Srpnové světlo přehled
William Faulkner
Román patří k stěžejním dílům amerického prozaika, laureáta Nobelovy ceny (1949). Hrdinou knihy, zavádějící na americký Jih, je sirotek, o němž těžko říci, zda je původu bílého nebo černošsky smíšeného, který se však jako vyděděnec společnosti hlásí k původu černému a posléze se stává obětí společenských konfliktů a rasové zaujatosti. Není však obětí pokornou, nýbrž vzpurnou, a jako žhář a vrah není ani obětí nevinnou, nýbrž provinilou. Jeho vina je součástí viny spoluobčanů, přátel i nepřátel, zvrhlé rasové nenávisti vůbec. Dramatický příběh je zarámován poutí těhotné dívky, hledající otce svého dítěte.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , Levné knihyOriginální název:
Light in August, 1932
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Srpnové světlo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Čtyři, nebo pět hvězd? Těžko říct.
Při čtení máte pocit, že natahujete svou ruku a saháte k velikosti. Literární velikosti. Že se podílíte na čemsi vyjímečném a že se čtením měníte. Tak dobře Faulker umí psát, tak dobře vás zná.
Děj víří kolem postav, z různých úhlů a různých vyprávění, ne všemu je možné věřit. Zvlášť první polovina je plná momentů, kdy se určitý čin vysvětlí až později. A zvlášť první polovina je naditá kapitolami, které by mohly fungovat jako samostatné kvalitní ucelené povídky.
Některé pasáže jsou zvlášť obtížné a jsou to ty samé pasáže ve kterých Faulker exceluje: reminiscence postav na minulost, genealogie viny, dědictví zla. V těch je lehké se ztratit. Ale je jasné, že tak píše, protože chce, abyste se tady trochu ztratili! Jestli je to pro vás v pořádku, musíte zjistit sami.
V žaludku mi leží jediná postava, jejíž motivace (spíš de-motivace) zkrátka nedokážu pochopit, ale to je k mému vlastnímu zamyšlení, proč tomu tak je. To není výtka.
Dočetl jsem před půl hodinou. Dávám čtyři z pěti. Ale mám pocit, že za týden, měsíc, rok... to na tu pětku určitě změním. Tak to je. Musíte se sami nejprve zeptat: co od knihy vlastně chcete? Chcete, aby byla zábavná a přešla, anebo zůstala s vámi?
Líbil se mi autorův styl a hrdinové nebyli nezajímaví, ale jak stránek ubývalo, bylo čím dál tím jasnější, že příběh nebude mít moc šťastný konec a ani žádné velkolepé rozuzlení. Hlavní hrdina Joe mě až tak neoslovil, u příběhu mě drželi spíše vedlejší postavy. Myslím, že mám od Faulknera doma ještě jednu knihu, tak tu si výhledově také přečtu. Vyhovuje mi, že autor dokáže vyjádřit potřebné, aniž by se se vším 100x opakoval. Sedí mi to více než třeba Feuchtwanger a jeho nekonečné točení se v kole nad oblíbeným rysem té či oné postavy.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Srpnové světlo v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 101x |
ve Čtenářské výzvě | 20x |
v Doporučených | 7x |
v Knihotéce | 91x |
v Chystám se číst | 80x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
americká literatura Yoknapatawpha
Autorovy další knížky
2001 | Divoké palmy |
1966 | Absolone, Absolone! |
1997 | Hluk a vřava |
1967 | Když jsem umírala |
1965 | Pobertové |
Román Srpnové světlo (Light in August, 1932) patří k vrcholným dílům amerického spisovatele Williama Faulknera (1897 - 1962), nositele Nobelovy ceny za literaturu (1949). A po Hluku a vřavě opět román, který se mi od Faulknera velmi líbil (na rozdíl od Svatyně a Když jsem umírala, které jsem letos četl jako první). Srpnové světlo je daleko přístupnější a méně experimentální než Hluk a vřava; autorův styl je zde více ukázněný a příběh působivější, bohatší a dramatičtější. A docela se divím, že to nebylo nikdy zfilmováno, když se filmů dočkaly i tak složitě napsané romány jako Když jsem umírala a (dokonce dvou) Hluk a vřava.
Na začátku děje máme mladou těhotnou Lenu Groveovou, která se vydává pěšky z Alabamy do Mississippi za milencem. Doslechne se, že pracuje na pile v městečku Jefferson. A když tam dorazí, je městečko vzrušené zločinem: v hořícím domě u města byla nalezena zavražděná jeho majitelka, osamělá bílá dáma Joanna Burdenová. Pravděpodobný pachatel Joe Christmas, Joannin milenec, je na útěku a muž, kterého Lena hledá, byl Christmasovým parťákem v ilegálním obchodu s alkoholem. Pak se noříme do drastické minulosti Joea Christmase, nalezence, který od pěti let vyrůstal jako adoptovaný na jedné farmě a vlastně celý život je na útěku, hlavně asi před sebou samým. Tento muž snědý jako Ital v sobě totiž pravděpodobně má černošskou krev. A když už si čtenář myslí, že o něm ví všechno, autor vypráví ještě temnější příběh jeho původu a dětství v sirotčinci... Do příběhu výrazně zasáhnou také dělník z pily Byron Bunch a bývalý pastor Hightower.
Faulkner je sice někdy mnohomluvný, na konci knihy strhující finále bohužel naruší návratem k pastorově minulosti a motivy chování nešťastného vyděděnce Christmase plného komplexů a křivdy nejsou zpočátku úplně jasné, ale ponor do duševních propastí a mysli postav je hluboký a jsou tu i postavy snažící se o dobro. Témata rasismu a křesťanství, třídního a sociálního postavení, viny a temné minulosti, dobra a zla umí málokdo podat s takovou působivostí jako mistr jižanské gotiky Faulkner.