Staří parťáci přehled

08.07.2017

Dostala jsem tuhle knížku,jako prekvapení od bývalého spolužáka,se kterým jsme se po letech náhodně potkali,když trávil dovolenou u nás na horách a nezřízeně jsme to oslavili. Pak mně na oplátku pozval on,když jsem zavitala do Prahy na školení a do ranních hodin jsme přemýšleli,jak se z nás bývalých rebelů, stávají pomalu domácí buchty. V zápětí nás nenapadlo nic lepšího,než zavolat - v 4.30 ráno- všem bývalým kamarádům na které jsme měli kontakt a vysvětlit jim,že bychom je chtěli vidět,neboť se nám po nich stýská.Dokonce jsme použili i něco úryvků z této hořkolegrační knihy. Nemusím podotýkat,že jsem následující den měla vypnutý mobil,protože tolik nechápavých esemesek jsem už slouho nedostala. Ale povedlo se ,někteří to pochopili a zasmáli se a nám se po 30 letech podařilo svolat ten nejšílenější rychlosraz těch nám nejbližších parťáků z naší skupiny. Knížku mám na předním místě v knihovně,vedle fotku šílené kvality ( na rychlo z tiskárny), vedle malou svíčku za toho ,který už tenhle rychlo sraz nestihl a nestihne a já mám po všem tomhle a po přečtení téhle knihy v hlavě jedinou myšlenku. Spěcháme tím životem strašně rychle,koukáme na bonton,abychom se nějak neztrapnili a drželi fazonu nejen kvůli lidem okolo,alw bohuzel i k vůli sobě,žijeme životy,tak aby po nás něco děsně památného zůstalo. A zapomněli jsme se smát a zapomněli jsme na své kamarády,kteří s námi kousek života šli a my na ně zapomněli. Já vím ...trochu Ratkin,co? Ale zpomalme,zavolejme kamarádům ze škol,nic nám neuteče a oni budou rádi. Věřte mi,fakt byli rádi a my s nimi. Akorát to nedělejte ráno v půl páte,to se nám trochu nepovedlo. Ale zato jsme překvapili.