihotéce | 88x |
| v Chystám se číst | 225x |
| v Chci si koupit | 45x |
| v dalších seznamech | 1x |
To byla jízda. Jsem možná trochu masochistka, ale já jsem tuhle náročnou knížku - napěchovanou obrovským množstvím jmen, citátů a odkazů - dočetla až do poslední stránky. A stálo to za to, přestože převážnou většinou jmen nejen že jsem neznala, ale sotva jsem je dokázala vyslovit. Byla to výzva a čím déle jsem četla, tím víc mi docházelo, že vůbec nejde o to, jestli úplně všemu porozumím. To se asi málokomu povede, i kdyby to byl rodilý Francouz. A to mám výhodu, protože jazykové teorie, kolem nichž se vše točí, byly pro mě díky studiu bohemistiky tím nejjednoduším a nejsrozumitelnějším (což se o politických soubojích říct nedá). Ta knížka je náročná, ale zároveň vtipná a docela nestoudná.
Text by si zasloužil lepší korektury a vůbec pečlivější redakci (proč nejsou ve slovníčku přeložené všechny cizojazyčné citáty, ale jen některé?).
Nebojte se té knihy. Vypadá děsivě, ale je velmi zábavná, když nebudete vše, co je v ní psáno, ani sebe brát úplě vážně.