Sklenený zvon přehled

Sklenený zvon
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245902/bmid_skleneny-zvon-fVk-245902.jpg 4 735 735

Esther Greenwoodová, výborná a talentovaná študentka literatúry, odchádza do New Yorku na stáž. Pobyt vo veľkomeste výrazne zapôsobí na jej krehkú psychiku: pocit nečakanej slobody v nej zápasí s výchovou vštepeným pocitom zodpovednosti. Ester túži byť sama sebou a zároveň nechce sklamať očakávania blízkych. Návrat domov jej psychický stav zhorší, navyše ju neprijmú do kurzu tvorivého písania, po čom veľmi túžila. Matka ju donúti vyhľadať psychiatrickú pomoc. Napriek terapii Esther upadá a má pocit, akoby „uviazla pod skleneným zvonom a lapala po vzduchu“.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Slovart (SK)
Originální název:

The Bell Jar, 1963


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sklenený zvon. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (115)

Dani25
07.10.2024 5 z 5

Osobná spoveď mladého dievčaťa s duševnou poruchou, jej pohľad na vzťahy, na život, pozícia ženy v 60tych rokoch, spôsob psychiatrickej liečby v tomto období. Kniha veľmi smutná a náročná a pritom sa čítala veľmi dobre.

deathofstjimmy
25.08.2024 5 z 5

Je těžké jednoduše popsat tento román. Je to vhled do mysli člověka, kterého tíží závažné psychické problémy a myšlenky na ukončení vlastního života? Částečně ano, vše je ale popisováno z první osoby, tedy neobjektivně a bez hloubky, které mají romány psychologické. Jde o obraz americké společnosti v 60. letech a jejího vztahu k ženám a dospívajícím dívkám? Také by se to tak dalo označit, autorka nám ale neposkytuje komplexní popis společnosti či jejich problémů, jen skrze hlavní postavu nastiňuje celkovou atmosféru - vztah k mužům, tíhu očekávání, pracovní příležitosti, první sexuální zkušenosti... Vše ale stále vidíme jen očima vypravěčky Esther, slyšíme pouze její příběhy, čteme o jejích pocitech či vztazích k okolí. Tohle všechno však knize neškodí. Naopak to z ní dělá velmi osobní a osobitou zpověď člověka, který vede těžké bitvy hned na několika frontách současně - s lékaři, kamarádkami, muži, se vztahem k rodině i s vlastní hlavou. Čtenáři je vše odhalováno postupně skrze historky vypravěčky. Poté však přijde zlom a ocitne se spolu s Esther ve světě vykachlíkovaných ordinací, elektrošoků, nedůvěry a rezignace. Celý román je psán poněkud strohým a přímočarým stylem, bez složitých obrazů či vykonstruovaných metafor, zároveň však realisticky k povaze hlavní postavy. Když už metafory autorka používá, jde o několik opakujících se obrazů, jejichž význam se mění a prohlubuje v závislosti na tom, jak se vyvíjí samotný příběh. Román ve svém průběhu neprovokuje k hlubokému uvažování, což čtenáři umožňuje na chvíli opravdu vnímat svět očima Esther. Díky tomu čtenář prožije její příběh společně s ní, tedy lidsky a bez přerušování pro filozofování. Při srovnání s životem samotné autorky dostává celá kniha ještě další, tragičtější rozměr. Bez této hloubky by možná románu něco chybělo. Při takové osobní zpovědi však nelze jen tak oddělit autora od díla a posuzovat ho čistě samostatně. Je tedy třeba "Pod skleněným zvonem" hlavně prožít, vnímat Sylvii Plath i Esther jako reálné lidi a možná na chvíli potlačit racionální uvažování a nechat průchod emocím a empatii. Tohle se mi, myslím, povedlo, a společně s krátkou biografií autorky tak kniha vytvořila zajímavou (ač chvílemi emočně náročnou) čtenářskou zkušenost, která se nedá srovnat s žádnou jinou.


sgjoli
26.05.2024 4 z 5

Tvorba Sylvie Plath mne léta dost míjela, ale jelikož je autorka považování za jednu z velkých postav americké literatury, říkala jsem si, že je na čase něco z jejího pera vyzkoušet, a tak jsem se pustla do románu Pod skleněným zvonem.
Přiznám se, že jsem vlastně nevěděla, co přesně čekat. Anotaci jsem nikdy nečetla pořádně a o knize měla spíš jen kusé informace. Nakonec se z toho pro mne vyklubalo docela dost úzkostné a místy až bezútěšné čtení. Na počátku je to docela nenápadné, ale s každou přibývající stránkou se ta podprahová úzkost, co jsem z toho cítila, nabalovala čím dál víc. Nejen podprahová úzkost, ale i strach - co s člověkem bude, vydá-li se na milost či nemilost jiným lidem, co vám mají pomoci? Umí vám skutečně pomoct?
Z knihy je cítit určitý pocit zmaru, bezvýchodnosti, hledání smyslu a jeho nenacházení. Něco mi říká, že to bylo autorčiným záměrem podobné emoce zobrazit a pojmenovat. A pokud skutečně ano, tak se to Plathové povedlo opravdu dobře, protože já to úplně cítila, jak se to ve mně rozlívá.
Obsahově to není zrovna snadné čtivo, ale po jazykové stránce to je krásný a vytříbený skvost - určitě i zásluhou skvělého překladu Tomáše Hrácha. I když obsah je jeden velký splín, po jazykové stránce to je pohlazení po duši. Což asi zní trochu jako oxymoron, ale já ten dojem z toho prostě měla.
Za sebe určitě mohu doporučit.

všechny komentáře

Související novinky (1)

Knižní novinky (30. července - 12. srpna)

30.07.2018


Citáty z knihy (4)

Všechna ta vláha nejspíš pocházela ze samotného dna oceánu, kde uprostřed nesmírného polárního chladu pluly slepé bílé ryby, které se řídily jen svým vlastním světlem.


Zhluboka jsem se nadechla a naslouchala známému, chlubivému hlasu svého srdce. Já jsem, já jsem, já jsem.


Zlý sen. Pro člověka pod skleněným zvonem, prázdného a zaraženého jako mrtvé dítě, je svět sám jeden velký zlý sen.


Více citátů z knihy najdete u autora.


Kniha Sklenený zvon v seznamech

v Právě čtených18x
v Přečtených1 021x
ve Čtenářské výzvě148x
v Doporučených82x
v Knihotéce265x
v Chystám se číst822x
v Chci si koupit170x
v dalších seznamech29x