Tahar Ben Jelloun

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih

Poslední přítel

Tati, co je to rasismus?

Posvátná noc

Med a blen

Nové komentáře u knih Tahar Ben Jelloun

Tati, co je to rasismus?

„Sáhla jsem po této knize v této době velké migrace národů a plně souhlasím s komentářem Madlusky. Když jedu do cizí země, chovám se dle jejich pravidel. Proto i u nás je mi jedno, zdaj člověk odlišen barvou kůže, ale měl by se chovat podle naší kultury a společenských pravidel, pracovat a přispívat jakékoliv zemi, ve které hodlá žít. Může být jakéhokoliv náboženství, ale nemůže je, ani svou kulturu vnucovat ostatním.“... celý text
— Han-nah

Posvátná noc

„Zdá se mi, že klíčem k této knize je náboženství. V centru jsou rozpravy s Konzulem - hledání víry a autentičnosti vlastního prožitku. Kniha se jmenuje Posvátná noc a těch náboženských rituálů a motivů je tam rozeseto velké množství. Pozoruhodné je, kolik místa má v knize sexualita. Nejedná se však o knihu realistickou, proto líčení sexuálních scén včetně znásilnění nelze chápat doslovně, nýbrž symbolicky. Zde pak je zlom v ženské obřízce, po níž už hlavní postava funguje pouze jako médium. Jedná se o komplikované dílo s množstvím odkazů na svět islámu, který je mi bohužel cizí. S určitou dávkou rozpaků se však odvažuji označit knihu za krásnou.“... celý text
— sika444

Tichý den v Tangeru

„Velmi intenzivní vnitřní monolog člověka, který věru není sympatický - a my mu rozumíme a doprovázíme ho v jeho obtížné životní situaci. Nejsme zde proto, abychom soudili, ale abychom soucítili. Hluboká sonda - a pro čtenář - starého muže trochu stresující.“... celý text
— sika444

Posvátná noc

„Takhle nějak vypadají moje sny, jen tam chyběla lítající auta a kočky, kterým ze zadku šlehá zelený oheň a možná i sladké a minimálně jednou v životě pitné rozbouřené vody Ankhu. Vážně jsem se snažila se na Ben Jellounovu vlnu naladit a vážně jsem chtěla, aby se mi ta kniha líbila, ale nakonec mi to přišlo trochu jako pejskokočičkový dort, kdyby ho vařili podle kuchařky pro intelektuální autory. Dejme tam trochu toho a trochu tamtoho, tohle téma je taky super a jé, ještě nějaký to vězení, mučení a do středu postavíme tělo, ale dáme tam ženský tělo, protože o tom víme kulový (a proto jedna z nejvíc chucpe scén znásilnění, chtěla bych vidět autora, jak by si to děsně užíval, kdyby jeho znásilnil nějaký vágus, tleskáček, pěkná písníčka a klíčenka putují do Maroka!), ale je to takový estetický nebo emancipovaný. Ok. Za mě asi ani ne, díky, další!“... celý text
— Jizi

Tichý den v Tangeru

„Jeden starý muž, jeden pokoj, jedna osamělost, zapšklost, nesnášenlivost a ublíženost, ale taky láska a touha a nepochopení. Útlá kniha, která nám o bezejmenném vypravěči prozradí víc, než jiné zvládnou na stovkách stran. A v pokoji bylo horko a dusno a lednice dodělávala a manželka byla furt stejně otravná jako vždycky (ale zároveň si bez ní neuměl představit život) a nevlastní syn byl nevděčný (jak mohl?) a přátelé mrtví (jak mohli??) a ti, kteří ještě nezemřeli, ti nebyli doma (jak? jen? mohli?) a ti, co byli, přišli, ale pobyli jen chvíli, a pak byl zpátky kašel a stáří a nová doba vnucující nové věci (opravy a změny a čípky - kdo to kdy viděl, aby si důstojný chlap strkal něco do zadku?!) a dodavatelé a vzpomínky. Aspoň, že člověku zůstanou ty vzpomínky. I když je s nimi někdy víc trápení než radosti. Ach ten život.“... celý text
— Jizi

Přejít na knížky autora