Slovo o pluku Igorově přehled

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453975/slovo-o-pluku-igoroveKJhiLR-jxE-.png 4 42 42

Koupit Ekniha zdarma Antikvariát

Staroruská literární památka z 12. století-lyrickoepická poéma líčí tažení severoruských knížat proti Polovcům r. 1185 a v reflexivních a apelativních pasážích zobrazuje tehdejší současnost. Dílo je známo pouze z opisu z počátku 19. století, jehož předloha údajně shořela roku 1812. Již od počátku uvedení eposu v širší známost jej proto doprovází spor o jeho historickou původnost.... celý text

Skrýt reklamy

Literatura světová Mytologie Historie

Vydáno: 1978 , Supraphon (Editio Supraphon)
Originální název:

Слово о полку Игореве (Slovo o polku Igorevě), 1185

více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Slovo o pluku Igorově. Přihlašte se a napište ho.

Nové komentáře (6)

22.09.2024 5 z 5

kopeceli

Ve škole jsme se o tomto díle učili a proto ho nikdo z nás nečetl. A vida, vůbec to není špatné.
Líbilo se mi zpracování, český překlad i ilustrace Karla Svolinského. Epos je podán lyrickým jazykem, nabádá k vlastenectví a hrdinství.
Jo, pěkné čtení to je.

08.10.2022 5 z 5

Alethea_k

Vzhledem k předpokládanému stáří textu jsem očekávala katastrofu. Nicméně text se mi poměrně líbil. Nikdo nemůže očekávat druhou Annu Kareninu, avšak poté, co je čtenář obeznámen se základní historií Kyjevské Rusi, si může v klidu Slovo o pluku Igorově přečíst a bude mu dávat relativně smysl.
Za mě takový lepší Křest sv. Vladimíra od Borovského, minimálně mi čtení toto dílo velmi připomínalo.

Skrýt reklamy

15.06.2022 5 z 5

Jaruš7

Hezký epos o době dávno minulé a bohatýrech bránících ruskou zemi.
Už nevím kdo z autorů nazval svou vlast Rus - Máťuškou. Matička Rus - jak krásný přívlastek, je v něm cit, úcta a láska k rodišti - vlasti.
Je pak patřičné vzdávat ji poctu oddaností.

Citace:" Tvou družinu supi křídly skryli, kníže,
krev tvých bohatýrů
divoká zvěř líže."
Bratr Brjačislav křik bojový neslyšel,
bratr Vsevolod mu na pomoc nepřišel.
Skrz ohrdlí zlaté
Vasilkovič v hluši
jako bílou perlu
vydechl svou duši.
Zmlkly šťastné písně,
pláče země rodná,
žalně lkají trouby
nad hradbami Grodna.
Vnuci Vseslava a vnuci Jaroslava!
Praporce své složte,
do pochvy meč vložte.
Vaše různice a nekonečné hádky
dobré jméno slavných předků pokálely,
vaší vinou se teď pohanská sběř dělí
o Rus nešťastnou
o Vseslavovy statky,
váš spor polovecké dravce přivolává,
vy jste vydali svou zemi nepříteli.

Mlat je mrtvolami vystlán,
krev ho kropí,
z těl jak plevy z klasů
vyletují duše.
U Němigy zrno neosilo hlínu,
jsou do ní zasety
kosti ruských synů."

Vzpomínka na Ruské byliny a pohádky.