Tichý den v Tangeru přehled

05.10.2022

Starý nemocný muž v chátrajícím domě ve větrném Tangeru. Opuštěný všemi, zoufale toužící po společnosti …
Opravdu? Zprvu se opravdu zdá, že je úplně sám, ležící bez pomoci v posteli v domě, kde už nic nefunguje, ani vodovod, ani americká lednice… Vzpomíná na svůj život, na své mládí v medíně ve Fezu a ze střípků vzpomínek nám vyvstává příběh muže dříve hodně úspěšného a žádaného, ale také zahleděného především do sebe, vůči ostatním kritického, neodpouštějící ho. Opravdu ho všichni opustili? Ano, stejně staří přátelé jsou už po smrti, děti už dávno vylétly z hnízda, ale náhle zjišťujeme, že je v domě i manželka, navštěvuje ho lékař, který přináší léky, v domě je posluhovačka…. Je opravdu tak sám? Nebo sám mnohé svým chováním zapudil? A možná ho právě ten spalující vztek a touha ubližovat, kterou k mnohým cítí, drží při životě a bez toho by už neměl důvod žít…
Nostalgické, nejednoznačné, chvíli soucítíme a cítíme smutek, chvíli nesouhlasíme.
Pro mě přidaná hodnota za Maroko a celý ten pro nás nezvyklý žebříček hodnot a úplně jiný pohled na svět. Jiný pohled na ženy a na vztahy se ženami.
Po letošní procházce v tetuánské medíně byla pro mě tahle útlá knížka to pravé, vzpomínky na labyrint uzoučkých uliček v medíně plný pokřikujících obchodníků a zahalených žen se mi propojovaly s knižním příběhem.
Čtyři plus.
*
„Vítr. Ten nepřítel. Vane z průrvy mezi jižním cípem Andalusie a severním cípem Afriky. Říká se, že tam je východ. Říká se také, že se zvedá ve stejnou chvíli jako slunce, ale na rozdíl od něho se nikdy nezastaví. Když přivane do Tangeru, začne vířit a už neví, kudy pryč. Pověsti praví, mimo jiné, že když přijde v pátek, přímo ve chvíli polední modlitby, svatí patroni města ho zadrží nejméně na sedm dní a sedm nocí. Někteří mu přisuzují očistnou moc, protože to vypadá, jako by čistil ulice, vyhání komáry a mikroby, zvláště ty, které nejsou vidět pouhým okem. Odnáší je s sebou a hází je do moře. Jestliže je Gibraltarský průliv znečištěný, je to kvůli východnímu větru, který do něho hází viry.“
*
„Protestuje po telefonu, písemně, posílá zpátky poškozenou látku, čeká týdny na prodavačovu odpověď. To ho zaměstná a dodá mu to síly; mstí se nečestnosti lidí a doby. Stává se silnějším než čas, ten starý a strašný společník, kulhavý pirát, prázdné nebe, bílá pláž, zem plná děr a studní, poušť ticha, zrádná ruka, zvrácený pohled. Ach, čas!“