Štvrté krídlo přehled

předevčírem

(SPOILER) Na začátku mě zase štvaly nepravděpodobnosti: Mladí lidé mají jen mizernou šanci přežít výcvik a trénink na dracích a denně vidí umírat své kamarády nebo sourozence a přesto se dobrovolně na akademii vesele dál hlásí zástupy. Zkoušky, kterými musí procházet jsou za mě dost zbytečné a nesmyslně se při nich zrácí životy.
Označené děti popravených zrádců království se ani nesmí scházet více než ve třech, přesto je ten nejsilnější z nich, Xaden Riorson, velitelem křídla. To od začátku vůbec nezavání vzpourou... Jenže z tohoto nejtemějšího "záporáka", který ovládá stíny, nakonec vyleze ten nejušlechtilejší hrdina, co se nejen podepsal krví za životy a loajalitu všech označených a potají je chrání, ale dokonce podporuje domělé vzbouřence, kterým dodává zbraně proti zlým vivernám. Ty pustoší vše za hranicemi králosvství a král o nich z neznámých důvodů mlčí, což postrádá logiku. Snad se dovíme víc v dalším díle.
Hrdinka Violet Sorrengailová je mi celkem sympatická. Jen jsem nemohla pochopit, že ačkoli měla několikrát nabídnuto jejím dávným přítelem Dainem jít do bezpečí studovat, raději si vybere nechat si lámat kosti v soubojích na žíněnce a opakovaně riskovat svůj život, i když vlasně nemá ani dost motivace stát se jezdkyní na drakovi... Že se jí nakonec podařilo získat dokonce dva draky bylo potěšující. Že se ale dokonce stala nejmocnější jezdkyní metající blesky, je zas předpokládaná nuda.
Vztah s Xadenem byl sexuálně třaskavě napjatý jen do té doby, než se mu poprvé odevzdala. Následné váhání a hrané odmítání mě otravuje a doufám, že v tomhle stylu nebude celá další kniha. Chtělo by to v příštím díle nového konkurenceschopného hrdinu. Dain je totiž už určitě ze hry, k vůli nedovolenému hrabání se jí ve vzpomínkách a další sympaták Liam naneštěstí k vůli umrtí jeho draka také umřel... Což mě fakt štve.
Jinak, kdybych psala nejakou knihu, hrdiny bych pojmenovala každého jiným počátečním písmenem a úplně jiným celkovým zněním. V těhle aby se pes vyznal. K tomu příjmení do toho motat...